Německý výrobce želatinových cukrovinek ročně utrží téměř dvě miliardy eur
Z lásky k nim se vyznal vědec Albert Einstein, spisovatel Erich Kästner i první poválečný německý kancléř Konrad Adenauer. Na zahraniční cesty je s sebou brával také ministr zahraničí Spolkové republiky Hans-Dietrich Genscher a z exilu je chválil i svržený císař Vilém II. Řeč je o gumových medvídcích známé německé společnosti Haribo, která loni utržila za prodej cukrovinek téměř dvě miliardy eur. Tento obrat rodinnou firmu ovládanou patriarchou Hansem Riegelem pasuje na největšího výrobce želatinových sladkostí na světě.
Začalo to pytlem cukru Sám Hans Riegel je vlastně „ztělesněním“ firmy, název firmy Haribo je totiž akronymem spojení Hans Riegel Bonn. Avšak oním prvním zmíněným Hansem Rieglem z Bonnu není současný patriarcha, ale jeho otec, který rodinný podnik založil v prosinci roku 1920 v bonnské čtvrti Kessenich. Startovním kapitálem se dle údajů firmy stal jeden pytel cukru, kromě toho měl Riegel senior k dispozici měděný kotel, mramorovou desku, sporák a vál. Po dvou letech pokusů přišel s vynálezem, který přes určité modifikace stojí za úspěchem firmy dodnes – bonbony z ovocné želatiny ve tvaru tančícího medvídka tehdy nazývané v němčině „Tanzbären“. V roce 1925 společnost Haribo začala s výrobou lékořicových cukrovinek, které jsou vedle želatinových pamlsků druhou hlavní oporou podnikání firmy. Jeho rozvoj krátce pozastavila druhá světová válka, na jejímž konci v roce 1945 Hans Riegel senior zemřel a do čela Hariba nastoupili po návratu ze zajetí dva synové Hans a Paul. Prvně jmenovaný, označovaný vzhledem ke shodě křestního jména s otcem jako junior, převzal obchod a marketing, zatímco Paul výrobu a vývoj nových produktů. Firma začala prosperovat a postupně skupovala své západoevropské konkurenty. Dnes má Haribo 17 výrobních závodů s 6000 zaměstnanci a cukrovinky prodává ve více než stovce zemí světa. Její německý slogan Haribo dělá děti šťastné a dospělé rovněž má v současnosti vlastní verzi v celkem patnácti jazycích včetně češtiny (Haribo chutná malým, stejně tak i dospělým). Expanzi gumových medvídků přitom nezastavily ani náboženské předsudky. Například pro muslimské země používá Haribo na výrobu želatiny namísto vepřové kůže části kuřat nebo případně hovězího dobytka, takže třeba cukrovinky firmy vyráběné továrnou v Turecku mají i certifikát od britské organizace Halal Food Authority (halal znamená v arabštině povolený, nejčastěji se tak označují potraviny, jež mohou muslimové konzumovat – pozn. red.).
Metody doby kamenné Kromě halal gumových medvídků Haribo nabízí i vegetariánskou a košer verzi. Nelze se pak divit, že se obrat firmy každoročně zvyšuje přibližně o patnáct procent. Za tímto utěšeným růstem stojí právě Hans Riegel junior, jenž navzdory tomu, že letos v březnu oslavil 87. narozeniny, stále firmu ovládá železnou rukou a vůbec se nestará o moderní metody řízení. Když pobývá v centrále Hariba v Bonnu, každé ráno postupně nastupují k raportu ředitelé jednotlivých oddělení. Riegel jim přitom osobně předává poštu a diskutuje s nimi o problémech jednotlivých částí firmy. „Tak mám vždy přehled o tom, co se děje,“ říká Riegel, jenž opravdu rád bere věci do svých rukou. A to včetně řízení osobního vrtulníku, kterým pravidelně létá mezi Bonnem a latifundiemi v rakouském Štýrsku, kde s oblibou loví divoká prasata. A byl to také Hans Riegel, který po nepříjemných poválečných zkušenostem rozhodl, že firma už nikdy nesmí být odkázána na bankovní financování. Proto dnes Haribo nemá žádné dluhy, a naopak vlastní železnou rezervu ve výši 400 milionů eur určenou na akvizici konkurentů. Kvůli Riegelovi ve firmě chybělo i oddělení marketingu a controllingu, protože neviděl potřebu jejich zřízení. Propagaci výrobků Haribo se však rodinný patriarcha, jenž s oblibou žvýká čtyři želatinové medvídky a jednoho lékořicového šneka zároveň, věnuje s vervou. Například před dvěma lety rozhazoval mezi davy želatinové pamlsky spolu se známým rakouským zpěvákem DJ Ötzim na lednovém karnevalu v Kolíně nad Rýnem. A před téměř dvaceti lety angažoval populárního moderátora Thomase Gottschalka, aby dělal tvář značky. I díky němu dnes patří spoty Hariba k nejznámějším v německé televizi.
Bez Brava to nejde Přes svůj vysoký věk zůstává Riegel dle německých médií velmi svěží. Za to může kromě jeho celoživotního zápalu pro sport – závodil na koních a zavedl v Německu badminton, v němž se dokonce opakovaně stal mistrem země – zejména to, že po loňské smrti mladšího bratra Paula převzal rovněž roli šéfa vývoje produktů Haribo. K tomu patří povinnost pravidelně číst časopisy pro mládež, jako jsou Bravo nebo Bravo Girl, sledovat televizní pořady pro předškoláky a hrát si na playstationu s cílem co nejlépe chápat dětské chutě. A tato metoda funguje. Například při jedné virtuální střílečce na slepice s názvem Moorhuhn Riegela napadlo začít kromě tradičních medvídků vyrábět i figurky dle aktuálních témat. Haribo tak nejdříve uspělo právě s motivem želatinových slepic a následně na trh vrhlo s řadou pamlsků spojených se svátkem Halloween. Děti tak mohly ochutnat gumové želatinové hady, pavouky, netopýry, duchy, kostlivce či létající košťata. Díky čtení časopisů pro mladé zase Riegel zjistil, že dnešní mládež mlsá raději spíše kyselé než sladké bonbony. Tímto originálním způsobem tak každoročně spatřuje světlo světa deset až patnáct zásadních inovací od želatinových žabiček přes kyselé želatinové hranolky až po cukrovinky připomínající chutí a tvarem oblíbený kolový nápoj s názvem Happy Cola. Zároveň je sympatické, že si Riegel nemyslí, že by bez něj Haribo nemohlo existovat. Spíše je tomu naopak. „Bez firmy bych onemocněl, protože by můj život neměl smysl,“ svěřil se časopisu Manager Magazin s tím, že řízení Hariba se zatím vzdát nemíní. Avšak vzhledem k vysokému věku je nutné začít uvažovat o následnictví. Sám Hans Riegel je bezdětný, proto letos v září do vedení firmy nastoupili dva ze tří synů bratra Paula: Hans-Guido se bude starat o výrobu a jeho bratr Hans-Arndt se stal předsedou dozorčí rady. To, že první jméno obou sourozenců je Hans, není vůbec náhoda. Stejným privilegiem se může pochlubit i jejich třetí bratr Hans-Jürgen. Důvod je prostý: aby název značky Haribo nadále zůstal akronymem spojení Hans Riegel Bonn, rodina se bez Hansů prostě neobejde. Zesnulý Paul Riegel se zřejmě domníval, že bude lepší si toto pojistit raději u všech svých synů.
