Ať už člověk nasedne do osobního vlaku, nebo spěšňáku, cesta trvá pokaždé stejně. Deset minut. To je vzdálenost, která od sebe dělí Ostrožskou Novou Ves a Veselí nad Moravou.
I když je to historická oblast Slovácka, právě tudy už víc než dvacet let vede hranice mezi Zlínským a Jihomoravským krajem. Pokud tak budou chtít v Nové Vsi i ve Veselí v příštích letech postavit za evropské dotace stejnou cyklostezku za 50 milionů korun, na jedné straně čáry dostanou z Bruselu 42,5 milionu, na druhé jen 35 milionů.
Jak to? Česká republika se pohledem Evropské unie rozděluje na několik zón podle HDP. A vyspělejší oblasti dosáhnou na menší dotační příděl než zbývající lokality. „Do kategorie přechodných regionů se přesouvají ty, které v období 2014 až 2020 byly klasifikovány jako méně rozvinuté, tedy Středočeský kraj, region Jihozápad (Plzeňský a Jihočeský kraj) a region Jihovýchod (Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj),“ upřesňuje Pavlína Žáková, ekonomická poradkyně při Zastoupení Evropské komise v ČR. „Celkem jde zhruba o čtyři miliony lidí,“ dodává.
Tyto oblasti tedy budou mít od příštího roku nárok na nižší spolufinancování evropských projektů, než byly zvyklé v uplynulých letech.
Zelené projekty za 84 miliard
Věc se na začátku září řešila i na půdě ministerstva pro místní rozvoj, kde se ředitelé projektových a investičních společností setkali se zástupci vlády a resortu. Tam o nových podmínkách pro dotační období v letech 2021 až 2027 informoval Zdeněk Semerád, náměstek ministryně pro místní rozvoj.
Celkově by mělo Česko získat 500 miliard korun. Jenže vyjednávání, které s Bruselem vede ministerstvo financí, stále není u konce. A objem balíku navíc ještě neposvětil ani Evropský parlament.
Všeobecně se ale očekává, že žádné razantní změny už nepřijdou. A Česká republika opět získá víc peněz, než do společného unijního rozpočtu odvede.
Jasné nicméně nyní je, které projekty jsou z hlediska Evropské unie prioritní.
Ve svých členských zemích chce silně podporovat investice do kyberbezpečnosti a digitalizace veřejné správy.
Důležitá je i městská mobilita a zelené projekty.
„Pokud mluvíme o celém víceletém finančním rámci 2021 až 2027 včetně plánu obnovy, tedy 1,84 bilionu eur, na cíl zelené transformace by mělo jít 30 procent,“ vypichuje Žáková. A co se konkrétně týče Česka, tam by z kapitoly Evropského fondu regionálního rozvoje mělo na zelené projekty přitéct 3,2 miliardy eur, tedy zhruba 84 miliard korun. Dalších 111 miliard korun pak na digitální transformaci.
Podle Žákové v této oblasti mají největší šanci na zisk dotace tyto projekty: „Na podporu energetické účinnosti (například zateplování budov), obnovitelné zdroje energie, kotlíkové dotace, čistá doprava (elektrický a vodíkový pohon), dobíjecí stanice, příměstská doprava, zadržování vody v krajině, nakládání s dešťovou vodou, protierozní opatření a podobně.“
Dlouhodobý zádrhel
Kvůli „několikarychlostnímu“ vývoji uvnitř Česka tak evropské peníze nebudou přitékat rovnoměrně. Nejde přitom o nový trend, jak ukazují data statistiků. Zatímco třeba v případě Jihomoravského kraje se HDP z 209 902 korun v roce 2000 vyšplhalo na 485 662 o osmnáct let později, na Zlínsku byl růst mnohem pomalejší.
Během stejné doby vyrostl z 189 743 na 424 876 korun.
Dá se však očekávat, že letošní ekonomické zpomalení se promítne i do jednotlivých regionů. Ostatně se tak stalo i při globální recesi v letech 2008 a 2009. Třeba v Moravskoslezském kraji tehdy hrubý domácí produkt spadl z 323 na 304 tisíce korun. V Praze byl tento skok ještě razantnější, propad činil 33 tisíc korun.
HDP v Praze zatím jako jediné v Česku přesáhlo jeden milion korun. I proto si tam podnikatelé sáhnou na vůbec nejnižší příspěvek z EU. Projekty tu jsou spolu nancovány pouze ze 40 procent.
Míra evropského ko nancování představuje dobrý ukazatel toho, jak se jednotlivým českým a moravským regionům daří v rámci celé Evropy. Srovnání dokládá, že jižní a střední část republiky je už nyní bohatší než některé jihoitalské a jihošpanělské regiony.
Naopak třeba v Ústeckém, Libereckém či Moravskoslezském kraji onen katalyzátor, jenž by urychlil jejich rozvoj, stále nikdo nenašel a nenastartoval. Komplikaci představuje i odchod mladých a ekonomických aktivních lidí a naopak nárůst počtu důchodců.
Nadcházející krajské volby však kvůli dopadům čínské chřipky mají úplně jiné téma. Tak třeba za čtyři roky už bude ten správný čas.
VÝVOJ HDP V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH REPUBLIKY
(v přepočtu na jednoho obyvatele)
2015 2016 2017 2018
Česká republika 435 911 451 288 476 628 500 973
Hlavní město Praha 917 183 943 289 997 560 1 056 761
Středočeský kraj 392 908 418 354 445 710 453 456
Jihočeský kraj 358 956 371 664 386 952 413 901
Plzeňský kraj 405 156 421 813 440 631 449 822
Karlovarský kraj 292 232 296 387 315 705 323 718
Ústecký kraj 333 926 330 099 345 192 358 988
liberecký kraj 337 052 349 244 364 699 386 789
Královéhradecký kraj 378 034 401 093 442 046 450 841
Pardubický kraj 354 449 367 743 387 994 410 635
Kraj Vysočina 356 148 370 891 392 066 405 488
Jihomoravský kraj 427 906 435 425 450 135 485 662
Olomoucký kraj 334 735 351 078 373 727 392 855
Zlínský kraj 374 779 387 986 408 009 424 876
Moravskoslezský kraj 362 022 374 646 392 827 418 263
ZdrOJ: ČSÚ
Méně vyspělé regiony: nárok na 85procentní kofinancování projektů Přechodné regiony (dříve méně rozvinuté): nárok na 70procentní kofinancování Rozvinuté: nárok na 40procentní kofinancování
O autorovi| ondřej stratilík, stratilik@mf.cz
ČLÁNKY DO MAILU