Čínské textilní firmy kvůli levnější pracovní síle stále častěji využívají továrny v Severní Korei. Oděvy, které se tam vyrobí, pak nesou visačku "vyrobeno v Číně" a vyvážejí se do celého světa. Agentuře Reuters to řekli obchodníci a podnikatelé z čínského příhraničního města Tan-tung. Právě tímto místem prochází většina severokorejského obchodu.
Využití Severní Korei při výrobě levných oděvů ukazuje, že pokud se podaří díky zpřísnění sankcí OSN uzavřít nějaké dveře, další se mohou otevřít. Sankce OSN zavedené kvůli raketovému a jadernému programu Severní Korei nezahrnují zákaz vývozu textilu.
„Bereme objednávky z celého světa,“ řekl agentuře Reuters jeden z korejsko-čínských podnikatelů, který si podobně jako další kvůli citlivosti problému nepřál být jmenován. Ve městě podle něj působí desítky oděvních agentů, kteří fungují jako prostředníci mezi čínskými dodavateli oděvů a kupci ze Spojených států, Evropy, Japonska, Jižní Korei, Kanady a Ruska. Někdy koneční kupci ani nevědí, že jejich oděvy se vyrábějí v KLDR.
Zešílel Kim? Ani ne, ale přeskakuje Trumpovi. Přečtěte si komentář Lubomíra Hegera
Textil byl loni druhou největší vývozní položkou Severní Koreje po uhlí a dalších nerostech. Podle údajů korejské agentury pro podporu obchodu a investic (KOTR) dosáhl vývoz textilu 752 milionů dolarů (16,7 miliardy korun). Celkový vývoz z KLDR se pak zvýšil o 4,6 procenta na 2,82 miliardy dolarů (62,6 miliardy korun). Poslední sankce OSN, odsouhlasené tento měsíc, zakázaly vývoz uhlí.
Vývoz z Číny do Severní Koreje vzrostl v prvním pololetí o téměř 30 procent na 1,67 miliardy dolarů. Způsobily to hlavně vývoz textilních materiálů a dalšího zboží vhodného ke zpracování, které není zahrnuto do embarga OSN, řekl mluvčí čínského celního úřadu Chuang Sung-pching. Čínští dodavatelé posílají látky a další suroviny nutné k výrobě oděvů do továren v KLDR, kde se vyrábí oblečení, které se pak vyveze do Číny.
Rozšířená praxe
Australský výrobce sportovního oblečení Rip Curl se loni veřejně omluvil, když se ukázalo, že některé jeho lyžařské vybavení označené jako čínské bylo vyrobeno v jednom ze závodů v KLDR. Rip Curl obvinil svého dodavatele, že si nechal vyrobit část zboží u neautorizovaného subdodavatele. Obchodníci a agenti v Tan-tungu tvrdí, že je to široce rozšířená praxe.
Podle jednoho z čínských obchodníků, který žil v Pchjongjangu, mohou výrobci ušetřit až 75 procent, pokud nechají oděvy vyrobit v Severní Korei. Některé z továren jsou hned za čínskými hranicemi. Dokončené oblečení se často dodává z KLDR přímo do čínských přístavů, odkud se posílá do světa.
KLDR má zhruba 15 velkých vývozních oděvních podniků, každý z nich provozuje po celé zemi několik továren, a desítky středně velkých firem, uvádí nizozemská konzultační společnost GPI Consultancy.
—
Přečtěte si, jak se šije zavedenému českému výrobci v Číně:
Šít, či nešít v Číně? České textilní firmy razí rozdílné strategie
Severokorejští zaměstnanci mohou podle citovaného korejsko-čínského podnikatele vyrobit denně o 30 procent více oděvů než ti čínští. Nepracují jako Číňané pro peníze, mají jiný přístup. Věří, že pracují pro svou zemi, pro svého vůdce. A jsou také placeni výrazně méně než v jiných asijských zemích. V průmyslové zóně Kesong, která leží na hranici mezi Severní a Jižní Koreou, ale teď je zavřená, činil plat zaměstnanců v průměru kolem 160 dolarů (3600 korun) měsíčně, minimum bylo 75 dolarů (1700 korun) měsíčně. Průměrný plat v čínské továrně je 450 až 750 dolarů (10 tisíc až 17 tisíc korun) měsíčně. Mzdy v Kesongu byly však mnohem vyšší než ve zbytku KLDR, protože zóna fungovala ve spolupráci s oběma zeměmi a mzdy vyjednával Soul.
Čínské textilky kromě toho, že využívají závodů v KLDR také zaměstnávají tisíce levnějších severokorejských pracovníků v Číně. KLDR závisí na zahraničních zaměstnancích, kteří musejí odvádět velkou část svých mezd státu. Ten z toho podle OSN financuje svůj ambiciózní jaderný a raketový program. Nové sankce OSN proto zakazují zemím zvyšovat současný počet zaměstnanců z KLDR, kteří pracují v jejich zemi.
Čína nezveřejňuje oficiální údaje o počtu Severokorejců pracujících v továrnách a restauracích v Číně. Podle analytiků však jejich počet ve srovnání s vrcholem před dvěma až třemi lety klesl. Podle některých dotazovaných obchodníků je to otravné. Je potřeba, aby byli odděleni od vnějšího světa a musejí mít učebnu, kde denně absolvují kurzy. Přivedou si vlastního lékaře, zdravotní sestru, kuchaře a učitele, kteří je denně učí severokorejskou ideologii.
Reportéři agentury Reuters navštívili jednu čínskou továrnu, která má 40 zaměstnanců z KLDR. Jejich měsíční mzda činí asi dva tisíce jüanů (6700 korun), což je zhruba polovina průměru čínského zaměstnance. Mohou si nechat asi třetinu mzdy, zbytek se posílá vládnímu zprostředkovali. Obvyklá směna v závodě je od 07:30 do 22:00.
Přečtěte si více o KLDR a jaderných zbraních:
