REGULACE OBCHODNÍCH ŘETĚZCŮ Návrh na regulaci řetězců měli poslanci na stole již pětkrát a vždy jej zamítli. Nyní se připravuje pokus šestý. Zákon, který by kontrolu chování řetězců vůči dodavatelům zařadil mezi kompetence antimonopolního úřadu, má prý naději projít.
REGULACE OBCHODNÍCH ŘETĚZCŮ Návrh na regulaci řetězců měli poslanci na stole již pětkrát a vždy jej zamítli. Nyní se připravuje pokus šestý. Zákon, který by kontrolu chování řetězců vůči dodavatelům zařadil mezi kompetence antimonopolního úřadu, má prý naději projít.
Návrh zákona regulujícího chování obchodních řetězců vůči dodavatelům půjde opět do sněmovny. Tentokrát s vyšší pravděpodobností, že bude schválen. Již pětkrát sociálnědemokratický poslanec Ladislav Skopal předložil poslancům svůj návrh zákona. Vždy bezvýsledně. Na pošesté svítá naděje. Návrh tentokrát předloží sociálnědemokratický stínový ministr zemědělství Michal Hašek. Podle informací týdeníku Profit by se tak mělo stát po parlamentních prázdninách, které končí 13. srpna.
ROZHODNE VÝŠE OBRATU
Návrh má změnit stávající zákon o ochraně hospodářské soutěže a bude zřejmě založen na stanovení určité výše obratu. Nad ní bude obchodníka v případě prohřešku možné posuzovat ze strany antimonopolního úřadu za zneužití dominantního postavení na trhu. Má tedy v podstatě chránit prvovýrobce, zemědělce a potravináře před přílišným tlakem hypermarketů na cenu, před vybíráním poplatků za přijetí zboží do prodeje, za jeho viditelnější umístění v regálu, za „zalistování“ nového zboží a další služby.
Změnu zákona prosazují malí obchodníci a zemědělci prostřednictvím sociálnědemokratických a komunistických poslanců. Existenci novely Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podporuje dlouhodobě. Podle jeho předsedy Martina Peciny je to jedna z cest, jak trestat firmy, které nejsou dominantním hráčem na trhu, ale přesto zneužívají své postavení. „Zvláštní zákon se může vztahovat například na všechny řetězce s obratem vyšším než pět miliard korun. Teď na ně nemůžeme, protože podílem na trhu dominantní nejsou,“ uvedl již před časem šéf antimonopolního úřadu.
Klíčový bod, na němž ztroskotaly všechny předešlé poslanecké snahy na zkrocení řetězců, byl návrh, aby zákon nařizoval určitou minimální cenu, za niž musí hypermarkety zboží od dodavatelů kupovat. Návrh zákona totiž pracoval s termínem „podnákladová cena“, který lze jen velmi obtížně definovat. Rovněž zakazoval zneužívání takzvané ekonomické závislosti, kterou definoval například jako požadování úplaty za přijetí zboží do prodeje nebo neodůvodněné vymáhání změn v uzavřených smlouvách. Poslanci ovšem namítali, že právní úprava o zneužití ekonomické závislosti dodavatele neobsahuje analýzu, nakolik by se mohla navržená ochrana promítnout do spotřebitelských cen, a tím způsobit ještě větší tržní selhání, než jaké se snaží řešit.
INTERSPAR: NESVAZUJME ŘETĚZCE
„Svazovat standardní obchodní vztahy mezi dvěma soukromými subjekty dalšími speciálními zákony je neúčelné a nic pozitivního to nepřinese. V České republice platí obchodní zákoník, funguje Úřad pro kontrolu hospodářské soutěže a máme zde standardní evropskou legislativu. Není jediný rozumný důvod, proč vymýšlet další paragrafy, jimiž by se stát vměšoval do oblasti soukromých obchodních vztahů,“ prohlašuje generální ředitel společnosti Interspar Martin Hruška. Na druhé straně ale připouští, že „mezi řetězci a jejich dodavateli by měla platit nějaká gentlemanská a etická pravidla“.
Návrh novely zákona, který má regulovat chování řetězců vůči dodavatelům, na květnové schůzi Poslanecké sněmovny neprošel hlavně kvůli hlasům ODS, lidovců a zelených. Ministr zemědělství Petr Gandalovič tehdy řekl, že vláda si je vědoma problémů ve vztazích mezi některými obchodníky a jejich dodavateli a slíbil nejpozději do 31. října sněmovnu informovat o tom, jakým způsobem hodlá tento problém řešit.
