Samostatně výděleční v Evropské unii
V Evropské unii se v roce 1999 zabývalo obchodem pět milionů firem zaměstnávajících 22 milionů lidí. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky letos v březnu zveřejnil Eurostat. Jde o takzvané distribuční podniky (distributive trades), tedy veškeré firmy účastnící se přesunu zboží od výrobce ke spotřebiteli. Samostatně výdělečné osoby se nejvíce zaměřovaly na maloobchod a prodej motorových vozidel, včetně jejich oprav – v rámci celé Evropské unie tvořily 27,1, respektive 23,7 procenta celkově zaměstnaných v těchto sektorech. Rozdíly mezi státy jsou ovšem značné: v dánském nebo britském maloobchodu představují samostatně výděleční jen dvanáct procent, zatímco i Itálii nebo Řecku je to kolem šedesáti, v Portugalsku pětačtyřicet procent pracovníků.
Obdobné poměry vykazuje motobyznys. Samostatně výděleční tvoří v Dánsku sedmnáct procent veškerých pracovníků sektoru (ale v Lucembursku jen jedenáct a v Rakousku dvanáct procent), zatímco v Řecku a Itálii je to kolem 50 procent. Evidentně se projevuje hranice mezi bohatším severem a chudším jihem. Výjimku představuje Belgie, v níž se podíl samostatně výdělečně činných blíží poměrům na jihu Evropy.
Do motobyznysu Eurostat kromě samotného prodeje dopravních prostředků zahrnuje i jejich servis a prodej pohonných hmot. Samotný prodej aut a motocyklů činí v členských zemích Evropské unie od poloviny do tří čtvrtin celkového obratu v motobyznysu. V zaměstnanosti jsou ovšem rozdíly daleko větší. Například v Nizozemsku se prodejem dopravních prostředků zabývají - jak uvádí Eurostat - dvě třetiny pracovníků v sektoru, zatímco v Itálii jen pětina. Tam se naopak více než polovina lidí věnuje opravám a údržbě.
