Investice
V době, kdy z brněnské průmyslové zóny odchází Flextronics, začal v Liberci stavět další investor. Jde o japonskou firmu Shimizu Industries, která zahájila výstavbu závodu na výrobu plastových komponentů pro automobilový průmysl. „Shimizu proinvestuje v průběhu tří let více než dvanáct milionů dolarů a vytvoří minimálně 60 nových pracovních míst. Stavba nové továrny by měla být zahájena již v průběhu letošního srpna a její dokončení je plánováno na únor příštího roku,“ uvedl projektový manažer státní agentury CzechInvest Tomáš Novák.
Nový český závod koncernu Shimizu se bude nazývat Liplastec. „Je naší první pobočkou v kontinentální Evropě. V září příštího roku plánujeme zahájení výroby, která by do konce roku 2004 měla dosáhnout objemu třinácti milionů dolarů,“ říká ředitel firmy Liplastec Yukio Fueno.
V současné době je podle CzechInvestu v České republice registrováno celkem 95 japonských firem, z toho osmatřicet výrobních. Japonští investoři se zavázali proinvestovat 1,85 miliardy dolarů a vytvořit 21 250 tisíc přímých pracovních míst.
V Libereckém kraji je dosud ukončeno osm investičních projektů. Zahraniční firmy v něm proinvestovaly celkem 189,9 milionu dolarů a vytvořily 1742 pracovních míst. Největším investorem regionu je japonská společnost Denso Corporation, která v průmyslové zóně Liberec-Jih buduje výrobní závod, kde vznikne 936 míst.
Zajímavostí výše zmíněné zóny Liberec-Jih je skutečnost, že jde o první soukromý průmyslový park v České republice. Vybudovala jej firma s názvem Investorsko inženýrská bez státních dotací. Kromě Densa a Shimizu Industry se chystají v lokalitě vyrábět i další podniky. Nyní je obsazena z osmdesáti procent. Jako první by do konce srpna měla zahájit výrobu prášková lakovna AC-LAK, v současné době je dokončována stavební část závodu Fehrer Bohemia a v říjnu zahájí dvě další firmy z Japonska stavbu svých areálů.
U vzniku libereckého parku stáli před třemi lety podnikatelé, kteří chtěli rozhýbat výstavbu závodů na zelené louce. V roce 1999 byla totiž v Liberci nabídka souvislých zainvestovaných ploch nulová. „O státní pomoc jsme ani nežádali, byla totiž v té době určena jenom obcím. Vložili jsme do projektu vlastní kapitál a peníze z úvěrů,“ řekl týdeníku EURO někdejší spoluzakladatel a současný ředitel firmy Petr Kupf. „Poblíž Liberce jsme vykoupili 125 hektarů půdy od Liberce a celkem sedmatřiceti soukromníků a začali jsme je nabízet investorům s tím, že jim ušijeme inženýrské sítě přímo na míru.“
Celkové náklady na vybudování zóny vyčíslila Investorsko inženýrská na 350 milionů korun a Petr Kupf prohlašuje, že na projektu neprodělala. „Nevydělali jsme žádné stamiliony, to bychom museli kupovat půdu za šest korun metr. Tak to u nás nebylo, museli jsme ji získávat po tvrdém jednání se soukromými vlastníky polí. Také jsme nakonec neměli závratný zisk z prodeje pozemků. Naše příjmy plynou z inženýrské činnosti a dalších služeb nabízených rezidentům zóny, jako například zajištění projektových dokumentací, posouzení vlivu staveb na životní prostředí, získávání územních a stavebních povolení a tak dále Investorsko inženýrská tím získává prostředky na další projekty. Ještě v letošním roce začne budovat podobný průmyslový park v Krupce a Modlanech na Teplicku, chystá také rozvojové záměry na Praze-západ a ve Stráži pod Ralskem.
