Co všechno dokážou s lidmi a jejich chováním k sobě navzájem udělat akční slevy v obchodech, dokonale ilustruje případ z roku 2018, kdy některé francouzské supermarkety zlevnily oblíbenou lísko-oříškovou pomazánku Nutella o 70 procent. O monokly a krev rozhodně nebyla nouze a řadu incidentů musela řešit až přivolaná policie.
Ovšem také v Česku jsou spotřebitelé kvůli přechodně nižším cenám ochotni riskovat potenciální úraz. Důkazem budiž několik videí kolujících po internetu zkraje letošního května, kdy došlo k uvolnění vládních protikoronavirových restrikcí a znovuotevření obchodů. Lidé tehdy vzali prodejny nákupních center útokem, za což zčásti mohla jejich několikaměsíční nucená odstávka, ale také právě zmíněné mnohaprocentní slevy, jimiž se maloobchodníci rozhodli své tržby podpořit.
Sami Češi se během slevových akcí ze všeho nejvíce zajímají o oblečení a obuv, jídlo a jeho rozvoz. Tu a tam sáhnou i po nějakém domácím spotřebiči, věcech na sport či kosmetice. Naopak produkty typu léků, autodílů či šperků nakupujeme za sníženou cenu jen málokdy, jak vyplývá z průzkumu, který si mezi uživateli na internetu nechal v průběhu letošního července zpracovat slevový portál Picodi.com.
Mezi nejčastějšími produkty, které Češi nakupují ve slevách, jsou jídlo a oblečení. Zdroj: Picodi.comJeho statistické šetření rovněž odhalilo fakt, že z důvodu pandemie se zájem zdejších spotřebitelů o tyto akce znatelně navýšil. Za uplynulý rok v rámci nich nakupovalo častěji než dříve celých 68 procent zákazníků.
Rovná polovina dotázaných žen věří, že díky slevám může významně ušetřit. Podobně to vnímá i mužská část populace – konkrétně 48 procent z ní. Pouze o jedno procento méně mužů pak věří, že se zásluhou výprodejů objeví dosud nepoznané, respektive že narazí na novou značku, se kterou dosud neměli žádné zkušenosti a rozšíří si tak své nákupní obzory. Vesměs to samé lze ale říct i o ženách, jichž na stejnou otázku odpovědělo souhlasně šestačtyřicet procent.
Že kvalitní produkty za svoji cenu stojí, si myslí na dvě pětiny respondentek. Každou třetí ženu pak cena nabízeného produktu vůbec nezajímá. Na straně mužů se s těmito názory ztotožňuje o něco menší část populace, a sice 37, respektive 28 procent dotázaných. Pánové jsou však na rozdíl od dam o něco podezíravější v tom smyslu, že produkty, které obchodníci opatří slevami, mohou být povětšinou horší kvality nebo zastaralé. Myslí si to sedmnáct procent spotřebitelů, kdežto v případě žen je to zhruba jen každá desátá.
Internet daleko přede všemi
Na jaké slevy se dá kde narazit, zjišťujeme nejčastěji online. Konkrétně na k tomu určených stránkách, tedy na internetových srovnávačích. O jejich existenci ví 55 procent zdejších obyvatel, přičemž každý čtvrtý je používá občas, zatímco pravidelně pak celých 14 procent dotázaných. Na zlevněné zboží lidé každopádně narážejí i přímo v obchodech. Regály s potravinami, jejichž doba trvanlivosti se blíží svému konci, si nenechají ujít dvě pětiny konzumentů.
Pouze osmatřicet procent spotřebitelů pak sází na osvědčené reklamní letáky. Zdaleka nejméně využívaným způsobem, jak se dozvědět o slevových akcích, jsou naopak plug-iny v internetových prohlížecích, potažmo aplikace na objednávku neprodaného jídla - ty nezná nebo nevyužívá hned 73, respektive 83 procent lidí.
Reklamy zjevně není nikdy dost
Ačkoliv by se na první pohled chtělo říct, že reklama lákající na všechno možné na nás číhá de facto na každém rohu, ve skutečnosti se jí Češi zaplaveni být necítí. Pro bezmála polovinu z nich je její množství přijatelné a dalších 22 procent lidí soudí, že reklamy určitě není mnoho. Přitom v průměru za celý jeden týden dostaneme do svých schránek 33 reklamních emailů.
To je však jen pověstná špička ledovce. Další upozornění obchodníků na aktuálně nabízení zboží lidem přicházejí skrze mobilní aplikace, a to v průměrném počtu šestadvaceti týdně. K tomu je potřeba připočíst ještě 25 „esemesek“ a dalších 25 upozornění v internetových prohlížecích. Tradičních papírových letáků pak ve vlastní poštovní schránce najdeme týdně v průměru dvaadvacet.
