Ve střední a východní Evropě pracují v jaderných elektrárnách vesměs reaktory sovětské výroby typu VVER 440 a VVER 1000. Jejich další chod do značné míry závisí na německé firmě Siemens.
Prakticky jediným západním podnikem, který se významně angažuje v projektech jejich modernizace (s výjimkou Temelína, kde působí Westinghouse) je německá společnost Siemens.
Tato firma se velmi brzo zorientovala v energetice středoevropského a východoevropského regionu a rychle pochopila, jak závažný je problém modernizace jaderných elektráren. Jádro se totiž v tomto regionu podílí na celkové výrobě elektřiny v některých zemích až 46 procenty, například na Ukrajině. Na Slovensku činí podíl 44 procent a v Maďarsku 39,9 procenta (v ČR necelých 20 procent). Pokud jde o bezpečnost, koncepce všech typů reaktorů VVER více či méně neodpovídá mezinárodním standardům. Proto se jaderné elektrárny v regionu staly lákadlem koncernů dodávajících energetická zařízení. Siemens v devadesátých letech ještě rozšířil své kontakty, které s provozovateli elektráren ve východní Evropě měl už koncem osmdesátých let, a začal jim dodávat zejména speciální diagnostické systémy pro kontrolu primárního okruhu a spolupracovat s nimi i jinak.
Nejvíce vzdálena západnímu standardu je z řady VVER koncepce reaktoru VVER 440-V230, kterých je ještě dnes ve východní Evropě v provozu jedenáct (začaly pracovat v letech 1971-1982). Dokonalejší je pak reaktor 440-V213, který byl uveden do provozu poprvé v roce 1980. Pro oba typy vydala už začátkem devadesátých let Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) doporučení z hlediska zlepšení jejich bezpečnosti. Dnes pracují například v ČR v Dukovanech, na Slovensku v Mochovcích a v maďarském Paksi.
Třetí generací tlakovodních reaktorů sovětského typu VVER jsou „tisícovky (s výkonem 1000 MW). Momentálně jich je v provozu dvacet a ve výstavbě asi osm (z toho dva jsou v Temelíně). V Bulharsku na elektrárnách v Kozloduji jich pracuje celkem jedenáct. Obecně se tento typ už výrazně přibližuje mezinárodnímu standardu bezpečnosti. Jen v Bulharsku náklady na jejich modernizaci byly vyčísleny na 450 milionů DEM. V nabídkovém řízení získalo kontrakt na modernizaci Kozloduje konsorcium ECK složené z firem Siemens, Framatome a Atomenergoexport. Celkový rozsah prací konsorcia představuje asi 360 milionů marek a jistě bude do budoucna dobrou zakázkou - stejně jako modernizační projekty východoevropských jaderných elektráren.
Modernizace sovětských reaktorů, kterou odborníci co do náročnosti srovnávají s výstavbou nové jaderné elektrárny, se tedy stává dobrou a vyhledávanou zakázkou pro západní firmy.
