Šest oříšků pro Popelku

Hana Marvanová bude radši sedět v koutě

Překvapivá čtvrteční (4. července) rezignace Hany Marvanové otřásla nadějemi ani ne tak na sestavení koaliční vlády, protože předsedkyně Unie svobody deklarovala podporu proevropskému kabinetu, ale spíše nadějím na její delší životnost. Koalice se totiž nechala zatlačit hodně do kouta a zejména z unionistických priorit zůstalo ve vládním programu bezvýznamné minimum. Navíc lze očekávat, že po jednání o ministerských křeslech ještě pár nespokojenců přibude.
Sociální demokraté také počítají s tím, že jejich Lubomír Zaorálek obsadí křeslo předsedy sněmovny, protože jako jediný z kandidátů mluví dobře anglicky, což bude při jednání o vstupu do EU důležité.
Předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla předložil na nočním jednání ze středy na čtvrtek zástupcům Koalice nabídku konkrétních ministerských postů. Celkem mají mít lidovci a unionisté šest křesel, přesně jak počítali. A ty si mezi sebou rozdělí rovným dílem. Unii svobody, která bude mít v Poslanecké sněmovně jen osm zákonodárců, tak připadnou tři místa ve vládě. Se Špidlovou nabídkou však přesto nejslabší partner připravované vlády spokojen není. Mezi nabídnutými resorty totiž není ani školství, ani průmysl, které považují za své priority. Již dříve jeden z unionistů týdeníku EURO tvrdil, že pokud se jejich strana nebude moci profilovat alespoň v jednom z těchto resortů, nemá pro ni účast v kabinetu smysl. Zda je nabídka bez průmyslu či školství pro unii přijatelná, nechtěla její předsedkyně v pátek komentovat. „ČSSD nám předložila návrh a my o něm budeme jednat,“ řekla Hana Marvanová ve čtvrtek ráno. Dvě hodiny poté však návrh ČSSD komentovala velmi jasně – odstoupila ze své funkce.

Koaliční ministři.

Koalice dostala na výběr z osmi postů: ministr zahraničí (a zároveň místopředseda vlády), místopředseda vlády pro legislativu, ministr spravedlnosti, ministr životního prostředí, ministr pro místní rozvoj, ministr bez portfeje se zaměřením na informační technologie, ministr dopravy a ministr kultury. Pokud se šesti z nich bude souhlasit, je její vnitřní věcí, jak si je mezi sebou rozhodí KDU-ČSL a US-DEU.
Ze zájmu koaličních stran o jednotlivé resorty je velmi pravděpodobné, že ministrem zahraničí se stane Cyril Svoboda a jeho stranický kolega – Tomáš Kvapil nebo Milan Šimonovský – bude ministrem pro místní rozvoj. Unionisté by naopak měli ministra dopravy – Karel Kühnl nebo Pavel Němec – ministrem bez ministerstva by byl Vladimír Mlynář. Obě strany Koalice mají své kandidáty na místo ministra životního prostředí – Františka Pelce US-DEU a Libora Ambrozka KDU-ČSL. Naopak v případě ministra spravedlnosti či místopředsedy vlády pro legislativu se zatím hovoří pouze o Miloslavu Výborném. Avšak vzhledem k deklarované rovnosti obou partnerů při rozdělování míst ve vládě je velmi nepravděpodobné, že by lidovci získali oba vicepremiérské posty.

Socani na koni.

Sociální demokraté ústy svého místopředsedy Stanislava Grosse deklarovali, že slabšího partnera nehodlají ponižovat. Zřejmě nemusí, neboť Koalice své ponížení již téměř totálně přijala. Stačí se podívat nejen na nabídku vládních křesel, ale i na jednání o posledních sporných programových bodech z konce minulého týdne. V plošných přídavcích na děti a v majetkových přiznáních pro bohaté Koalice musela ČSSD zcela ustoupit a veřejně to přiznat. V případě státního deficitu zůstalo rovněž u plánu ČSSD na hýřivé zadlužení státu, ale Koalice se může tvářit, že alespoň v posledním teoreticky možném roce vládnutí – 2006 – bude deficit veřejných financí nižší než 5,5 procenta HDP.
Lidovému domu tak nadále bez jakýchkoli diskusí budou připadat silové resorty vnitra a obrany, stejně jako pro ekonomiku klíčová ministerstva financí a práce a sociálních věcí. Jaroslav Tvrdík a Stanislav Gross tak již mohou začít zasvěcovat do tajů vládní kuchyně své bývalé parlamentní kolegy Bohuslava Sobotku a Zdeňka Škromacha. Pokud ČSSD udrží i posty ministra průmyslu, ministra zemědělství a ministra školství, bude více než zřejmé, kdo je na koni a kdo je ten kůň.
Rozhodující bude vývoj v resortu financí, kde je Bohuslav Sobotka jen velmi těžko přehlédnutelným favoritem. Neváhal dokonce zveřejnit své personální záměry ve Fondu národního majetku, kde bude pravděpodobně posilovat pozice Jana Juchelky, a v České konsolidační agentuře. Nové koště hodlá zcela zjevně dobře mést a současní šéfové by si podle jeho slov měli začít již balit. Možná to však nebude až tak rychlé. Zvláště v ČKA, kde chce posadit do čela zkušeného bankéře ze soukromého sektoru, může mít Sobotka problémy. A to nejen proto, že dozorčí radou osekaný plat není pro opravdu kvalitního finančníka nijak lákavý. Sobotkovi budou chybět kontakty ve finančních kruzích. Týdeník EURO získal informace, že Sobotka hledá pomoc u přítele, známého advokáta Radka Pokorného. Očekává se také, že určitý vliv na vývoj v resortu bude mít bývalý náměstek ministra financí Pavla Mertlíka a dnešní poslanec Jan Mládek.

Tabulka:
Dvě vraťte
ČSSD nabídla Koalici seznam osmi pozic, z nichž si má vybrat šest křesel.
Ministr zahraničí a vicepremiér
Vicepremiér pro legislativu
Ministr spravedlnosti
Ministr pro místní rozvoj
Ministr dopravy
Ministr životního prostředí
Ministr kultury Ministr bez portfeje (pro informační technologie)