Studentka filozofie Ariadne von Schirachová napsala knihu Tanec kolem rozkoše, okolo které se rozpoutala v Německu velká diskuse. Odpověděla na ni esejem s názvem Die sexuelle Revolution frisst ihre Kinder, Sexuální revoluce požírá své děti, který vyšel v posledním čísle časopisu Cicero.
Autorka ve zmíněném textu tvrdí, že žijeme v kultuře, která je prodchnutá sexem, a stěžuje si v něm na denní pornografii, jež z nás činí divácké otroky a nesvobodné kolaboranty erotické hierarchie. V dnešní společnosti platí heslo: Hot or Not. Eins oder Null. Jednička nebo nula. Buď být sexy, nebo vůbec nebýt. Už nestačí být jen trochu sexy. A von Schirachová se hned ptá: Ale odkud my tohle všechno víme? Odkud máme v hlavě tu ohromnou vizuální databanku, která nám předpisuje, jaká póza je sexy a jak se má žena chovat v plavkách?
Co to je rozkoš? Je to pocit, nebo touha? Nebo jen stav, který se odehrává pouze v nás? A tady někde je problém. Jak učinit něco viditelným, co je neviditelné? Co se děje v nás? Nějaká individuální řeč, něco nevyslovitelného, mnohavrstevného a bezčasého se má zjevit v plném světle, před kamerou. To je porno. Pravidla určuje obraz. Ze stavebních kamenů, obrazových fragmentů těla, které vyvolávají pocit rozkoše, je sestaven film.
A choreografie? Ta pracuje jen s jedním principem: Všechno je doopravdy, na to je garance. S těmito koordináty pracuje porno. Základní logika tohoto žánru je, že všechno musí být vidět. A díky této logice se stáváme otroky: Myslíme si, že vidíme při pravém sexu dva či více lidí, ale ve skutečnosti jsme kolaboranti a díváme se na sexuální dělníky, kteří jen produkují sex. Z nutnosti vizualizace se stává konvence sexuálna. A je na tom něco špatného, ptá se autorka? Alespoň víme, jak se máme chovat.
Dnes ale už musí být sexy všechno, nejen všechny ženy, protože mezi nimi panuje tvrdá konkurence, ale i auto, politika. Sex se stal statutárním symbolem.
Být sexy znamená být mladý, krásný, štíhlý a prohnaný. Ti, co s těmito idoly začali, jsou ale dnes staří, ne tak krásní a rozhodně ne tak štíhlí, všechno ztratili, protože nastolili právě kult sexismu.
Jenže, a to je ještě horší, tím, že generace dnešních starců učinila viditelným to, co mělo být neviditelné, a kdo se na tuto cestu s nimi vydal, ztratil na ní vše, co dělá sex zajímavým: něhu, humor, respekt a hlavně kreativitu lásky. Von Schirachová pléduje za důstojnost těla, důstojnost žádostivosti, za naši důstojnost. Za přečtení by jistě stála i její kniha.
