Trh s kódovacím softwarem výrazně ovlivňuje politika
Letos v květnu se stala Praha na pár dní středem pozornosti všech expertů, kteří se živí vymýšlením šifrovacích programů. Ty umožňují bezpečný přenos elektronicky zpracovaných dat tak, aby je nikdo nepovolaný nedokázal rozluštit. Ve dnech 2. až 6. kv ětna se totiž v hlavním městě České republiky konala konference Erocrypt 99, v jejímž rámci vystoupil také izraelský počítačový odborník Adi Šamir. Těsně před začátkem konference upozornil americký deník The New York Times, že Šamir hodlá vysto upit s přednáškou, v níž představí plán na sestavení přístroje schopného rozluštit jakýkoli šifrovací kód. Podle dalších odborníků je Šamirem navržený počítač TWINKLE, kombinující na trhu běžně dostupné technologie, možné považovat za funkční. Zatím však nebyl sestrojen, a tudíž ani vyzkoušen v praxi.
Dlouhá léta dominovali trhu se šifrovacími programy Američané. Ti však své technologie chrání, a vláda proto striktně dohlíží na jejich vývoz. To americkou pozici v posledních letech oslabuje. Podle Cyberspace Policy Institute na Univerzitě Ge orge Washingtona je nyní na světovém trhu nabízeno 805 neamerických produktů z oblasti šifrovacího softwaru. Ještě v roce 1993 to bylo jen 264 výrobků. Podle amerických softwarových firem tak padá hlavní důvod pro omezení vývozu šifrovacích pro gramů, kterým je obava, že by tyto technologie mohli zneužívat zločinci.
Oponenti tohoto omezení však tvrdí, že jediným jeho výsledkem je přenechání lukrativního trhu neamerickým firmám. Zločinci si totiž místo amerického softwaru pořídí program evropský nebo třeba izraelský. Ředitel Cyberspace Policy Institute Lance Hoffman letos v červnu v rozhovoru pro The New York Times uvedl, že jeho lidé zaznamenali šest nových zemí, jejichž společnosti začaly nabízet šifrovací software. Například estonská společnost Cybernetica využívá americké exportní restrikce k vla stní reklamě. Její slogan zní: „Silná šifra. Dlouhý klíč. Žádné omezení vývozu.
Ztráta pozice na světových trzích s sebou přináší i ztrátu pozice ve výzkumu a vývoji. Americký Národní standardizační úřad (NIST) například nedávno vypsal celosvětovou soutěž na nový americký šifrovací kód, který bude standardizován. Do tendru bylo přihlášeno patnáct algoritmů, z nichž deset pochází ze zahraničí.
Dosud Američané používají standardizovaný šifrovací kód DES (Data Encryption Standard). Rozvoj informačních technologií a jejich komerční využití (obchodování po internetu) začínají klást vyšší nároky i na šifrovací kódy. Ve světové informační síti totiž každý den putují nejen stovky milionů dolarů, ale i osobní data a citlivé informace státní či obchodní povahy. „V budoucnosti tak bude nutné zavést mnohem spolehlivější kódy, které bude možné používat alespoň po dobu dvaceti až třiceti let, uvedl letos v květnu v rozhovoru pro týdeník EURO Jim Foti, matematik z Národního standardizačního úřadu.
Americký Federální úřad vyšetřování (FBI) a Národní bezpečnostní agentura (NSA) ovšem trvají na přísné kontrole vývozů. Až doposud toto stanovisko podporoval i Bílý dům, ale pokud se Kongres rozhodne restrikce zmírnit, bude muset softwarovému průmyslu ustoupit i prezident. A podle amerického ekonomického týdeníku Business Week získává plán na odstranění překážek ve vývozu šifrovacích programů ve Sněmovně reprezentantů i v Senátu stále větší podporu. „Poprvé za posledních deset let je vůbec možné uvažovat v tomto odvětví o změně legislativy, tvrdí Stewart Baker, bývalý poradce tajné služby NSA, která je ještě mocnější než legendární CIA a má na starosti elektronickou kontrašpionáž. Baker nyní pracuje pro softwar ové firmy, které usilují o zmírnění pravidel vývozu šifrovacích programů.
Pakliže má opravdu přijít změna, budou na ni američtí výrobci softwaru muset ještě nějaký čas počkat. Minulý týden totiž sněmovní výbor pro ozbrojené složky nedoporučil přijetí zákona, který by omezení vývozu zmírnil. Stejný postoj zastává i výbor pro tajné služby. Tři další výbory naopak schválení zákona podpořily. Zákon by měla Sněmovna reprezentantů začít projednávat letos v září.
Americké restrikce v oblasti šifrovacího softwaru způsobily loni malý skandál i v Česku, když americké ministerstvo obchodu nezařadilo Českou republiku na seznam zemí, kam je možné tyto produkty vyvážet bez omezení. Letos v lednu se však Česko dostalo i na tento seznam.
