Rusko a Čína chtějí zvýšit svůj vliv ve Střední Asii
Po rozpadu bývalého Sovětského svazu se začalo diskutovat o hranicích nástupnických států. Vyřešit některé s tím související problémy mělo seskupení, které v roce 1996 založilo Rusko, Čína, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán, zvané Šanghajská pětka. Postupem času skupina rozšířila své pole působnosti. Na nedávném summitu v Šanghaji přibrala nového člena, kterým se stal Uzbekistán, a změnila svůj název na Šanghajskou organizaci pro spolupráci. Proklamovaným heslem seskupení je utužení ekonomických vztahů, společný postup proti obchodu s drogami a se zbraněmi a potírání extremismu a terorismu, který mají na svědomí militantní muslimské skupiny. Za touto rouškou se skrývá skutečný důvod existence skupiny. Tím je boj o moc ve Střední Asii, v regionu bohatém na ropu a další nerostné suroviny. Dvěma nejsilnějším členům organizace
- Rusku a Číně – se totiž vůbec nelíbí sílící angažovanost Spojených států v této oblasti. Po skončení studené války se tak přesouvá rivalita mezi Ruskem a Spojenými státy z Evropy do Střední Asie. Rusku vyjadřuje stále výraznější podporu Čína. Na summitu v Šanghaji vyslovily hlavy obou států velké uspokojení z vývoje vzájemných vztahů.
Zajímavá ropa. Současné předpoklady říkají, že do roku 2010 se stane Kazachstán jedním z pěti největších ropných producentů na světě. Díky tomu zvýšila ratingová agentura Moody s hodnocení Kazachstánu z B1 na Ba2. Ve zdůvodnění píše: „Průzkum obrovských nalezišť ropy a zemního plynu spolu se zavedením řady projektů na přepravu ropy a plynu dává Kazachstánu předpoklady k tomu, aby výrazně zlepšil výkonnost ekonomiky ve střednědobém horizontu. To si uvědomují nejen Rusko s Čínou, ale i Spojené státy. Ty jsou již dnes největším kazachstánským investorem v oblasti těžby ropy a zemního plynu. Prezident George Bush nedávno vyzval Kazachstán, aby podpořil výstavbu ropovodu vedoucího z Ázerbájdžánu do Turecka. Tento strategicky významný projekt by totiž umožnil dopravovat ropu z Kaspického moře přímo na světové trhy a vyhnout se tranzitu přes Rusko nebo Írán. Dohodu o výstavbě téměř dvou tisíc kilometrů dlouhého ropovodu podepsaly již loni v dubnu Ázerbájdžán, Gruzie, Turecko a Spojené státy. Výstavba ropovodu by měla být ukončena v roce 2004. Postoj Kazachstánu k plánovanému projektu byl dlouho nerozhodný. Nakonec ale prezident Nursultan Nazarbajev americkému naléhání podlehl. Přislíbil, že ropa z nového kazašského ropného pole Kašagan, na němž v současné době pokračují průzkumné práce, bude směřovat touto trasou. Spojené státy si svou pozici v oblasti Střední Asie chtějí upevnit i přislíbenou vojenskou pomocí ve výši několika milionů dolarů. Tu chtějí vedle Kazachstánu poskytnout i Kyrgyzstánu a Uzbekistánu. Důvodem je prý podpora politické a hospodářské stability ve Střední Asii, zajištění bezpečné těžby ropy a potírání mezinárodního terorismu a ilegálního obchodu se zbraněmi. Reakcí na zamýšlený krok USA je snaha šanghajské skupiny, aby tyto neduhy vyřešila sama. Samozřejmě pod dohledem Ruska a Číny. Válka islámu. Středoasijské republiky jsou sužovány boji s militantními muslimskými skupinami podporovanými afghánským Talibanem. Toto extremistické hnutí ovládá téměř celé území Afghánistánu, oficiální vládu a její příznivce vytlačilo do hor na severu země. Militantní skupiny z Afghánistánu ohrožují nejen vnitřní stabilitu, ale i své sousedy. Navíc je Afghánistán největším světovým producentem opia, základní suroviny pro výrobu heroinu. Přes sousední státy vedou hlavní přepravní trasy narkotik do západní Evropy a do Ruska. Kazašská vláda se cítí být ohrožena a rozhodla zvýšit výdaje na armádu na jedno procento HDP z 0,5 procenta v loňském roce. Uzbekistán ve strachu z militantního islámu zavedl velmi tvrdá opatření, která se zdaleka neslučují se základními lidskými právy. Pouhé podezření ze spolupráce s islámskými politickými silami znamená odsouzení k dlouholetým trestům odnětí svobody. Z univerzit jsou vylučováni lidé i kvůli prvkům islámské tradice, jako jsou dlouhé vousy nebo přikrývka hlavy u žen. Společný postup. O nutnosti postavit se společně islámskému teroru jednali představitelé Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu již na počátku letošního roku. Této schůzky v Kazachstánu se jako pozorovatel zúčastnila i Moskva. Na summitu v Šanghaji podepsaly zmíněné státy spolu s Čínou Dohodu o spolupráci v boji proti muslimskému extremismu a terorismu v Asii. „Dnes podepsaná konvence poskytne právní základ pro naše společné úsilí bojovat se separatismem, terorismem a extremismem. Je dokladem, že podepsaných šest zemí je odhodláno zaručit bezpečnost v oblasti, řekl při podpisu dohody čínský prezident Ťiang Ce–min. Čína ale tímto aktem sleduje ještě jiný zájem. Obává se totiž, že by se islámské nepokoje mohly přelít i do její severozápadní Ujgurské autonomní oblasti Sin–ťiangu, kde muslimští radikálové z ujgurské etnické menšiny bojují za nezávislost. Členské státy Šanghajské organizace pro spolupráci též jednoznačně odsoudily americký plán protiraketové obrany. Již dříve vyjádřily svůj nesouhlas Rusko s Čínou. Spojené státy usilují o revizi rusko-americké smlouvy o omezení systémů protiraketové obrany z roku 1972. Tím by si Bushova vláda připravila podmínky pro zavedení svého systému protiraketové obrany. „Jakékoliv porušení dohody o omezení systému protiraketové obrany bude mít negativní důsledky v oblasti mezinárodní a regionální stability a bezpečnosti. V podstatě zhorší spolupráci mezi zeměmi při kontrole zbrojení a odzbrojování, píše se ve společném komuniké, které přijaly účastnické státy na summitu v Šanghaji. Pomůže Rusko, nebo USA? Středoasijské státy přijímají ochotně pomoc odkudkoliv. Uvítaly by sice, kdyby ruský vliv v regionu příliš nesílil, na druhé straně ale vítají ruskou vojenskou podporu. Požádat o ni Spojené státy a evropské země se zdráhají, protože ty často spojují pomoc s uskutečněním politických reforem. Naopak ale vítají finanční prostředky ze Západu. Ty totiž Rusko ani Čína nabídnout nemohou.
