Je to prý ještě nebezpečnější skupina než Al-Káida, zatím to ale nedokázala
Po zborcení dvou newyorských mrakodrapů v zářijovém babím létě před téměř devíti lety se jméno teroristické sítě Al-Káida zarylo do povědomí západního světa. Pro stamiliony lidí je právě seskupení kolem údajně stále živého Usámy bin Ládina tou nejnebezpečnější strukturou. Obecně zažité mínění se ale možná změní. Tajné služby začínají upozorňovat, že pozici nejsilnější, nejvybavenější a nejnebezpečnější teroristické sítě plíživě přejímá někdo jiný. Jde o islámskou militantní organizaci Laškare tajjaba (Lashkar-e-Taiba, LeT) neboli Armádu čistých, která existuje už přes dvacet let. Až doteď masakry omezovala víceméně na oblast indicko-pákistánského pomezí v oblasti Kašmíru. Nyní si prý ale skupina, jejímiž výcvikovými tábory údajně prošlo na 200 tisíc lidí, začíná troufat i na západní cíle. Těmi se údajně už měly stát americká a britská ambasáda v Bangladéši nebo redakce dánského deníku, který publikoval „protiislámské“ karikatury. Zatím zůstalo jen u plánů. Jak dlouho?
Ďábelská trojka: Amerika, Izrael, Indie Základy teroristické sítě byly položeny v době sovětských bojů v Afghánistánu v osmdesátých letech. Radikálové LeT se ale „proslavili“ především v Kašmíru, o jehož území vedou jaderné mocnosti Indie a Pákistán nekonečné spory. Organizace dlouho v Pákistánu existovala „otevřeně“. Získávala prostředky k fungování pomocí veřejných sbírek a verbovala další bojovníky. To se změnilo v roce 2002, kdy ji tehdejší pákistánský prezident Parvíz Mušaraf v důsledků newyorských útoků postavil mimo zákon. Pevné vazby LeT na pákistánskou armádu i nejvyšší politická místa se ale nepřetrhaly, pouze se skryly. I pozemky, na nichž si LeT nedaleko města Lahore vybudovala ústředí s modlitebnami, nemocnicí nebo tržištěm, byly darovány pákistánskou vládou. Právě kolem roku 2002 se prý síť také přejmenovala na Džamáatut davá. Jedním z nejvýše postavených mužů a zakladatelem organizace je Háfiz Muhammad Saíd. Jde o bývalého univerzitního profesora. Podle některých zdrojů přednášel studentům islámská studia, podle jiných je zasvěcoval do tajů inženýrství. Buď jak buď, k využití se hodily obě matérie. Saídovi stoupenci se hlásí k ideji vytvořit v jižní Asii jednotný islámský chalífát. Kromě Židů a Američanů patří k terčům jejich nenávisti i hinduisté. Skupina také oficiálně mluví o „znovudobytí“ Evropy, jejíž podstatná část byla až do středověkých křižáckých válek v rukou muslimů. A pokud jde o technické hledisko, odborníci považují LeT za jednu z nejsofistikovanějších teroristických sítí. Důkazem jsou podle nich předloňské teroristické útoky v indické Bombaji, které byly provedeny s chladnokrevným využitím těch nejmodernějších aplikací včetně GPS navigací, Google map a mobilních telefonů. Zahynulo při nich skoro 200 lidí. LeT spojitost s masakrem odmítala, nejvyšší indická místa i západní zpravodajské služby ale byly o jejich roli přesvědčeny. „Cíle, po nichž šli v Bombaji, byly cíle globálního džihádu,“ prohlásil dle magazínu Newsweek bývalý příslušník CIA Bruce Riedel. Snaha Indie obvinit z útoků Saída ale vyšla naprázdno. Loni v říjnu jej soud v pákistánském Lahore osvobodil kvůli údajnému nedostatku důkazů. To už tak chladné vztahy mezi oběma zeměmi ještě víc zmrazilo. Právě indicko-pákistánský jaderný aspekt ale může Západu pronásledování LeT významně ztížit. Stejně jako to, že LeT ve své domovině provozuje školy, nemocnice nebo krevní banky a mezi chudými Pákistánci má pozitivní pověst. Tu si ještě upevnil po zemětřesení před pěti lety, kdy obyvatelům Kašmíru poskytl velkou humanitární pomoc. Na rozdíl od Al-Káidy, jejíž členové se nejspíše skrývají v neprostupných afghánských horách, má LeT pevnější i čitelnější kontury. To ale vůbec neznamená, že jde o snadnějšího soupeře.
