Zveřejněná amatérská videa na internetu a jejich následná analýza donutila íránské představitele přiznat pravdu o sestřelení civilního letadla Boeing ukrajinských aerolinií. Využívání zpravodajských informací z otevřených zdrojů (OSINT) nejen tajnými službami po celém světě je stále častější a jejich vliv bude narůstat.
Let z Teheránu do Kyjeva ukrajinských aerolinií PS752 měl tragické následky. Zemřelo 176 osob, z toho 9 členů posádky. Íránský režim několik dní tvrdil, že letadlo nebylo sestřeleno protivzdušnou obranou, po několika dnech ale musel omyl přiznat.
Na internetu se objevilo totiž několik videí, které ukazují, že k pádu letadla došlo až po středu s raketou. A jeho pád nebyl způsoben poruchou motoru.
Zatímco americká vláda, ale i ostatní země, začaly sbírat zpravodajské informace o tom, jak ke katastrofě došlo, začaly informace z otevřených zdrojů analyzovat také amatérští vyšetřovatelé, jež jsou sdruženi do neziskových organizací, kteří využívají „open-source“ informací (OSINT).
Známý je například webový portál Bellingcat, jenž vyšetřoval záhadné úmrtí agenta Sergeje Skripala. Podařilo se mu identifikovat agenty ruské GRU, kteří se Skripala pokusili zavraždit nervovým plynem Novičok. Podílel se také na ověřování faktů v případě sestřelení letadla malajských aerolinií nad Doněckou oblastí v roce 2014. Odpalovací zařízení patřilo ruské armádě, Moskva to popírá.
Tlak důkazů po třech dnech popírání
Tlak veřejně dostupných důkazů pak 11. ledna donutil Teherán přiznat, že se jednalo o neúmyslné sestřelení raketou, i když to režim tři dny popíral. „Můžete si OSINT představit jako puzzle. Abyste získali úplný obrázek, musíte najít chybějící kousky a dát vše dohromady,“ vysvětlil pro britský Wired Loránd Bodó, analytik skupiny Tech against Terrorism, jež analyzuje případy teroristických útoků.
Zejména videa a fotografie sdílená na sociálních sítích umožňují ověřit mnoho informací. „Vyšetřování pomocí otevřených zdrojů v zásadě zahrnuje shromažďování, uchovávání, ověřování a analýzu důkazů, jež jsou dostupné veřejně. Z toho se dá vytvořit představa toho, co se stalo,“ uvedla Yvonne McDermott Rees ze Swansea University.
Lidé na nás mysleli
Některé informace posílali z Íránu přímo redakci Bellingcat. „Protože jsme známí díky naší práci na MH17, lidé na nás okamžitě mysleli. Začali nám posílat veškeré odkazy na internetu, které našli,“ zdůraznil zakladatel webu Bellingcat Eliot Higgins.
Občanští analytici pak mohou díky metadatům rozšifrovat další informace. Jakým zařízením byly fotografie a videa pořízena a také přesnou polohu jejich vzniku. Tím se ověřuje, že záznam nebyl zfalšován. Pomáhají k tomu i záběry různých lidí z různých míst. Tak tomu bylo i v případě pádu letadla u Teheránu.
V tomto případě byly podezřelé i zprávy o tom, že se místní úřady snažily místo dopadu letadla upravit buldozery. Higgins má snímky, ale prý jsou z důvěrného zdroje a proto je nemůže zveřejnit. Stále větší tlak na ověřování faktů v éře takzvaných fake news vede k tomu, že vliv nevládních organizací využívající OSINT bude stoupat.
Dále čtěte:
Válka na Blízkém východě už Američany ropnou krizí neděsí. Sami hodně těží a mají větší vliv
Emiráty podporují protiamerické aktivity. CIA je řadí mezi nejbližší spojence
Saúdové spouští obrovský jaderný program. Kromě reaktorů chtějí i obohacovat uran
