Česká republika patří v počtu transplantací srdce ke světové špičce. Zdejší lékaři provedli už přes tisíc těchto operací a zákrok ani nepatří k těm nejsložitějším. Přesto letos od první úspěšné transplantace srdce v Československu uplyne teprve 27 let.
Foto: Wikimedia
Dne 10. listopadu 1983 si třiačtyřicetiletý technik Josef Divina z Řepiště na Frýdecko–Místecku ještě dopřával svačinu s cigaretou. Náhle se ale zhroutil a přivolaný lékař konstatoval infarkt myokardu. V nemocnici se záchvat opakoval a přidaly se ještě oboustranný zánět plic a trombóza nohy. Do Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze přivezli Divinu jako trosku a počátkem roku 1984 mu nemilosrdně sdělili: „Buď tři týdny života, nebo transplantace srdce.“
Navzdory poměrně vzácné krevní skupině se pro něj brzy vhodné srdce (ženské) našlo, ale během předoperační přípravy jeden z posledních testů nevyšel. Naděje na uzdravení se blížila nule, nedlouho poté se však pádem z lešení zabil jiný pětatřicetiletý muž a k dispozici bylo rázem srdce nové.
Druhý život pro Divinu
Transplantaci provedli v noci z 30. na 31. ledna 1984 kardiochirurgové Pavel Firt a Jaroslav Hejnal, kardiolog Juraj Fabián a imunoložka Věra Hašková. Vše pod vedením tehdejšího ředitele kliniky Vladimíra Kočandrleho. Zákrok začal okolo desáté večerní a skončil zhruba dvě hodiny po půlnoci. Vše bez nejmenších komplikací, ačkoliv předtím ještě nikdo v zemích východního bloku takovou operaci nezvládl.
Po týdnech náročné rekonvalescence mohl jít Josef Divina 16. března domů a už 27. srpna se vrátil do práce, což byl tehdy světový unikát. Do dílny jezdil denně sedm kilometrů na kole, jen v zimě, kvůli možnému nachlazení, sedal raději do auta. V kondici, kterou odhadoval na zhruba 60 procent té dřívější, žil nakonec přes 13 let. Zemřel 6. června 1997 na selhání ledvin, vyvolané dlouhodobou zátěží organizmu.
Bratislavští pionýři
Úplný počátek transplantací srdce v Československu ovšem tak optimistický nebyl. O vůbec první zákrok se pokusil už 9. července 1968 v Bratislavě tým vedený profesorem Karolem Šiškou. Padesátiletá pacientka Šarlota Horváthová přišla do nemocnice v kritickém stavu. Měla těžce postižené ledviny, plíce i játra. Srdce zhruba čtyřicetiletého muže, které jí voperovali, sice začalo pracovat, ale vydrželo jen asi pět hodin.
V začátcích transplantací to nebylo nic neobvyklého. Úmrtnost byla vysoká a jen asi sedm procent pacientů přežilo déle než rok. Průlom přinesl až v 80. letech lék Cyklosporin, usnadňující nemocným přijetí cizího orgánu. Přežívání pacientů po srdeční transplantaci se tím rapidně zvýšilo. Jednoho roku od transplantace se nyní dožije 80 % pacientů, pěti let kolem 70 % a deseti let zhruba 50 % pacientů. I přes neúspěch byla ale pionýrská bratislavská transplantace považována za přelom tuzemské lékařské vědy. Zůstala také jediným pokusem až do zmíněného 31. ledna 1984.
Světová premiéra
První transplantaci srdce u člověka provedl 9. prosince 1967 Christiaan Barnard v jihoafrickém Kapském Městě. Příjemcem byl čtyřiapadesátiletý Lewis Washkansky, který zemřel 18. den po operaci na bronchopneumonii (zánět průdušek a plic). V pořadí druhý pacient, osmapadesátiletý stomatolog Philip Blaiberg, žil 18 měsíců. Zemřel na tehdy neznámou vaskulopatii (onemocnění cév). Zajímavostí bylo, že Barnard ignoroval tvrdé rasové zákony v JAR a bělochovi transplantoval srdce míšence.
Srdce nad zlato
V Česku se nyní transplantují srdce ve dvou centrech – v Praze a v Brně, přičemž IKEM si již od počátku udržuje postavení největšího pracoviště zaměřeného na srdeční operace v zemi. Od roku 1984 mají zdejší lékaři za sebou přes 700 transplantací srdce, ročně jich uskuteční 30 až 40. Velký úspěch přitom slavili roku 2007, kdy se jim podařila i první společná transplantace srdce a plic, jakých se ročně dělá po celém světě jen zhruba 80.
Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně se zabývá transplantacemi od roku 1992. Na kontě má třetinu všech uskutečněných transplantací, tedy již přes 300. Ročně jich brněnští lékaři provedou kolem 20 a centrum také jako jediné v republice provádí zákroky u dětí.
Transplantace srdce je pro české kardiochirurgy už přes 20 let rutinní klinickou metodou. S počtem 4,7 transplantace na milion obyvatel se Česko řadí na osmé až desáté místo na světě. Toto číslo by přitom mohlo být i lepší, chybí ale to nejdůležitější – dárci orgánů. Až čtvrtina čekatelů se tak své transplantace nedožije.
