Zlatý standard je levnějším, efektivnějším a bezpečnějším systémem než ten současný
Profesor Zbyněk Revenda, vedoucí katedry měnové teorie a politiky na Vysoké škole ekonomické v Praze, ve své nové knize Peníze a zlato argumentuje proti zavedení zlatých peněz s plným krytím. A argumentaci jejich zastánců považuje za naivní. Zdůvodnění shrnuje ve druhé části desáté kapitoly (10.2) do šestnácti základních bodů. Dovoluji si k nim nabídnout naivní komentáře.
1. Zlata je pro měnové účely málo.
Komentář: Zlata nebylo nikdy málo pro mírové soužití. Hlavním důvodem snižování zlatého obsahu mincí a vzniku emise nekrytých peněz byly války a rozhazovačnost vlád. Stačí připomenout okolnosti vzniku francouzské centrální banky – Napoleon Bonaparte potřeboval vytvořit nové peníze.
Lamentovat nad vzácností zlata je podobné jako si stěžovat na vodu, že je příliš tekutá a mokrá. Výhodou zlata je vedle jeho vzácnosti i jeho relativně stabilní množství. Dosazením do rovnice směny lze jednoduchým propočtem zjistit, že jakýkoli existující objem zlata by stačil.
2. Zlatý systém nemůže konkurovat současnému systému nekrytých peněz. Komentář: Naopak, současný systém není schopný fungovat bez dotací a garancí z kapes daňových poplatníků a bez neustálého snižování kupní síly peněz.
3. Konkurence různých emitentů způsobí nestabilitu zlatého standardu a chaos směnných kurzů. Komentář: Ve zlatém stoprocentním komoditním standardu budou všechny ceny přehledné, protože budou vyjádřené v hmotnostní jednotce zlata. Směnný kurz gramu zlata uschovaného například v Goldmoney a uloženého u jiného uschovatele je jedna ku jedné.
4. Zlatý systém bude nepřehledný pro stanovení cen na kapitálových trzích, neboť by musela existovat referenční měna s měnícími se kurzy domácích zlatých peněz k ní. Komentář: Zlato by ve zlatém standardu plnilo funkci účetní jednotky, prostředku směny i uchovatele hodnoty. Ceny a obchodní transakce by byly vyjádřeny ve fyzických jednotkách zlata. Pro vznik referenčních měn ani pro domácí zlaté peníze není důvod.
5. a 6. Ve zlatém standardu není možné vést účetnictví a provádět řádný výběr daní kvůli existenci různých zlatých peněz a směnných kurzů. Komentář: Účetnictví by bylo vedeno v hmotnostních jednotkách zlata. Účetnictví firem by bylo jednodušší díky neexistenci směnných měnových kurzů. Vypovídací schopnost účetnictví by se díky stabilním cenám výrazně zvýšila.
7. Zlatý systém by byl spojen s vysokými transakčními náklady a kurzovými ztrátami. Komentář: Dnešní chaotický systém ničím nekrytých a nestabilních papírových měn by zanikl. Měnící se směnné kurzy a kurzové ztráty by se ve zlatém standardu staly minulostí.
8. Neexistují záruky zajištění plného krytí zlatem a neomezené směnitelnosti všech peněz.
Komentář: Zlatý standard by fungoval na principu smlouvy o úschově. Ten je běžným a bezpečným právním vztahem, bez kterého by v současnosti nemohly fungovat například transakce s cennými papíry.
Úmyslné porušení smlouvy o úschově je zpronevěrou a trestným činem.
9. Zlatý systém nebude pro příjemce peněz bezpečnější než současný systém. Majitelé peněz by neměli žádné nástroje kontroly, že není narušováno zlaté krytí.
Komentář: Zkontrolovat objem uloženého zlata proti vydaným potvrzenkám o jeho uložení je jednoduché. Vzhledem k charakteru smluvního vztahu založeného na smlouvě o úschově nebudou vklady klientů součástí majetku uschovatele. Proto nebudou vstupovat do konkurzní podstaty v případě jeho krachu. Ve zlatém systému žádné systémové riziko v důsledku krachu bank neexistuje. To se zcela liší od současné praxe, kdy do konkurzní podstaty zkrachovalé banky vstupují také vklady klientů.
Profesor Revenda se snaží přesvědčit, že zlaté peníze jsou náchylné ke krachu a podvodu bankéřů. Naopak současný systém nekrytých peněz je již ze své podstaty náchylný k podvodu a krachu.
10. Peníze ve zlatém standardu by nebyly všeobecně přijímané. Subjekty by mohly preferovat placení pouze ve zlatých penězích emitenta z jednoho města na úkor emitentů z jiných měst. Komentář: Ve zlatém standardu instituce přijímající zlato do úschovy emitují doklady o jeho úschově. Respektive o vlastnictví vedou elektronické záznamy. Vydání takového dokladu není emisí peněz. Penězi je zlato v úschově. V oběhu jsou jen stvrzenky o vlastnictví zlata. Nepleťme si emisi ničím nekrytých peněz, jak ji známe ze současného systému, s vydáním dokladu o vlastnictví peněz v komoditním systému. Vypořádání plateb mezi bankami bude jednodušší a bezpečnější než v současném systému.
11. Ve zlatém standardu by nemohli malí emitenti zlatých peněz konkurovat velkým, protože by nikdo nemohl zabránit emisím nad rámec plného krytí.
Komentář: Emise dokladu o vlastnictví zlata nad rámec plného krytí zlatem je trestným činem. Emise byť jediného takového dokladu by byla nelegální.
To se zcela liší od současného bankovního systému, v němž výsadu emitovat ničím nekryté peníze má každá komerční banka. Multiplikace ničím nekrytých peněz je podstatou současného systému. Její existence je zcela vyloučena v plně komoditním systému.
12. Ve zlatém systému budou preferovány peníze „lepších“ emitentů před penězi těch „horších“, kteří budou provádět emisi nekrytých peněz. Komentář: Ve zlatém standardu nemohou z důvodu nekryté emise existovat žádné rozdíly mezi penězi. Úvěry nad rámec zlatého krytí jsou ve zlatém standardu trestné a jednoduše zjistitelné.
13. Zlatý systém neumožňuje emisi peněz prostřednictvím úvěrů. Potenciální dlužníci proto nemohou získat úvěr ve vyšším objemu, než je objem zlata uložený v bankách na termínovaných vkladech. Po vyčerpání termínovaných vkladů v bankách by již žádný potenciální dlužník na úvěr nedosáhl. Komentář: Objem úvěrů v ekonomice neomezuje objem termínovaných depozit v bankách. Úvěr je možné získat i mimo banku od jiných finančních zprostředkovatelů, emisí dluhopisů nebo v rámci dodavatelských úvěrů. Není jediný důvod, proč by tomu ve zlatém standardu mělo být jinak.
14. Dlouhodobý růst je ve zlatém systému vyloučen kvůli destrukčním dopadům klesající nominální cenové hladiny. Komentář: Toto tvrzení lze jednoduše vyvrátit důkazem sporem. Existuje dostatečně dlouhé období, kdy ekonomika rostla i při klesajících nominálních cenách. V letech 1800 až 1900 bylo v USA dosaženo obrovského ekonomického růstu, přičemž nominální ceny za toto období dle oficiálních statistik klesly o 32 procent.
15. Zavedení zlatého systému je bez ohledu na zahraničí vyloučeno. Emitenti nekrytých peněz by utekli do zahraničí. Komentář: Zánik, respektive útěk bank provádějících nekrytou emisi bude velmi prospěšný. Falšování dokladů o vlastnictví zlata je pochopitelně trestným činem.
16. Zlatý systém není možné zavést v zemích bez existujících zlatých zásob. Komentář: Ekonomické subjekty s relativně nižší zásobou zlata budou mít v rámci svobodného obchodu možnost získat zlato od subjektů, které ho mají relativně více.
Závěr Profesor Revenda pochybuje o soudnosti zastánců zlatého standardu a jejich názory považuje za naivní. Zlatý standard je však levnějším, efektivnějším a bezpečnějším systémem než ten současný. Dočasné přežívání současného systému je možné jen díky dotacím a garancím daňových poplatníků. Peníze se sníženým obsahem zlata a rozvoj nekrytých peněz jsou dědictvím feudalismu, válek a slabé fiskální disciplíny vlád.
BOX:
PENÍZE A ZLATO
Autor
Zbyněk Revenda
Vydal
Management Press Praha 2010
Rozsah
256 stran
