VOLEBNÍ PAT Když matematikům vyjde správně rovnice a = b, je to v pořádku. Když se totéž stane v politice, nastávají problémy. Čeští voliči dali svůj hlas rovnoměrně levicovým a pravicovým stranám. ODS získala 81, ČSSD 74, KSČM 26, KDU-ČSL 13 a Strana zelených šest křesel v budoucí sněmovně.
VOLEBNÍ PAT Když matematikům vyjde správně rovnice a = b, je to v pořádku. Když se totéž stane v politice, nastávají problémy. Čeští voliči dali svůj hlas rovnoměrně levicovým a pravicovým stranám. ODS získala 81, ČSSD 74, KSČM 26, KDU-ČSL 13 a Strana zelených šest křesel v budoucí sněmovně.
Týden po spočítání volebních výsledků pokračují stále vyjednávání o budoucí vládě České republiky. Variant je teoreticky celá řada - od menšinové vlády až po velkou koalici všech stran mimo komunistů. Tyto extrémy ale nejsou příliš životaschopné, shodují se pozorovatelé domácí politické scény.
Sněmovní rozdělení sil mezi pravicí a levicí 100:100 hlasů sestavení kabinetu velmi ztěžuje. „Patová povolební situace pravděpodobně povede ke komplikovaným a zdlouhavým povolebním vyjednáváním. Nelze přitom vyloučit neúspěšné pokusy o sestavení vlády nebo neschopnost nově jmenované vlády získat v Poslanecké sněmovně důvěru,“ obává se hlavní ekonom Raiffeisenbanky a bývalý člen sociálnědemokratické vlády Pavel Mertlík.
OSLABENÍ KOMUNISTÉ
„Při pohledu z odstupu nedopadly volby zase úplně špatně,“ domnívá se ale analytik ČSOB Tomáš Sedláček. Přes hezké počasí panovala vysoká volební účast a snížil se počet hlasů věnovaných stranám bez naděje na vstup do parlamentu. Co se týče procent hlasů, obě velké strany paradoxně splnily své volební očekávání. Z tohoto hlediska byly volby úspěšné jak pro ODS, tak pro ČSSD. Výrazně oslabila krajně levicová KSČM a do sněmovny se dostanou nové tváře poslanců za Stranu zelených.
„Ani ve čtvrtých volbách se nepovedlo rozhoupat pravo-levé kyvadlo, kdy se silná pravicová vláda střídá se silnou vládou levicovou,“ připomíná Sedláček. Jak předpokládá, zejména velké strany budou tlačit své vyjednavače do vytvoření vlády, aby nemusely investovat větší energii a peníze do předčasných voleb. Ty by přitom podle politologů mohly skončit v podstatě stejným nerozhodným výsledkem.
Podle posledních jednání z konce minulého týdne se jako nejpravděpodobnější varianta rýsuje koaliční kabinet občanských demokratů, lidovců a zelených. Vyjednávači ODS se již na půdorysu nové vlády s oběma menšími stranami dohodli. Program případné vlády chtějí doladit na společném setkání v úterý 13. června.
PAROUBEK NEHODLÁ USTOUPIT
Po pátečním jednání šéfů obou největších stran je ale jisté, že ČSSD nedá pravici vítězství jen tak. Jiří Paroubek zopakoval to, co tvrdil celý týden: „Chystanou koalici nepodpořím.“ Podle svých slov vidí stále jako východisko ustanovení úřednické vlády. Podle analytiků by to ale byla jen prodloužená politická agonie. Po kratší či delší době by takové vládnutí stejně skončilo předčasnými volbami. Takovému kabinetu by totiž chybělo jasné politické zadání jak směrovat nejen strategická, ale i krátkodobá rozhodování - daňovou politikou počínaje, důchodovou reformou konče.
Analytici upozorňují, že dlouhé a neúspěšné sestavování trojkoaliční vlády by mohlo nakonec vést k uzavření velké koalice ČSSD a ODS. Šéfové obou největších parlamentních stran ale tuto velkou koalici při svém setkání znovu odmítli.
„V tuto chvíli si to neumím představit,“ řekl Jiří Paroubek. „Pan předseda dostane šanci žádat o důvěru ve sněmovně, a pokud neuspěje, měl by dostat šanci politik druhé nejsilnější strany,“ dodal.
S Mirkem Topolánkem se ovšem shodli v tom, že bez ohledu na politické uspořádání by se nová vláda měla zaměřit na snižování nezaměstnanosti, zadlužení veřejných rozpočtů a daňové zátěže, na boj proti korupci. Mezi další priority patří reforma penzijního systému, vytvoření podmínek pro vstup do evropské měnové unie a stabilizace zdravotního systému.
Ekonomové připomínají, že varianta velké koalice by sice minimalizovala možnost rychlé nápravy podnikatelského prostředí, ale mohla by uvolnit cestu důležitým sociálním reformám - například zdravotní či důchodové. „Na takových opatřeních se ale stejně musejí domluvit strany v širokém politickém spektru. Zásadní reformy nelze měnit s každou vládou,“ podotýká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl.
LEVICOVÉ LÁKÁNÍ ZELENÝCH
Ve čtvrtek ovšem ČSSD podle informací Profitu nabídla Straně zelených polovinu míst v případné společné vládě. Zelení to ale odmítli. Taková varianta by při hlasování o důvěře vládě ve sněmovně musela počítat s podporou komunistů. Přestože zelení nabídku odmítli, svým partnerům při večerním jednání o této nabídce nic neřekli. Strany snažící se o trojkoalici mají přitom dohodu, že se o podobných nabídkách budou vzájemně informovat.
KOMUNISTÉ VYČKÁVAJÍ
Při veškerých jednáních a variantních nabídkách stojí jakoby stranou a potichu komunisté, kteří nejvíce ztratili -z dosavadních 41 dostanou v nové sněmovně jen 26 křesel. S některými požadavky ale přeci jen přišli. Sněmovně by měl podle Výkonného výboru KSČM šéfovat levicový poslanec. Komunisté také souhlasí s tím, že by se měl změnit volební systém, aby v budoucnu nedocházelo k podobným situacím jako letos.
KLAUS CHCE RYCHLÉ ŘEŠENÍ
Václav Klaus vyzval politiky, aby se snažili vytvořit novou vládu co nejdříve. V průběhu minulého týdne pozval na hrad zástupce ODS i ČSSD. Podle politologů by se mohl stát prostředníkem mezi oběma stranami, aby bez ztráty tváře našly kompromisní řešení i bez nutnosti velké koalice.
„Prezident to může zprostředkovat, protože už před volbami dal najevo dobrou vůli, že se nemají dveře ČSSD zavírat. Usiluje o to, aby se dosáhlo jakéhosi konsensu mezi ODS a ČSSD. Jeho vliv na ODS je navíc větší, než má neutrální prezident na nějakou silnou politickou stranu,“ připomíná politolog Bohumil Doležal.
