Schröder potěšil německé podniky i politiky
Nepodceňujme Schrödera jako komunikátora, napsal během nedávné kancléřovy třídenní návštěvy v Číně list Süddeutsche Zeitung. A trefil se do černého: z nejistého terénu v daleké Asii přivezl první muž rudozeleného kabinetu lukrativní za kázky pro německé chemické koncerny a vážný zájem o dopravní projekt za desítky miliard marek.
Lékárnické vážky slov.
Kancléřovu návštěvu v Šanghaji a Pekingu sledovali pozorovatelé s jistými obavami. Ne snad, že by Gerhard Schröder - jak si oficiální návštěva jiné země po nástupu do úřadu žádá - musel definovat svou politiku (což by si nejspíš se zájmem poslechli i mnozí němečtí voliči), ale proto, že se mohl v Číně jen stěží vyhnout choulostivé otázce dodržování lidských práv. Schröder sice původně prohlásil, že se pokusí vést konstruktivní dialog a neútočit, ale Zelení ho o vystoupení na toto téma výslovně požádali. Šéf berlínských ministrů to přesto zvládl na výbornou - na fóru pro čínské manažery a intelektuály jasně vymezil atributy právního státu a dobře volenými replikami taktně upozornil na nedostatky u svých hostitelů. „Právní státnost se přinejlepším pouze rozvíjí. Vůle k reformám musí jít dále než dosud, citoval kancléře Süddeutsche Zeitung.
A ještě někomu vyrazil německý politik dech - partnerským zemím v G8. Poté, co prohlásil, že je východní mocnost připravena ke vstupu do WTO, vyzval ke konzultacím o začlenění Číny do skupiny hospodářsky nejsilnějších zemí světa. „Pokud chce G 8 koordinovat vývoj globální ekonomiky, již nyní je to bez Číny obtížné a ve střednědobém výhledu to bude ještě obtížnější, prohlásil Schröder. Jak sám přiznal, o tomto kroku se neporadil se členy osmičky.
Čínská strana však zůstala opatrná. „Naše země doufá, že bude moci hrát roli při mezinárodní kooperaci, podpoře stability a uváženého rozvoje světa, sdělila mluvčí ministerstva zahraničí Čang Čchi -jüe. „Chceme ale znát stanovisko členských zemí, dodala.
Chemie dostala zelenou.
Německým firmám, jež si stěžují, že nemají v Číně stejné možnosti jako Číňané ve Spolkové republice, vzal Schröder vítr z plachet uzavřením smluv pro chemické koncerny BASF a Bayer. Podpisový ceremoniál byl narychlo zařazen do programu a odehrál se při kancléřově přijetí u premiéra Ču Žung-ťi ve Velkém sále národů v Pekingu. „Čínské straně přišlo neobvyklé, že by se nic nepodepsalo, prozradil ze zákulisí člen vládní delegace, který zastupoval průmys lové podniky.
Společnost BASF se tak stane největším zdejším německým investorem - pět miliard marek připadne na výstavbu petrochemického objektu u města Nanťing. Němcům bude patřit polovina podniku, o zbylou se podělí partnerská čínská firma Sino-Peck a její pobočka Yangzi Petrochemical Corporation. Krakovací zařízení nového komplexu vyrobí ročně 600 tisíc tun etylenu.
Bayer chystá společný podnik se šanghajskou firmou, který bude vyrábět chemikálie používané jako suroviny při výrobě plastů.
Přeprava na polštáři?
Největší překvapení si však Číňané nechali na závěr - šéf kabinetu Žung-ťi projevil zájem o vysokorychlostní železniční technologii vyvinutou německým konsorciem Transrapid (v něm jsou zastoupeny společnosti Thyssen Krupp, Siemens a DaimlerChrysler). „Čína by tuto technologii ráda využila pro výstavbu železničního spojení mezi Pekingem a Šanghají, uvedl Žung-ťi. Německá strana zdůrazňuje, že zatím jde o předběžné rozhodnutí, nikoli definitivní. „Bude třeba provést zkoušku systému, který pohání vlaky na elektromagnetickém polštáři rychlostí 400 kilometrů v hodině. Technické a finanční parametry projektu dvousetkilometrové trati prověří zvláštní studijní skupina, stojí ve vládní zprávě. Náklady odhadují experti na padesát miliard marek.
Osud monstrózního záměru závisí především na Transrapidu - když Schröderova vláda odmítla více přispívat na rychlovlak v Německu, objevily se pochybnosti, zda je navržený zkušební provoz mezi Berlínem a Hamburkem vůbec reálný. Konsorcium tvrdí , že spojení do konce roku 2006 vybuduje. „Čínský zájem nebude prioritou, zmiňuje Der Spie-gel vládní kruhy.
Nástupce větší předchůdce.
Vývoz Spolkové republiky do Číny se od roku 1991 téměř ztrojnásobil. Loňský obrat činil 11,9 miliardy marek (jedna třetina celkového německého vývozu), před osmi lety dosáhl pouze čtyř miliard (0,6 procenta). Dovoz z Číny stoupl za stejné období každým rokem zhruba o deset procent, jeho úhrn dosáhl loni 23,2 miliardy marek. Schröderova mise může tuto bilanci podstatně vylepšit.
Jeden trumf má sociálnědemokratický kancléř už ostatně jistý - jeho předchůdce v úřadě Helmut Kohl, který letěl ve stejnou dobu před čtyřmi lety upevnit pozici Německa na čínském trhu, dovezl jen příslib dvou miliard marek - úvěry a investiční smlouvy se vztahovaly na leteckou dopravu, konstrukce lodí a výstavby bytů. Jejich reálnou hodnotu spočítal už tehdy jeden z odborníků v doprovodu na pouhých 1,1 miliardy.
