Menu Zavřít

SÍDLIŠTĚ NA PRODEJ

7. 9. 2016
Autor: Euro.cz

Pražskou Písnicí cloumají emoce. Nájemníci se bouří proti postupu ČEZ

Několik paneláků, supermarket Albert, hospoda U rybičky i dětské hřiště. Pražské sídliště Písnice působí na první pohled ospale. Na periferii, daleko od centra, na dohled pole. Úterní odpoledne přerušuje jen několik cyklistů, maminek s dětmi a lidí postávajících před hospodou. „Mám to tu rád, je tu klid“ říká mi mladík, který na sídlišti strávil téměř celý život. Přesto by se radši přestěhoval někam blíž k centru města, kde to víc žije. Přece jen většina obyvatel sídliště patří ke generaci, která se pomalu blíží k důchodovému věku.

Zdánlivá idylka pražské periferie má ale v posledních týdnech své trhliny. Více než 700 zdejších bytů patří společnosti ČEZ.

Ata se je rozhodla prodat. Pravidlo je jednoduché: celý balík získá ten, kdo nabídne nejvyšší cenu. Kdo to bude, je velká neznámá. A to vzbuzuje emoce. Místní kvůli tomu už uspořádali několik demonstrací.

„Může to dopadnout dobře. Může to dopadnout úplně výborně. Ale vsadíte na to?

Do domů, na které ČEZ roky nesáhl, investovali jejich obyvatelé vlastní síly, mají dekrety. Ale co budou dělat ve chvíli, kdy se ze sídliště stane místo k nežití?“ ptá se nájemník jednoho z bytů Ondřej Václavík. Sám má smlouvu na dobu určitou. Svůj volný čas teď tráví tím, že navenek zastupuje skupinu nájemníků pod názvem Moje Písnice, která se současným způsobem prodeje nesouhlasí.

Pražská Hanoj

Podle vyprávění místních tím celá čtvrť poslední dobou celkem žije. A to i proto, že sídliště má v celém Česku jedno specifikum. Stojí v těsné blízkosti areálu Sapa - vietnamského velkoobchodního centra a tržnice. Lidově Pražská Hanoj nebo taky Malý Saigon vznikl na přelomu tisíciletí v areálu bývalého masokombinátu.

Jde o jedno z mála míst v Česku, kde se koncentruje viditelná cizinecká komunita. A zájem mají Vietnamci přirozeně i o byty v okolí. Důkazem je i můj průvodce po Písnici, jehož jméno pro české kamarády zní Adam. Jeho rodiče přišli do Česka z Vietnamu.

Díky prodeji bytů teď na povrch opět vypluly hlasy jako „naše byty Vietnamcům nedáme“. Mluví se o hrozbě vzniku cizineckého ghetta. Koktejl emocí ale doplňují ještě další ingredience. Již zmíněná stárnoucí generace obyvatel sídliště, která se o odkup bytů zajímala už před více než deseti lety. A fakt, který cenu bytů může v budoucnu výrazně navýšit: stavba metra D.

Přímo v Písnici by měla být jeho stanice.

Balík peněz

Polostátní společnost ČEZ prodává kromě bytového fondu o 739 bytech i veřejný prostor mezi domy nebo prodejnu potravin.

„Jde o nemovitosti, jejichž souhrnná hodnota převyšuje miliardu korun“ říká Jiří Pácal z Central Europe Holding. Na českém trhu podle něj není moc subjektů, které by si mohly koupi dovolit.

„Několik sídlišť koupila CPI Radovana Vítka, větší soubory také firmy okolo Pavla Tykače a Pražská správa nemovitostí Václava Skaly. Koupit to ale mohou i další finanční skupiny u nás - Penta, KKCG a tak dále, nebo někdo okolo PPF, například Karel Pražák. Může to být také někdo, kdo relativně nedávno prodal svá aktiva a hledá možnost uložení volných prostředků. Nejspíše bych však kupce hledal mezi zahraničními investičními fondy,“ míní Pácal.

ČEZ vysvětluje prodej tím, že se chce skupina soustředit výhradně na svůj vlastní byznys, tedy energetiku. Firma, která historicky vlastnila kolem osmi tisíc bytů, znich už sedm tisíc prodala. Teď přišlo na řadu písnické sídliště. Vedle něj jde ve stejné vlně i zhruba třicítka bytů v pražských Vršovicích.

Vietnamské ghetto…

Své dětství a dospívání prožila na sídlišti Písnice i copywriterka na volné noze Monika Trojanová. Soužití místních s areálem vietnamské Sapy podle ní funguje.

S trochou nadsázky řečeno by se prý dalo říct, že místní se dělí na dvě skupiny: ty, kteří mají vůči Sapě takové předsudky, že by do ní v životě nevstoupili, a ty, kteří sice na některé věci nadávají, ale stejně tam za výhodné ceny nakupují.

„Je pravda, že když stojíš na zastávce Písnice, jsi často jediný Čech, ale tak to prostě je,“ říká mi Trojanová. Otom se ostatně přesvědčuji sama, když čekám ve všední den v podvečer na spoj do centra. Na druhé straně v samotném areálu Sapy potkáte Čechů celkem dost. V největším místním supermarketu dokonce tvoří ve všední den většinu zákazníků. Trojanová každopádně ale na svou kůži pocítila, že počet Vietnamců ve čtvrti v uplynulých letech rostl. „Na základní školu jsem chodila jen s jedním vietnamským spolužákem. Na gymnáziu už to bylo vidět více. Ve třídách byli běžně dva tři Vietnamci,“ líčí. Václavík mluví kvůli blízkosti Sapy dokonce o přílivu Vietnamců. A pověst ghetta ještě odrazuje další české nájemníky.

Počet vietnamských obyvatel by podle něj mohl ještě stoupnout ve dvou scénářích: kdyby byty koupila přímo společnost, která vlastní Sapu, nebo spekulant, který by ceny nájmu vyšrouboval tak, že by starousedlíci museli byty opustit. „Jsou tam i čtyřpokojové byty, které vyhovují ubytovnovému typu bydlení pro gastarbeitery,“ líčí mluvčí Mojí Písnice.

Větší skupina Vietnamců si totiž podle něj může dovolit i vyšší nájem. „Dnes má sídliště podíl menšin, který je výrazný, je slyšet, je vidět, ale funguje to. Ovšem je to na hraně. Ve chvíli, kdy se s polovinou sousedů nedomluvíte, tak je to pro mnoho současných obyvatel nepřijatelné,“ tvrdí Václavík. Z místa by se tak postupem času mohlo stát ghetto.

… zatím ne

Tuhle možnost zkoumal před pár lety i Tomáš Brabec. Analýza pod hlavičkou Přírodovědecké fakulty UK došla k závěru, že v současnosti Libuš ghettem - i přes fámy, které se o ní šíří - není. „Vcelé městské části bylo v roce 2014 celkem 915 Vietnamců, zhruba devět procent na celkové populaci,“popsal Brabec. Největší část z nich žila právě v těsném okolí Sapy, na sídlišti a v nově vystavěných domech.

Brabec ale nevylučuje ani to, že Vietnamci budou chtít Sapu rozšiřovat, a s tím poroste i jejich poptávka po bytech.

„O koupi bytů na sídlišti Písnice nemáme vůbec zájem. Se společností ČEZ jsme nejednali,“ tvrdí ovšem zástupce společnosti Saparia, která vlastní areál tržnice, Truong Quoc Trung. „Vietnamská komunita není tak veliká, aby využila takové množství bytů,“ dodává Markéta Fišarová, která v Libuši pět let pracovala jako sociální pracovnice a jejíž rodiny se prodej bytu také dotkne.

Nereálná je podle ní i představa bydlení po mnoha osobách jako na ubytovně.

„Vietnamci se v Česku usazují, získávají tu trvalý pobyt a zakládají rodiny. Od roku 2008 se narodí v Česku zhruba 900 vietnamských dětí ročně. Nově příchozích gastarbeiterů z Vietnamu do Prahy je minimum,“ vysvětluje.

Za pravdu jí dává i mladý Vietnamec Adam. „Vietnamci tu získají byt bez problémů. Není potřeba, aby kvůli tomu kupovali celý areál. Navíc znám hodně lidí, kteří pracují v Sapě a bydlí na daleko lepším místě. Když si našetří peníze, tak se odstěhují do rodinných domů třeba do Jesenice,“ popisuje.

Tahanice o byty

Větším problémem tak je stárnoucí generace obyvatel, která měla představu, že byty jednou výhodně odkoupí. Kolem prodeje paneláků, jež v 80. letech mnoho ze současných obyvatel pomáhalo stavět, se totiž neodehrává první dějství. Skupina ČEZ nabídla byty k odkupu nájemníkům už v roce 2003. Od soukromého investora pak ale dostala nevyžádanou nabídku za vyšší cenu. Proces tedy zastavila, protože prodej za nižší cenu by byl v rozporu s péčí řádného hospodáře, kterou musí jako polostátní firma dodržovat. Jinak by ji mohl zažalovat některý z menšinových akcionářů.

Podle Václavíka v té době část zklamaných obyvatel využila připravené úspory a ze sídliště se odstěhovala. Ti, co zůstali, teď mají pocit, že je ČEZ tahal celá léta za nos. „Ještě vpolovině května mi místopředseda představenstva ČEZ a předseda dozorčí rady sdělili, že se prodej v nejbližší době nechystá,“popisuje starosta městské části a poslanec za TOP 09 Jiří Koubek.

Jenže pak přišel pár dní před začátkem prázdnin nájemníkům do schránky jednostránkový leták. O další vysvětlování prý ČEZ nestál. „Zástupce společnosti nám sdělil, že nemají nájemníkům co říci, že vše je v dopise a jsou ochotni maximálně komunikovat mailem,“ tvrdí Koubek.

Navíc se rozjela vzrušená diskuse, proč společnost v tomto případě postupuje jinak než vjiných lokalitách, kde prodala celkem už zhruba sedm tisíc bytů. „Prvotní příčinou je společnost ČEZ a její zoufale špatný způsob komunikace s občany. K jednomu stolu s nájemníky představitelé ČEZ sedli až po nátlaku ulice a médií. Chovali se jako naprostí amatéři,“ stěžuje si starosta.

A co metro?

Atraktivnost Písnice by navíc mohla během několika příštích let výrazně vzrůst.

Měla by tam vést nová trasa metra D. „Ceny bytů i stavebních pozemků se u stanice metra jednoznačně zvedají, ato o desítky procent u bytů a až stovky procent u stavebních pozemků,“ říká Pácal. „Můžeme tedy i v Písnici očekávat jednak růst cen pozemků a jednak i další zintenzivnění výstavby rezidenčních nemovitostí, a to jak bytů, tak rodinných domů. Podobný efekt bylo možné sledovat při protažení trasy metra C na Prahu 9,“doplňuje jednatel Společnosti pro cenové mapy Milan Roček. Oba ale dodávají, že ohledně stavby ještě zbývá hodně neznámých a nárůst bude postupný.

Na konci srpna se zástupci ČEZ, městské části a nájemníků opravdu sešli.

„Myslím, že se nám podařilo vysvětlit, že prodej formou veřejné soutěže je jedinou cestou, která je vsouladu s právem, a ČEZ na vyhlášené soutěži nic nemění. Druhé straně jsme zároveň vysvětlili, že stejně jako se současný majitel musí řídit zákonem, bude to muset dělat i jakýkoli případný nový majitel.

Podle občanského zákoníku není například možné nájemníky splatnými smlouvami vystěhovávat nebo výrazně zvyšovat nájmy, které by se tímto dostávaly nad úroveň v lokalitě obvyklou,“říká mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Brání se i obavám o zastavění pozemků.

O ty se Moje Písnice bojí už kvůli tomu, že je na nich dětské hřiště, vedou přes ně chodníky i cyklostezka. To ale do katastrální mapy zaneseno není. „Dokud se o sídliště ČEZ staral, nebylo to potřeba,“ říká Václavík.

Ten dnes rozhodně nepůsobí tak, že by se ČEZ podařilo nájemníky uklidnit.

„Neposunuli jsme se ani o píď,“ komentuje srpnovou schůzku. Společnost plánuje ukončení prodeje formou veřejné soutěže koncem letošního roku, případně na začátku příštího. „Nového majitele vytáhnou jako zajíce z klobouku,“bojí se zatím dál Václavík.

MM25_AI

ČEZ vysvětluje prodej tím, že se chce skupina soustředit výhradně na svůj vlastní byznys, tedy energetiku. Atraktivnost Písnice by navíc mohla během několika příštích let výrazně vzrůst. Má tam totiž vést metro D.

O autorovi| Markéta Žižková, zizkova@mf.cz

  • Našli jste v článku chybu?