Menu Zavřít

Shell: Kam se ztratily zásoby

19. 1. 2004
Autor: Euro.cz

Ostatní firmy je zřejmě nesníží, ale rozhodnout mohou regulátoři

Společnost Royal Dutch/Shell Group měla dlouhou dobu pověst silně konzervativní firmy. Proto zůstali analytici a investoři jako opaření, když ropný gigant 9. ledna oznámil, že přecenil objem “ověřených” zásob ropy a zemního plynu a že je snižuje o ohromujících dvacet procent.

Důsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Akcie společnosti Royal Dutch Petroleum spadly o téměř deset procent, ratingu úvěruschopnosti hrozí snížení a objevily se spekulace o tom, že šéf firmy, sir Philip B. Watts bude muset předčasně odstoupit. Trapný přehmat Shellu navíc vyvolává širší diskusi o praktikách v celém odvětví.

Mají skutečně méně ropy a plynu? Nikoli. Přestože Shell snížil své odhady ověřených zásob z 19,4 miliardy barelů ropy (nebo odpovídajícího množství zemního plynu) na 15,5 miliardy, mluvčí společnosti Simon Henry uvádí, že “tam ty uhlovodíky jsou”. Očividný paradox vznikl kvůli komplikovanému systému vykazování zásob. Podle přísných pravidel americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) lze ropná pole uvádět jako ověřená pouze v případě prokazatelného pohybu, tedy u nalezišť připravovaných k otevření a u těch, které mají komerční potenciál. Ten se však uplatní až tehdy, když společnost rozhodne o konečné investici do rozvoje ropného pole. Do té doby se zásoby označují jako “pravděpodobné” nebo “možné”. Shell nyní přesouvá 3,9 miliardy barelů z kategorie Ověřené do Pravděpodobné.

Proč změna kategorie vadí? Většina ropných expertů považuje za nejlepší měřítko majetku petrolejářských firem kombinaci ověřených a pravděpodobných zásob. “Společnosti jsou motivovány, aby zásoby zaknihovaly co nejdříve a pak je přecenily,” vysvětluje James G. Ross, šéf mezinárodního hnutí za zlepšení standardů vykazování zásob. Jejich objem slouží jako klíčový údaj pro tržní hodnotu akcií ropných firem a pro posuzování jejich schopnosti splácet úvěry. Určité nadhodnocení zásob způsobilo, že Shell vypadal silnější než ve skutečnosti je. Analytici společnosti Wood Mackenzie spočítali, že míra doplňování zásob Shellu činila pouhých 57 procent, místo úctyhodnějších 105 procent, a že náklady na průzkum a rozvoj těžebních polí vyskočily z 4,27 dolaru na barel na 7,90 dolaru. Kvůli těmto změnám vypadá nyní Shell ve srovnání s konkurencí slabší.

Neunáhlil se Shell při zaknihování zásob? Ano. Dobrým příkladem je projekt Gorgon v západní Austrálii. Shell si zanesl tamní zásoby zemního plynu do svých výkazů už v roce 1997, ačkoli tehdy ještě nepadlo konečné rozhodnutí o investici.

Provedl Shell něco nelegálního? O tom zatím neexistují žádné důkazy. Nicméně společnost bezpochyby jednala velmi agresivně.

Začnou ostatní firmy snižovat své odhady zásob? Nejspíš nijak výrazně, pokud k tomu vůbec dojde. Petrolejáři se vždy chovali konzervativně a společnosti, jako jsou Exxon Mobil a ChevronTexaco, trvají na tom, že podobný problém ve svých knihách nemají. ChevronTexaco vede australský projekt Gorgon, kde je jeho partnerem kromě Shellu i ExxonMobil. Na rozdíl od Shellu však ChevronTexaco ani Exxon Mobil neuváděl tamní zásoby jako ověřené. “Velké firmy většinou skutečně zaknihují jen to, čemu naši inženýři říkají ověřené zásoby,” podotýká John H. Wood, expert americké Energetické informační správy.

Vyvolá zaváhání Shellu diskusi o celém odvětví? Ano. SEC zřejmě podrobí pečlivému zkoumání i údaje ostatních společností. Požadavky na nezávislé audity od třetích stran a na větší transparentnost se již objevily. Definice různých kategorií zásob – a směrnice regulátorů pro jejich vykazování – jsou navíc nejasné. Například mimo území Spojených států mohou společnosti uvádět ve svých výkazech jak ověřené, tak i pravděpodobné zásoby. Mnoho expertů má proto pocit, že SEC by měla změnit svá pravidla. I ověřené ropné pole může dnes ze své kategorie vypadnout, když cena ropy klesne natolik, že není ekonomicky výhodné naleziště dále rozvíjet.

Za kontroverzní lze považovat také kritéria pro stanovení ověřených zásob. SEC nedávno vyšetřovala některé těžařské společnosti kvůli zaknihovaným zásobám v Mexickém zálivu. Komise postrádala dostatečné ověření zásob ropnými vrty a tvrdila, že je tedy nemůže řadit mezi ověřené zásoby. Společnosti však kontrovaly tím, že tyto údaje už nejsou relevantní, protože vývoj seismického zobrazování a jiných technologií pokročil natolik, že umožňuje odhadnout velikost pole i bez hloubení nákladných vrtů.

FIN25

SEC obecně nepovažuje zveličování zásob za hlavní problém ropného průmyslu. Nicméně vzhledem k otřesené důvěře investorů, způsobené debaklem Shellu, se na celé odvětví více zaměří. Šok z nadhodnocených zásob se tak bude nejspíš ještě nějakou dobu probírat.

Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek Překlad: Jana Fantová, www.LangPal.com

  • Našli jste v článku chybu?