Kde pracuje Tomáš Krsička, partner společnosti Glisco
„Nemyslím si, že si naši klienti zvlášť potrpí na luxus, ale nepochybně jsou zvyklí na určitý standard,“ říká Tomáš Krsička, partner společnosti Glisco, když vysvětluje, podle čeho si firma vybírala a zařizovala své sídlo. Standard, o kterém mluví, je však v tomto případě posazený rozhodně výš, než je v Česku běžné. Glisco nabízí služby privátního bankovnictví klientům, jejichž majetek určený ke správě dosahuje výše alespoň pěti milionů korun.
Firma sídlí v domku v zahradě Wratislavského paláce na Malé Straně, na stejné adrese jako Irská ambasáda. Z velkoplošných oken někdejšího zahradního altánu je nádherný výhled na Pražský hrad a na chrám sv. Mikuláše. Svažitá barokní zahrada s kašnou uprostřed je pak skutečnou oázou oproti nedalekému Malostranskému náměstí a rušné Karmelitské. „Nejvíc si ceníme právě toho klidu. Pro setkávání s klienty a pro typ služeb, které nabízíme, je to velice příjemné,“ pochvaluje si Krsička. „Je to tu trochu stranou, ale my nepotřebujeme být přímo v centru - Na Příkopech nebo na Václaváku.“
Prostory domku nejsou nikterak veliké, pro potřeby firmy o pěti lidech však zcela dostačující. Jedna místnost slouží jako společná kancelář, druhá jako zasedačka pro jednání s klienty. Interiéry jsou vybaveny elegantním moderním nábytkem. Nejde sice o vysloveně designové kusy, rozhodně však neurážejí. Na zdech visí zarámované historické československé bankovky a abstraktní obrazy mladého českého malíře Dominika Mareše.
Být v pozici potenciálního klienta Glisca, měl bych k této výzdobě výhrady. Nápad s bankovkami je dobrý (o peníze tu koneckonců jde především), šel by však lépe zpracovat. Ve větších paspartách a s jednotnými rámy by určitě vypadaly lépe. Obrazy jsou ale krokem vedle. Bez ohledu na to, zda Mareš je či není dobrý malíř (podle mě není), bych zde čekal spíše díla nějakého skutečně renomovaného autora.
Omluvou pro toto faux pas snad je, že při takovém výhledu obrazy na zdech asi beztak nikoho moc nezajímají. V pohledu na Hrad pouze trochu stíní vzrostlý strom v sousední zahradě. „Už jsem přemýšleli, jestli by se nedal pokácet, ale tam za zdí je Americká ambasáda, a to by asi neprošlo,“ říká s úsměvem Krsička.
