Jednání skončila téměř po roce neúspěchem
První etapa konkursního řízení ve zkrachovalých strojírnách ČKD Dopravní systémy (ČKD DS) skončila. Věřitelský výbor v pondělí 28. května uzavřel jednání s německou společností Siemens, s níž od loňského listopadu exkluzivně vyjednával o koupi majetku zličínského podniku. Německá strana má ovšem šanci podat do dalšího zasedání věřitelů, tedy do koncem června, akceptovatelnou smlouvu.
Výběrové řízení na prodej aktiv ČKD DS se táhne již od loňského června. Memorandum o porozumění měl Siemens původně podepsat s konkursními správci letos v březnu, nakonec však vzniklo až koncem dubna. Věřitelský výbor poté doporučil Siemensu, aby sporné body ještě jednou přehodnotil tak, aby o novém znění memoranda mohl rozhodnout 18. května a po opětovném neúspěchu lhůtu prodloužil o dalších deset dní. Siemens však ani napodruhé své postoje nezměnil.
Největší zádrhel se týkal nabízené ceny – jen 500 milionů korun oproti původně navrhovaným 750 milionům. Z toho zhruba polovina je určena na koupi nemovitostí a pozemků a věřitelům se nelíbilo nízké ocenění duševního vlastnictví a ostatních zásob. To znamená těch, které se netýkají projektu metra. Dokončení zakázky na metro by měl totiž mít v kompetenci správce, prodané Dopravní systémy měly figurovat jen jako jeho subdodavatel.
Dalším sporným bodem byl zájem Siemensu zaměstnat jen pět set lidí na dobu neurčitou a další dvě stovky po dobu pouhého jednoho roku. Německá firma navíc má obavy z právního nástupnictví po zkrachovalé firmě. Požadovala proto záruku věřitelů, příslib odškodnění na státu a rovněž záruku Dopravního podniku, že zadá zakázku na výrobu další várky vagonů metra. Stát však žádnou takovou garanci vydat nemůže, což německé straně potvrdil i ministr financí Jiří Rusnok.
Protože není příliš pravděpodobné, že Siemens, který navrhoval původně kupní smlouvu podepsat až k počátku září, by ji stihl podat do konce června, mají konkursní správci za úkol rozpracovat do příštího zasedání věřitelů alternativy dalšího postupu bankrotu. V úvahu přitom připadají jen dva směry vývoje. První varianta představuje postupný útlum činnosti až do července roku 2002. Do té doby totiž bude hotová zakázka pro pražské metro, a tím se splatí úvěr, který konkursnímu správci poskytla Konsolidační banka. Majetek by se poté rozprodal jako mrtvý a zaměstnanci by samozřejmě přišli o práci. Další možností je pokračovat v provozování podniku v konkursu a vyhlásit nové výběrové řízení na prodej majetku.
Modifikací této varianty je prodej aktiv podniku státu. Nová společnost by pak nejpozději do dvou let byla připravena k prodeji strategickému investorovi. Tato cesta by mohla být pro stát nejvýnosnější, předpokládá však vstřícný přístup vlády a Konsolidační banky. Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr, který ukončení námluv se Siemensem také podpořil, už údajně zadal svým podřízeným úkol rozpracovat možné alternativy. Zákon o konkursu a vyrovnání takové řešení umožňuje. Prvotní prodej do rukou státu by dokonce pomohl vyřešit Siemensu jeho obavy z možného právního nástupnictví s ČKD DS.
Pokud by zvítězila druhá varianta, zachovalo by se zhruba tisíc pracovních míst a dokončila nejen zakázka pro pražské metro, ale mohly by se uzavřít další kontrakty, jako například tramvaje pro Taškent či lokomotivy pro Vietnam. Siemens, který o Dopravní systémy nechce přijít, prý navíc vyjádřil ochotu nadále spolupracovat.
