Ať už člověk nasedne do osobního vlaku, nebo spěšňáku, cesta trvá pokaždé stejně. Deset minut. To je vzdálenost, která od sebe dělí Ostrožskou Novou Ves a Veselí nad Moravou. I když je to historická oblast Slovácka, právě tudy už víc než dvacet let vede hranice mezi Zlínským a Jihomoravským krajem. Pokud tak budou chtít v Nové Vsi i ve Veselí v příštích letech postavit za evropské dotace stejnou cyklostezku za 50 milionů korun, na jedné straně čáry dostanou z Bruselu 42,5 milionu, na druhé jen 35 milionů.
Jak to? Česká republika se pohledem Evropské unie rozděluje na několik zón podle HDP. A vyspělejší oblasti dosáhnou na menší dotační příděl než zbývající lokality. „Do kategorie přechodných regionů se přesouvají ty, které v období 2014 až 2020 byly klasifikovány jako méně rozvinuté, tedy Středočeský kraj, region Jihozápad (Plzeňský a Jihočeský kraj) a region Jihovýchod (Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj),“ upřesňuje Pavlína Žáková, ekonomická poradkyně při Zastoupení Evropské komise v ČR. „Celkem jde zhruba o čtyři miliony lidí,“ dodává.
Tyto oblasti tedy budou mít od příštího roku nárok na nižší spolufinancování evropských projektů, než byly zvyklé v uplynulých letech.
Zelené projekty za 84 miliard
Věc se na začátku září řešila i na půdě ministerstva pro místní rozvoj, kde se ředitelé projektových a investičních společností setkali se zástupci vlády a resortu. Tam o nových podmínkách pro dotační období v letech 2021 až 2027 informoval Zdeněk Semerád, náměstek ministryně pro místní rozvoj. Celkově by mělo Česko získat 500 miliard korun. Jenže vyjednávání, které s Bruselem vede ministerstvo financí, stále není u konce. A objem balíku navíc ještě neposvětil ani Evropský parlament.
Všeobecně se ale očekává, že žádné razantní změny už nepřijdou. A Česká republika opět získá víc peněz, než do společného unijního rozpočtu odvede. Jasné nicméně nyní je, které projekty jsou z hlediska Evropské unie prioritní. Ve svých členských zemích chce silně podporovat investice do kyberbezpečnosti a digitalizace veřejné správy. Důležitá je i městská mobilita a zelené projekty.
„Pokud mluvíme o celém víceletém finančním rámci 2021 až 2027 včetně plánu obnovy, tedy 1,84 bilionu eur, na cíl zelené transformace by mělo jít 30 procent,“ vypichuje Žáková. A co se konkrétně týče Česka, tam by z kapitoly Evropského fondu regionálního rozvoje mělo na zelené projekty přitéct 3,2 miliardy eur, tedy zhruba 84 miliard korun. Dalších 111 miliard korun pak na digitální transformaci.
Podle Žákové v této oblasti mají největší šanci na zisk dotace tyto projekty: „Na podporu energetické účinnosti (například zateplování budov), obnovitelné zdroje energie, kotlíkové dotace, čistá doprava (elektrický a vodíkový pohon), dobíjecí stanice, příměstská doprava, zadržování vody v krajině, nakládání s dešťovou vodou, protierozní opatření a podobně.“
Dlouhodobý zádrhel
Kvůli „několikarychlostnímu“ vývoji uvnitř Česka tak evropské peníze nebudou přitékat rovnoměrně. Nejde přitom o nový trend, jak ukazují data statistiků. Zatímco třeba v případě Jihomoravského kraje se HDP z 209 902 korun v roce 2000 vyšplhalo na 485 662 o osmnáct let později, na Zlínsku byl růst mnohem pomalejší. Během stejné doby vyrostl z 189 743 na 424 876 korun.
Dá se však očekávat, že letošní ekonomické zpomalení se promítne i do jednotlivých regionů. Ostatně se tak stalo i při globální recesi v letech 2008 a 2009. Třeba v Moravskoslezském kraji tehdy hrubý domácí produkt spadl z 323 na 304 tisíce korun. V Praze byl tento skok ještě razantnější, propad činil 33 tisíc korun. HDP v Praze zatím jako jediné v Česku přesáhlo jeden milion korun. I proto si tam podnikatelé sáhnou na vůbec nejnižší příspěvek z EU. Projekty tu jsou spolufinancovány pouze ze 40 procent.
Míra evropského kofinancování představuje dobrý ukazatel toho, jak se jednotlivým českým a moravským regionům daří v rámci celé Evropy. Srovnání dokládá, že jižní a střední část republiky je už nyní bohatší než některé jihoitalské a jihošpanělské regiony.
Naopak třeba v Ústeckém, Libereckém či Moravskoslezském kraji onen katalyzátor, jenž by urychlil jejich rozvoj, stále nikdo nenašel a nenastartoval. Komplikaci představuje i odchod mladých a ekonomických aktivních lidí a naopak nárůst počtu důchodců.
Nadcházející krajské volby však kvůli dopadům čínské chřipky mají úplně jiné téma. Tak třeba za čtyři roky už bude ten správný čas.
