Menu Zavřít

Setrvačník z hvězdných válek

19. 1. 2006
Autor: Euro.cz

Modletická firma dodala záložní zdroj energie do Číny

Co mají společného letiště, čínský premiér a nemocnice? Jednu velkou černou bednu s nápisem NZ2. Nemocnice a letiště jsou typickým příkladem provozů naprosto závislých na dodávkách elektrického proudu, v nichž by i krátkodobý výpadek elektřiny mohl mít dlouhodobé nedozírné následky. A v případě čínského premiéra byly dodávky proudu zabezpečeny záložním zdrojem, černou krabicí s nápisem NZ2, pro jeho zázemí při zahájení Všečínských sportovních her koncem loňského roku.
Proti výpadkům v síti se důležité instituce zajišťují právě záložními zdroji energie, které standardně spojovaly baterie a dieselagregát. Prvních pět až osm minut výpadku je kryto bateriemi a trvá-li porucha déle, nastartuje se naftový motor. Záložní zdroj NZ2, který vyrábí česká společnost Phoenix-Zeppelin, funguje na jiném principu. Místo záložních baterií je energie akumulována v rotující hmotě.

MM25_AI

Mechanika místo chemie.

„Je to vlastně dítě studené války. Američané měli podobný záložní zdroj energie v podzemí centra řízení hvězdných válek. Technologie byla vyvinutá právě pro americké ministerstva obrany, které chtělo napájecí zdroj, jenž by byl nezávislý na klimatických podmínkách,“ přibližuje počátky záložního zdroje NZ2 ředitel divize energetických systémů společnosti Phoenix-Zeppelin Zdeněk Řešátko.
Klasický záložní napájecí zdroj stojí a padá s bateriemi, které slouží jako akumulátor energie. Jenže chemický proces v bateriích je závislý na teplotě. Záložní zdroj vyvinutý pro hvězdné války používá k akumulaci energie rotující hmotu, v podstatě je to princip setrvačníku. Místo chemického je využíván princip mechanický. Setrvačník váží 280 kilogramů a rotuje rychlostí 7700 otáček za minutu, což po jeho obvodu znamená vyšší rychlost, než je rychlost zvuku. Při těchto otáčkách nemůže být setrvačník mechanicky uchycen. Točí se na magnetických ložiskách a pohybuje se ve vakuu.
Ve druhé polovině devadesátých let, v době celkového mezinárodně politického uvolnění, byla tato technologie odtajněna a dána k dispozici pro komerční využití. V Evropě byla poprvé předvedena na veletrhu Cebit v roce 2001 a společnost Phoenix-Zeppelin se tehdy rozhodla postavit na tomto principu nový záložní zdroj energie.

Generálka na olympiádu.

„Záložním zdrojem NZ2 měníme zavedené konvence. Obvyklá doba zálohování u bateriových zdrojů je pět až osm minut, a pokud je výpadek delší, nastartuje se dieselagregát, který může běžet libovolně dlouho,“ říká ředitel marketingu společnosti Phoenix-Zeppelin Karel Kuchta. Mechanická hmota neposkytuje tak dlouhou dobu jako chemické články baterií, proto hlavním zdrojem je rovnou dieselagregát a setrvačník slouží pouze k překlenutí doby mezi vypadnutím proudu a nastartováním agregátu, což je několik vteřin. Plnou zátěž setrvačník unese po dobu patnácti sekund, což je - i s rezervou pro případ potřeby opakovaného startu - dostatečná doba na rozběhnutí dieselagregátu. Navíc je v systému zabudovaná i časová prodleva, kdy se čeká, zda výpadek není krátkodobý, protože většina výpadků v síti trvá méně než jednu vteřinu,“ vysvětluje.
Záložní zdroj NZ2 v sobě spojuje setrvačníkový modul od společnosti Active Power, dieselagregát od koncernu Caterpillar a zbytek (tedy celý systém včetně řídícího rozvaděče, konstrukce a kontejner) vyrábí Phoenix-Zeppelin v Modleticích nedaleko Prahy. Podařilo se ho prodat téměř dvěma desítkám zákazníků v České republice a na Slovensku, a loni i Číně. „Do Číny jsme dodali jeden náš záložní zdroj, který byl úspěšně pracoval při Všečínských sportovních hrách koncem loňského roku. Byl zálohován zdroj energie při projevu čínského premiéra a celé jeho zázemí při zahájení her. Byla to generální zkouška možnosti použít toto zařízení při pekingských olympijských hrách v roce 2008. První ohlasy byly pozitivní, čínský premiér řekl, že toto zařízení je vhodné pro další aplikaci. Nyní jednají jejich výběrové komise, jestli naše zařízení zvolí jako standard a objednají pro olympiádu. Sportovišť, na která by se potom mohlo dodat, je několik desítek,“ říká ředitel Řešátko.
Hlavním byznysem společnosti Phoenix-Zeppelin přitom nejsou záložní zdroje energie, ale prodej a půjčování stavebních strojů a motorů Caterpillar. Za rok 2005 vykáže Phoenix-Zeppelin v České republice tržby čtyři miliardy korun, což znamená meziroční patnáctiprocentní růst, a předpokládá čistý zisk 300 milionů korun. Výkony slovenské části firmy jsou zhruba čtvrtinové.

  • Našli jste v článku chybu?