Martin Jahn přesvědčuje Bohuslava Sobotku, aby dal peníze na lékařské centrum
Vláda vzala 7. července na vědomí záměr vybudovat v Brně Mezinárodní centrum klinického výzkumu (International Clinical Research Center – ICRC). Materiál připravil vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Ten také dostal za úkol předložit do konce srpna ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu a ministryní zdravotnictví strukturovaný materiál o přípravě a realizaci projektu. A to s ohledem na způsob, možnosti a zdroje jeho financování. Dokument byl projednáván v mimořádném režimu zkrácené lhůty připomínkového řízení, protože podle předkladatele v některých evropských zemích právě nyní vznikají konkurenční projekty.
Brno – Rochester.
Projekt ICRC je výsledkem spolupráce brněnské Fakultní nemocnici u Svaté Anny, konkrétně její I. interní angiologické kliniky, a americké Mayo Clinic. Českým autorem projektu je sedmatřicetiletý kardiolog Tomáš Kára, který kromě Brna pracuje již několik let v Mayo Clinic v týmu Virenda Kristena Somerse, jenž se na projektu podílel. Nezisková nemocnice univerzitního typu Mayo Clinic byla založena v roce 1890 a je považována za jedno z nejlepších zdravotnických zařízení na světě. A to pokud jde o kvalitu péče, tak co se týče výsledků vědeckovýzkumné a vzdělávací činnosti.
Know-how z USA.
ICRC by bylo součástí nemocnice u svaté Anny a bylo by postaveno v jejím areálu. Mayo Clinic by se finančně nepodílela na výstavbě a vybavení, protože, jak uvádějí autoři projektu, tomu brání česká legislativní pravidla a komplikovalo by to dělbu intelektuálního vlastnictví i řízení instituce. Američané by však vložili do ICRC své know-how, přesunuli by tam část výzkumných kapacit a podíleli by se na finančním i personálním zajištění projektů. Podle Tomáše Káry už Mayo Clinic investovala značné prostředky do vytvoření koncepce ICRC, na řešení budoucích společných projektů byly od amerického Národního ústavu zdraví získány granty za 3,75 milionu dolarů.
Státní peníze.
Martin Jahn projekt aktivně podporuje, do jeho přípravy se zapojil CzechInvest, za potřebný ho považuje předseda České kardiologické společnosti Michael Aschermann. ICRC má podporu vedení Jihomoravského kraje, Magistrátu města Brna i brněnských vysokých škol. V září, až budou ministři projednávat materiál o financování projektu, však lze očekávat velmi živou debatu. Náklady na vybudování centra by totiž měly činit dvě miliardy korun a až na dvě stě milionů, které se zavázaly poskytnout nemocnice, Jihomoravský kraj a město Brno, by měly být uhrazeny ze státního rozpočtu.
Šance.
Tyto peníze by ale ale měly být účelně využité, protože by za ně vzniklo generačně zcela nově koncipované klinicko-výzkumně-vzdělávací mezinárodní centrum. Tomáš Kára tvrdí, že ICRC je prvním projektem tohoto typu na světě. Umožnilo by prý vstup globálních investorů z lékařského průmyslu a farmacie do ČR a jejich součinnost s tuzemskými průmyslovými a akademickými pracovišti. Brněnský region, Jihomoravský kraj a vlastně celé Česko by se mohlo stát jakýmsi „medicínským Silicon Valley“. Výsledky výzkumů IVRC by přispívaly k léčbě pacientů na celém světě, což by vedlo ke zvýšení prestiže České republiky.
Státní financování je přitom předpokladem, aby výsledky výzkumu zůstaly intelektuálním vlastnictvím ČR, říká Tomáš Kára. Pracoviště typu ICRC, překonávající institucionální charakter, uzavřenost a nízkou felxibilitu současného klinického výzkumu, tak jako tak budou vznikat, protože je to nezvratný globální trend. „Pokud to nebude v Česku, bude to v jiných zemích. My bychom ale neměli promarnit šanci pozvednout nynější nízkou aktivitu českých lékařských institucí ve výzkumu a vývoji, která by časem nevyhnutelně vedla ke snížení kvality lékařské péče,“ tvrdí Tomáš Kára.
Do čtyř let.
Centrum by tvořily tři propojené nové budovy v areálu Fakultní nemocnice u svaté Anny. V případě souhlasu vlády by se projekt začal uskutečňovat už letos a výstavba by ve dvou etapách trvala do roku 2009. Činnost ICRC by ale byla zahájena okamžitě a postupně by se rozšiřovala. Po dokončení by měly být nosnými programy centra aplikovaný výzkum, komplexní diagnostika a léčba kardiovaskulárních onemocnění a vzdělávací činnost. Centrum by mělo 250 zaměstnanců. Jádro by tvořili odborníci z I. interní kardioangiologické kliniky a Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH). Zvažuje se však i varianta, která se zapojením CKTCH nepočítá. Zhruba 800 milionů korun příjmů centra ročně by pocházelo z prostředků veřejného zdravotního pojištění za klinickou činnost, tedy léčbu kardiovaskulárních chorob. To odpovídá současnému stavu a nároky vůči veřejnému zdravotnímu pojištění by se tedy nezvýšily. Roční objem prostředků na zajištění nezávislých výzkumných aktivit odhadují autoři projektu na čtyřicet až šedesát milionů korun. Další příjmy by pocházely z výzkumu pro potřeby průmyslu.
Nová nemocnice?
Právě vysoký podíl příjmů z klinické činnosti ale vede poradce ministryně zdravotnictví Milana Šilhana k připomínce, zda se opravdu jedná o vědeckovýzkumné centrum a nikoliv o novou nemocnici. Jak tvrdí, je z projektu zřejmé, že zařízení by živila především nákladná a příjmově zajímavá kardiologie a kardiochirurgie. Rozdíl oproti současnému stavu by byl jen v tom, že by sídlily v nových budovách. „CKTCH ale má před nedávnem rekonstruovanou budovu a je to dnes nejmodernější kardiochirurgie v ČR,“ soudí Milan Šilhan.
Nekázeň.
Projektu, tak jak je v současné době k dispozici, Milan Šilhan vytýká, že neobsahuje byznysplán, jasně postavené smlouvy s finančním objemem. “Je tam mnoho krásných slov o vesmírné spolupráci, ale konkrétní náplň práce této instituce schází,“ říká. Za hlavní nedostatek považuje to, že projekt nebyl předem konzultován s ministerstvem zdravotnictví, ačkoliv to je zřizovatelem Fakultní nemocnice u svaté Anny. „Přijít s tím tak, že je paní ministryně postavena před hotovou věc, je hrubý zásah do jejích kompetencí,“ uvádí Šilhan.
Podle něj je tento „projev mimořádné nekázně“ zarážející o to víc, že se ho dopustil Michal Pohanka, který byl předtím, než se stal ředitelem nemocnice u svaté Anny, náměstkem ministra zdravotnictví Bohumila Fišera. Michala Pohanku označuje Milan Šilhan za hlavního autora záměru, Tomáš Kára je prý schopný badatel, kterého však ředitel nemocnice používá jako štít.
Selhání.
Kritická slova Milana Šilhana jsou překvapivá vzhledem k původnímu příznivému názoru ministerstva zdravotnictví na projekt ICRC. „Po věcné a technické stránce nemáme k předloženému projektu připomínky, pokud finanční prostředky nebudou požadovány v rámci střednědobého výhledu kapitoly ministerstva zdravotnictví,“ zní vyjádření úřadu Milady Emmerové k červencovému materiálu pro vládu.
Milan Šilhan to vysvětluje tím, že tehdy neměl možnost se s projektem seznámit. Když tak učinil, předal ministryni zdravotnictví několik bodů svých připomínek. Milada Emmerová o nich údajně informovala premiéra Jiřího Paroubka a kopii dopisu zaslala Martinu Jahnovi. Ten v odpovědi mimo jiné konstatuje, že materiál obsahující detailní projektovou dokumentaci, financování a návratnost se nyní zpracovává a případná realizace projektu je podmíněna právě jeho schválením.
Připravení partneři.
Vicepremiér v textu uvádí, že v současné době je připraveno patnáct výzkumných projektů, které by pokryly první tři roky provozu ICRC. Přesnější informace o zapojení Mayo Clinic do projektu má obsahovat Letter of Interest, který bude součástí materiálu pro vládu. V případě schválení projektu by Mayo Clinic zaslala Letter of Intent, kde by se oficiálně zavázala ke spolupráci. Ve prospěch koncepce ICRC hovoří ochota významných zahraničních partnerů navázat spolupráci – ať již jde o dodávky technologií nebo vývoj a testování technologií a léků.
Klíčové období.
Milada Emmerová v aktuálním vyjádření pro týdeník EURO uvedla: „Pokud by byl projekt financován z kapitoly ministerstva zdravotnictví, vznikla by velmi složitá situace. Nebylo by možné například za strany ministerstva poskytovat jakékoliv dotace jiným přímo řízeným organizacím, které mají zejména investiční potíže. Také provoz tohoto kolosálního zařízení by jistě představoval nemalé finanční nároky i vzhledem k pojišťovnám, což si také neumím představit. Obecně jsem pro podporu výzkumných a rozvojových programů, ale v tomto případě je prvořadé, aby byla vyřešena ekonomická stránka věci.“
Ta je zjevně klíčová pro všechny členy vlády. „Má to smysl, až když budeme mít stoprocentní podporu ministerstva financí a ministerstva zdravotnictví,“ říká Martin Jahn. Je to podle něj velmi zajímavý projekt, o němž se ovšem diskutuje i v odborné veřejnosti a z hlediska nákladů by představoval významný zásah do státní podpory vědy a výzkumu. K získání dodatečných téměř dvou miliard navíc bylo v nynější napjaté fiskální situaci zapotřebí využít mimořádných rozpočtových příjmů, například z privatizace nebo z deblokace zahraničních pohledávek. Ministr financí Bohuslav Sobotka víceméně zopakoval své dřívější stanovisko, že s projektem by souhlasil pouze v případě, že by jej jako svou rozpočtovou prioritu přijalo ministerstvo zdravotnictví. To ovšem Milada Emmerová odmítá.
Jednání nyní vrcholí. Rozhodnutí o osudu projektu ICRC by podle Martina Jahna mělo padnout do dvou týdnů.
