Čeští podnikatelé patří k nejaktivnějším v Evropě. Mají ale přesto u zbytku společnosti špatnou image. Sami jsou také velmi nespokojeni s podmínkami pro podnikání, které v Česku panují. To jsou hlavní poznatky, které vyplynuly z nejnovějších velkých průzkumů zaměřených na podnikání.
ČEŠTÍ PODNIKATELÉ
Čeští podnikatelé patří k nejaktivnějším v Evropě. Mají ale přesto u zbytku společnosti špatnou image. Sami jsou také velmi nespokojeni s podmínkami pro podnikání, které v Česku panují. To jsou hlavní poznatky, které vyplynuly z nejnovějších velkých průzkumů zaměřených na podnikání.
Čeští podnikatelé jsou mimořádně aktivní. Místo obdivu ale na ně zbytek české populace stále ještě spíš pohlíží skrz prsty. Dospěly k tomu dva nedávné mezinárodní výzkumy zaměřené na srovnání podmínek pro podnikání v různých zemích.
Prvním bylo šetření společnosti Ernst & Young v rámci projektu Podnikatel roku, které porovnalo státy takzvané Visegrádské čtyřky. V něm byli dotazováni přímo podnikatelé. Druhým výzkumem byl Global Enterpreneurship Monitor (GEM), který sledoval situaci ve 42 zemích a dotazoval se náhodně vybraných respondentů.
„Úspěšní čeští podnikatelé se v naší společnosti netěší velké oblibě. Jejich image je ze všech zkoumaných zemí druhá nejhorší,“ uvedla ke zjištění GEM Martina Jakl, která se na zprávě spolupodílela pod křídly Vysoké školy ekonomické v Praze v týmu s kolegou Martinem Lukešem.
Podnikatelé oslovení v rámci projektu Podnikatel roku vidí kořen špatné pověsti byznysmenů především v médiích. „Většina respondentů - plných 72 procent - si myslí, že české sdělovací prostředky se snaží získávat informace o nekalých praktikách, skandálech a úplatkářství mezi podnikateli. To negativně ovlivňuje pohled veřejnosti,“ uvedla Slávka Vancáková ze společnosti Ernst & Young.
NEBOJÍ SE EXPORTU ANI TECHNOLOGIÍ
Přitom se ale v Česku podnikatelům v současnosti mimořádně daří. „Do nových podnikatelských činností je zapojeno osm procent dospělé populace, čímž se Česká republika řadí mezi evropské země s nejvyšší podnikatelskou aktivitou,“ uvádí Jakl.
Úspěchy českých firem jsou prý navíc o to cennější, že velká část z nich podniká v technologicky náročných sektorech. Aktivita se také v porovnání s ostatními zeměmi soustřeďuje mnohem více na vývoz. Češi se podle názoru odborníků vyznačují schopností improvizace a dobrým technickým vzděláním. Jak dále vyplývá z průzkumu GEM, mladí lidé mají dobré jazykové znalosti i dovednosti v oblasti výpočetních technologií.
Vedle pozitivních rysů ale GEM označil i některé rezervy, které stále ještě český byznys má. Českým podnikatelům prý chybí prodejní dovednosti, znalosti marketingu, zkušenosti se sháněním finančních zdrojů a se zvládnutím rychlé expanze. Nedostává se jim také zdravého sebevědomí. „V české populaci v porovnání s ostatními zeměmi panuje nízké přesvědčení o vlastních dovednostech, znalostech a zkušenostech potřebných pro zahájení podnikání,“ uvádí Jakl.
ŠPATNÉ PODMÍNKY ODRAZUJÍ
Vedle špatné image trápí české podnikatele především samy podmínky pro podnikání. V jakémsi byznysovém barometru Ernst & Young získalo Česko jen 43,2 bodu ze 100 možných. Index vyjadřuje, nakolik jsou sami podnikatelé spokojeni s podmínkami ve své zemi. „Tato hodnota nepředstavuje příliš uspokojivé výsledky a odráží se v ní nespokojenost českých podnikatelů s domácím podnikatelským prostředím,“ vysvětluje Slávka Vancáková. Například podmínky v sousedním Slovensku oznámkovali tamější podnikatelé podstatně lichotivějším výsledkem, neboť tam index vystoupal na 49,5 bodu.
Nedobrá atmosféra pro podnikání odrazuje lidi od toho, aby se na vlastní nohy vůbec pokusili postavit. „Pouze necelá třetina českých obyvatel hodnotí příležitosti pro zahájení podnikání jako dobré. Jsou to zejména muži, vysokoškoláci, lidé do 35 let a lidé žijící ve velkých městech s vyššími příjmy. Poměrně velké množství českých podnikatelů naopak podnikání přerušilo nebo ukončilo. V uplynulém roce to byla asi čtyři procenta obyvatel, což je nejvyšší číslo ze všech evropských zemí, které se výzkumu účastnily,“ píše se ve shrnutí projektu GEM.
TLUSTÝ STÁT A VYSOKÉ DANĚ
A co konkrétně podnikatelé českému státu vyčítají? „Komplikací je složitá legislativa, vysoké odvody, byrokratické fungování mnohých úřadů a pomalu pracující soudy,“ shrnuje Jakl.
Evergreenem jsou v Česku zejména vysoké a nepřehledné daně. „Dvě největší nevýhody českého daňového systému jsou podle dotázaných jeho nedostatečná transparentnost a časté změny. Navíc se 62 procent respondentů domnívá, že mzdové náklady jsou v České republice příliš vysoké, a to také negativně ovlivňuje dynamiku podnikání,“ cituje Vancáková výsledky průzkumu v rámci projektu Podnikatel roku.
Dalším průšvihem je podle podnikatelů rozhodování politiků, kteří se na podnikatelskou sféru příliš neohlížejí. „Pouhá čtyři procenta respondentů věří, že politici mají při rozhodování o ekonomických otázkách na mysli především dobro a prosperitu podnikatelů. Většina podnikatelů - 93 procent -je přesvědčena, že politici svoje rozhodnutí týkající se hospodářské oblasti s podnikatelskou sférou nekonzultují,“ pokračuje Vancáková.
Podle podnikatelů prý pomoc ze strany státních institucí není dostatečná. „Za této situace je ovšem pozitivní, že 73 procent českých podnikatelů je schopno podnikat i bez podpory státní správy,“ uvádí studie.
Většina dotazovaných podnikatelů má zároveň velmi kritický názor na politiku zaměstnanosti. Respondenti se shodli, že formality týkající se zaměstnávání a udržení zaměstnanců v podniku představují pro české podnikatele příliš velkou zátěž. Tento postoj zastává plných 88 procent z nich.
Výzkumy ale identifikovaly i příznivější rysy podnikatelského prostředí v Česku. Dobře je hodnocena otevřenost české ekonomiky. Nejednoznačně je vnímáno vzdělávání - vyzdvihována je sice dobrá tradice, zejména v technických oborech. Kritizováno je naopak nedostatečné zaměření na rozvoj podnikatelských dovedností.
MEZINÁRODNÍ FIRMY MAJÍ VRCH
A jak vnímají podnikatelé celkově své šance? Je alarmující, že pouze 13 procent respondentů oslovených v rámci soutěže Podnikatel roku si myslí, že české podniky jsou dobře připraveny na konkurenci mezinárodních firem na českém trhu. Ještě menší počet - desetina - věří, že české podniky jsou připraveny na soutěžení s mezinárodními soupeři na zahraničních trzích.
Podle průzkumu je nicméně za dva hlavní faktory stimulující rozvoj české ekonomiky kromě inovací považováno právě podnikání. Stejně jako loni se tak vyjádřilo 90 procent dotázaných podnikatelů. I přes přetrvávající nedůvěru okolí a nepříliš vlídný přístup státu tak stále podnikatelé sami sebe vnímají jako rozhodující motor hospodářství.
JAK VYPADÁ TYPICKÝ ČESKÝ PODNIKATEL? Podle výzkumu Global Enterpreneurship Monitor podniká nejvíce Čechů v Praze. Byznysu se věnuje dvakrát více českých mužů než žen. Nejčastěji jsou to lidé ve věku 45 až 54 let s vysokoškolským vzděláním. Ti se do podnikání pouštějí šestkrát častěji než lidé se vzděláním základním. ŠŤASTNĚJŠÍ JSOU SLOVÁCI **
Ze zemí Visegrádské čtyřky jsou nejspokojenější podnikatelé na Slovensku. Vyplývá to z hodnoty podnikatelského indexu, který každoročně aktualizuje společnost Ernst & Young. Index vyjadřuje, nakolik jsou sami byznysmeni spokojeni s momentálním podnikatelským prostředím ve své zemi. Na Slovensku činí hodnota tohoto indexu za loňský rok 49,5 bodu ze sta možných. V České republice je výsledek podstatně slabší, činí 43,2 bodu (před rokem byl 44 bodů). Ještě o něco horší smyšlení mají o poměrech podnikatelé z dalších dvou středoevropských zemí. Index v Polsku činí 41,6 a v Maďarsku dokonce jen 41,4.
