Řetězec rychlokaváren Starbucks se kvůli jediné fotografii dostal do globální křížové palby mezi Turky a Armény
Někdy je k rozpoutání konfliktu třeba zastřelit arcivévodu, jindy přepadnout vysílačku – ale občas postačí pověsit fotografii tří děvčat ke vchodu do kavárny na jiném kontinentu. Stěží uvěřitelný příběh začal v ateliéru amerického výtvarníka Timothyho Rose a skončil – doufejme – nepokoji v jednom z nejbolavějších míst světa, poblíž turecko-arménské hranice.
Timothy Rose vůbec netušil, co spískal. Na zakázku od řetězce Starbucks vytvořil plakát; ve firmě jej kdosi schválil, převzal, nechal vytisknout, rozvézt a vyvěsit v prvních několika ze zhruba stovky kaváren v Los Angeles a okolí. To bylo 18. února ráno. V korporátním životě není nic běžnějšího.
Kroje a vlajky Už kolem poledne se však začaly dít věci.
První plakáty visely sotva pár hodin, když se na internetové stránce Arménského národního výboru Ameriky (ANCA), organizace sdružující vlivné části arménské diaspory v USA, objevil protest následujícího znění: „Proč Starbucks prodává kávu za pomoci obrazu žen oblečených v tradičních arménských krojích, jež oslavují turecký stát, který z arménských žen systematicky dělal během arménské genocidy oběti a který stále tento zločin proti lidskosti popírá?“ citoval prohlášení arménsko-americký server Asbarez.com.
A skutečně – arménské kroje a turecké vlajky (viz foto) tvoří pikantní kombinaci. Starbucks proto plakáty okamžitě stáhl – během pěti hodin byly pryč do jednoho – a Arménům se omluvil. Omluva přišla i od Tima Rose; tvrdil, že nevěděl, že dámy jsou Arménky, a že snímek pořídil v Turecku na oslavách jakéhosi Atatürkova výročí. Co Arménky oslavovaly na Atatürkovi (zhruba ve stylu zajíců slavících Den myslivosti), nebylo jasné. Rose později řekl, že se spletl a že fotka pochází z cvičení během Dne oslav. Ta verze má jedinou nevýhodu: v Turecku nic jako Den oslav neexistuje.
Buď jak buď, zpráva se dostala do Turecka ve zkreslené podobě; ne nadarmo se vyprávějí vtipy na Radio Jerevan. Běžní Turci tak byli informováni, že Starbucks na nátlak amerických Arménů stahuje obrázky turecké vlajky, jak napsal deník The New York Times. Odveta za odvetou Řetězci začala být půda Malé Asie rázem pěkně horká. V kospomolitním Istanbulu to lidé většinou přešli, ale dál na východ byly reakce ostřejší. V Ankaře proběhla proti firmě Starbucks demonstrace; ve Adaně, odkud před sto lety Turci hnali Armény do dnešní Sýrie ostošest, přikázala radnice policistům vyvěšovat na každou kavárnu turecké vlajky.
A z měst Erzurum a Kars poblíž hranice s
Arménií přinesl server Al Monitor zprávy, jak nepokoje téměř přerostly v pogromy.
To zase nenechalo spát Armény. ANCA přitlačil; jedním z důsledků bylo, že například lobbistická firma Gephardt Group někdejšího kongresmana Dicka Gephardta přišla o uzavřený kontrakt ve výši 845 tisíc dolarů s losangeleským letištěm. Arméni si totiž stěžovali, že příliš obchoduje s Turky. A o vše proběhlo do 28. února. Z příběhu plynou tři poučení. Zaprvé arménská lobby v USA má právem pověst velmi dobře fungující organizace. Zadruhé svět přesto není řízen výhradně spiknutím; náhoda blbec má pořád své místo. Zatřetí podceňovat emoce kolem Kavkazu, Černého moře a Kaspiku se nevyplácí.
Starbucks v číslech
(údaje za rok 2014 v miliardách USD)
Tržby celosvětově 14,890
Počet kaváren celosvětově 19,760
Počet kaváren v USA 11,962
Zdroj: statista.com
Turci versus Arméni 1894–1896 v reakci na pokus o násilné převzetí Osmanské banky arménskými separatisty likviduje sultán Abdulhamid I. nejméně sto tisíc Arménů 1915–1917 Turci vyhánějí z Anatolie na území dnešní Sýrie 600 tisíc až 1,5 milionu Arménů, které podezřívají z proruských sympatií 1916 arménská část Osmanské říše padá do rukou Rusů 1918 SSSR se veškerých arménských území vzdal, vzniká samostatná republika Arménie 1920 Turci a Rusové najednou napadají Arménii; Jerevan se přikloní k Rusům a o dva roky později se stává plnohodnotnou republikou SSSR 1924–1953 jako zbytek SSSR i Arméni zažívají rozvoj těžkého průmyslu a čistky 1989 začíná konflikt s Ázerbájdžánem o území Náhorního Karabachu (azerské území obydlené Armény) 1991 94 procent Arménů požaduje v referendu nezávislost na rozpadajícím se SSSR 2007 snaha Arménů etablovat pro konflikt s Tureckem z let 1915–1917 označení genocida se dostává až do amerického Kongresu; ten rozhodnutí odkládá „na příznivější dobu“ 2008 Abdullah Gül se stává prvním tureckým prezidentem, který Arménii osobně navštívil 2009 ministři zahraničí Turecka a Arménie podepisují prohlášení, podle něhož chtějí obě země obnovit vzájemné vztahy 2010 americký Kongres se zabývá arménskou žádostí o uznání genocidy, Ankara stahuje velvyslance z Washingtonu 2012 Francie schvaluje zákon, podle něhož je trestné popírat existenci genocidy Arménů z tureckých rukou 2015 Starbucks dělá faux pas s plakátem
O autorovi| Daniel Deyl, deyl@mf.cz
