Zpevňování české měny nutí výrobce tramvají přesunout výrobu do USA
Skupina Inekon Group se za posledních sedmnáct let rozrostla z firmy se základním jměním sto tisíc korun na systém společností, které dnes vytvářejí obrat přes miliardu korun. Vyrábí a dodává do zahraničí tramvaje a lokomotivy, vyváží investiční celky, jako jsou elektrárny, cementárny a nově i čističky odpadních vod. Vyvíjí také manažerské programy na řízení fabrik. Společnost podniká kromě Austrálie na všech kontinentech. Josef Hušek, generální ředitel Inekon Group, hovořil s týdeníkem EURO především o úspěšném loňském roce, kdy se firmě podařilo vyvážet tramvaje nejen na americký kontinent, o výstavbě cementáren v exotických zemích, ale také o posilující koruně a jejím vlivu na export.
EURO: Jaké nejvýznamnější projekty se vám v minulém roce povedlo uskutečnit? HUŠEK: Podařilo se nám dodat tramvaje do Seattlu a Portlandu ve Spojených státech. Ukončili jsme také výrobu pro Washington D. C., kde ale bohužel nestihli postavit trať, tak zatím tramvaje skladujeme u nás. Dodali jsme také tramvaje pro ruskou Ufu a vyhráli jsme tendr na modernizace tramvají do Bulharska.
EURO: Stavíte také cementárny v poměrně exotických zemích, jaké jsou největší zakázky? HUŠEK: Vloni ve spolupráci s Českou exportní bankou (ČEB) a Egapem byla odsouhlasena výstavba cementárny ve Vietnamu formou projektového financování. Všechny tyto projekty byly velmi náročné, jelikož to bylo poprvé, kdy se podobný návrh posuzoval. Schvalování projektu ze strany ČEB trvalo rok a půl. Tímto bych chtěl ocenit Egap, který byl schopen schválit projekt během půl roku. Podepsali jsme kontrakt v Tádžikistánu za 197 milionů eur a v současné době řešíme problém se způsobem financování. Další zakázku máme na cementárnu v Kurdistánu v Iráku. Tento kontrakt je podepsán už dva roky a je v hodnotě 328 milionů eur. Podle posledních informací před Vánocemi se našemu investorovi podařilo s investory ze Středního východu zajistit financování tak, aby cementárnu zaplatil hotově. Dnešní situace v Iráku je taková, že návratnost této investice se neuvěřitelně zkrátila. Vzhledem ke každodennímu válčení tu stoupá poptávka po cementu. Ve světovém měřítku je to sektor, který je ve fantastickém boomu.
EURO: Jaká jsou největší rizika ve vašem podnikání? HUŠEK: Děláte-li byznys ve velkých číslech, případné průšvihy jsou také ve velkém, ale zatím jsme měli štěstí. Na jedné straně máme enormní podporu bank a Egapu. Na druhé straně je ale smutné, že někteří konkurenti jsou schopni využívat ve vzájemném konkurenčním boji orgány českého státu. Jsou to nepříjemné a těžké chvíle. Záležitosti, které byly jednou státními orgány rozhodnuty, jsou stejnými orgány zvráceny. To naši situaci velmi komplikuje. Mrzí mě, že byly v České republice vyhlašovány tendry takovým způsobem, že jsme se jich nemohli zúčastnit, ačkoliv danou komoditu vyrábíme a úspěšně vyvážíme. Jsme připraveni férově soutěžit, nabídnout své produkty a případně v té čestné bitvě prohrát. Ale to, že soutěže jsou vypisovány tím způsobem, že vítěz je znám předem a nemohou se jich kromě vítěze zúčastnit ani takové firmy, jako jsou Siemens, Alstom a další, to nás deprimuje.
EURO: Narážíte tím na nákup 250 nových tramvají pražským dopravním podnikem ze Škody Transportation za sedmnáct miliard korun, kdy jste nestačili v krátkém termínu předložit nabídky? HUŠEK: Ano, a nejen na tento případ. O tom, že náš produkt je kvalitní a v dobré ceně, svědčí i to, že jsme si udrželi nejen americký, ale také východní trh. Je potom škoda, když tento produkt na domácí půdě nemůže soutěžit.
EURO: Dnes se stále mluví o nedostatku pracovních sil. Máte s tím problémy i vy? HUŠEK: Je to opravdu hrozné. Nepřetržitě sháníme projektanty. Někoho získat je unikum. Další problém je tyto lidi zaplatit. Vzhledem k posilující koruně nám klesají marže, tudíž je to opravdu problém vše financovat.
EURO: Plánujete prý přesun části výroby do Ameriky?
HUŠEK: Ano, díky vzrůstající popularitě hromadné dopravy jsou tam vypisovány tendry na výrobu nových tramvají, kde 60 procent z hodnoty výrobku musí být amerického původu. To znamená, že hlavní část výroby bude muset být převedena tam. Máme dohody se Siemensem ze Sacramenta na spolupráci v těchto tendrech. V České republice začínají vzrůstat nároky na mzdy, ceny energie a dopravy tak, že vyrábět v Americe bude levnější.
Paradoxní je, že jsme se několikrát snažili převést výrobu na východ, a to do Ruska. Ale jak šly ceny nahoru u nás, tak také v Rusku. Finanční výhoda, kterou jsme mysleli, že tím získáme, se nikdy nepodařila naplnit.
EURO: Jste firma založená především na exportu. Jaký vliv na vás mělo loňské výrazné posílení koruny vůči dolaru a ostatním měnám? HUŠEK: Posilování koruny je pro nás noční můrou. V roce 2000 jsme za dolar dostávali 40 korun a dnes je dolar na osmnácti korunách, to je zvýšení hodnoty koruny o více než 50 procent. V Americe přitom došlo k minimální inflaci, a ta nám nedovoluje zvýšit naše exportní ceny tak, jak bychom chtěli.
