Psal se rok 2012, když na trh vstoupila tehdy zbrusu nová čtvrtá generace vrcholu nabídky automobilky Land Rover. Range Rover dorazil se vším, co byste od vozu tohoto jména čekali. Měl reprezentativní design, luxusní interiér, výkonné motory a jeho terénní schopnosti násobně překračovaly cokoli, co s ním posléze reální zákazníci kdy prováděli. A samozřejmě si také získal oblibu britské královny.
Jenže osm let je velmi dlouhá doba, během které i takový automobil, jakým čtvrté vydání Range Roveru je, zestárne. V rámci postupné modernizace tak přicházely různé novinky včetně nových motorizací. Nějakou dobu už na trhu figuruje třeba plug-in hybridní verze P400e osazená dokonce jen čtyřválcem, nedávno dorazila další „hybridní“ varianta. Ta nese prakticky stejné označení (P400), kromě udávaného maximálního výkonu je ale pod kapotou všechno jinak.
Jako E-Type
I když jak se to vezme. Základem je nový šestiválec s válci uspořádanými do řady. V minulosti se motor této koncepce objevil třeba u Jaguarů F-Type nebo XJS.
Výhodou takového řešení je kromě jiného úspora nákladů na výrobu, protože oproti vidlicovému motoru je zde méně dílů. Třeba hlavu válců tu máte jen jednu. Především ale tato koncepce umožňuje využít základní architekturu řadových čtyřválců Ingenium. V podstatě se tak bavíme o čtyřválci použitém (kromě jiného) u provedení P400e, které má ovšem dva válce navíc.
Uspořádání do řady není jedinou zajímavostí. Britští motoráři přidali také variabilní časování ventilů, variabilní zdvih ventilů, turbodmychadlo typu twin-scroll a elektricky poháněný kompresor. Ten je napájen ze 48V elektrické sítě. Jejím základem je lithium-iontový akumulátor, do kterého je ukládána energie získaná pomocným elektromotorem. Ano, bavíme se o mild hybridu.
Výsledek má 294 kW (400 koní), 550 Nm a především vychází více vstříc emisním limitům. Přestože tabulkové hodnoty produkce emisí CO2 za hranicí 200 g/km bruselského úředníka pořád moc nepotěší.
Ušitý na míru
Technické vychytávky jsou sice zajímavé, ale hlavní beztak vždy je a bude praxe.
A v realitě všedního světla je nový britský řadový šestiválec jednoduše skvělý.
Výkonu má tak akorát, abyste se nemuseli obávat předjížděcích manévrů, případně abyste mohli cestovat i za hranicí 200 km/h. Elektrický kompresor zaručuje bleskové reakce připomínající atmosférickou jednotku, ovšem s větším zátahem v nízkých otáčkách. Nejlepší je ale celkové charisma této jednotky. Při rozjezdech vám jen velice decentně připomíná přítomnost šesti válců malinko hrubším chodem, při ustálené rychlosti se zcela stáhne do pozadí a jen neslyšně vykonává svou práci. Toto naladění noblesnímu Range Roveru dokonale sedne. A to tak moc, že bych snad ani nepotřeboval stále ještě prodávaný vrcholný pětilitr. Nakonec i spotřeba není špatná. Nejčastěji jsem se pohyboval kolem 13 l/100 km, při troše snahy lze jezdit třeba i za dvanáct. Pro běžného smrtelníka to jsou vysoká čísla, ale běžní smrtelníci si Range Rover nekupují. Pro ty ostatní bude důležitější fakt, že kombinace celkem rozumného apetitu s nádrží o objemu přesně 104,3 litru zaručuje zajímavý dojezd.
Za volantem P400 jsem se nemohl zbavit dojmu, že výsledná spotřeba je blízká tomu, co minulý rok předváděl plug-in hybrid osazený čtyřválcem a elektromotorem. Pohled do archivu to potvrdil. „Už klidnější cestování po dálnici kolem 140 km/h znamená průměr třinácti litrů,“ píše se v testu publikovaném loni na sesterském webu Autobible.cz. Jinak řečeno, nebyl to jen dojem. Jakmile se u plug-in hybridu vybijí baterie, což se stane hodně rychle, nový řadový šestiválec je úspornější.
Kromě jiného také proto, že vůz má o zhruba 200 kg hmotnosti méně. Jenže Land Rover takový plug-in hybrid udělat musel. Předpisy a podivné emisní daně některých evropských zemí si ho prostě žádají, i když je nová jednotka objektivně ve všem lepší. Včetně spotřeby.
Starý a známý
Pokud odhlédneme od motoru, nic dalšího podstatného se na Range Roveru nezměnilo. Pořád je to obří SUV, které rozhodně nemá ambice být sportovní. Sází na komfort, luxus a jistý nadhled. Kdo sedí za volantem britského aristokrata, ten zkrátka spěchat nepotřebuje. Nebo nechce, protože kabina, jejímž základem jsou poctivá křesla, je moc příjemný prostor k žití. Nechybějí nejlepší materiály, masáž, displeje a elektricky ovládané úplně vše.
Dokonce včetně loketní opěrky ve druhé řadě sedadel. Tedy přesnější by bylo ji označit za jakousi výklopnou konzoli. Na pokyn jednoho tlačítka se spustí z opěradla, na pokyn dalšího prodlouží tak, aby zcela vyplnila prostor mezi zadním opěradlem a přední loketní opěrkou. Cestující tímto prodloužením získají držáky nápojů.
Jízda probíhá v naprosté tichosti, případně za doprovodu kvalitního ozvučení.
Řidiči pak usnadňuje práci také asistované řízení nebo adaptivní světla ve vyšší verzi vybavená i laserovými diodami (Pixel-Laser LED). Náš exemplář je neměl. Především zde ale cestujete s vědomím, že když půjde do tuhého, projedete téměř metrový brod (brodivost je 90 cm), případně vystoupáte po kamenitém srázu, a přitom tento obývací pokoj ani nemusíte opustit.
Pravda, i přes veškerou péči je Range Rover oproti novinkám typu BMW X7 přece jen zastaralý, jenže zrovna v tomto případě to z nějakého speciálního důvodu nevadí. Svoje kouzlo za těch osm let od zahájení výroby neztratil. S příchodem řadového šestiválce pak získal motor, který si vůz tohoto ražení zaslouží rozhodně mnohem více než úředníkem vynucený plug-in hybrid. Upřímně, už se těším, až se tato řadová šestka objeví v dalších modelech značky.
Range Rover P400
přeplňovaný zážehový řadový
Motor šestiválec o objemu 2996 cm3,
elektrický kompresor
Celkový výkon 294 kW (400 k)
Kombinovaná
spotřeba 10,6 l/100 km
Základní cena 3 755 114 Kč
Cena testovaného
vozu 3 959 080 Kč
relativně úsporný, dostatečně
Plusy výkonný a dokonale kultivovaný
motor, image
i přes postupnou modernizaci
Minusy je přece jen zastaralý, méně
místa vzadu
O autorovi| Lukáš Dittrich, spolupracovník redakce