Rakouské stavební koncerny se tradičně těší dobrému postavení na českém trhu. Kromě známého Strabagu jsou to i firmy jako Swietelsky, Alpine CZ, Pražské silniční a vodohospodářské stavby (ze skupiny Teerag Asdag, dále jen PSVS) či Porr Česko. Právě dvě posledně jmenované společnosti připravují pro letošek zásadní krok – spojení, které je důsledkem změn v mateřských společnostech, a to převzetí firmy Teerag Asdag rakouskou společností Porr. Vznikne tak nový silný hráč na českém stavebním trhu s ročními tržbami až kolem šesti miliard korun a ucelenou nabídkou stavebních prací v oblastech pozemního, silničního, vodohospodářského i inženýrského stavitelství. Obě firmy se doplňují. Zatímco společnost Porr Česko se dosud věnovala pozemnímu stavitelství, PSVS se zaměřovala na výstavbu dálnic, silnic, mostů, inženýrských sítí a vodohospodářských staveb. Jaké vidí výhody vzájemného spojení, se týdeník Euro zeptal členů vedení nově vznikající společnosti Porr, a. s., Iva Štrice a Antonína Daňi.
Firma Porr Česko vznikla v roce 1991 na „zelené louce“, PSVS je však tradiční tuzemskou společností založenou v 50. let 20. století, nebojíte se spojení dvou zcela odlišných firem?
Štric: Určitě ne. Vždy je nutno počítat s tím, že každá fúze s sebou přináší pro zúčastněné určitou změnu. Nejdůležitější je ale to, že se spojují firmy, které v minulosti dokázaly dosáhnout velmi dobrých výsledků. Nově vzniklá firma bude čerpat právě z toho, co k těmto úspěchům vedlo. Především chceme vytvořit silnou, stabilní a efektivně fungující společnost.
V čem by měla být nově vytvořená společnost Porr, a. s., silnější oproti původním firmám, které řadu let působily odděleně?
Daňa: > Spojením všech stavebních činností do jedné společnosti a dále doplněním speciálních činností (například tunelové stavby a další) od mateřské firmy Porr bude nová firma schopna samostatně nabízet a realizovat veškeré stavby na území České republiky.
Existuje představa, jak by se měly vyvíjet tržby a zakázky nové firmy ve srovnání s původními společnostmi?
Štric: Ta představa je poměrně jasná. Vzhledem k tomu, že obě firmy působily na stavebním trhu ve zcela odlišných segmentech, vychází zjednodušeně předpokládaný vývoj tržeb ze součtu plánovaných objemů. Ovšem věříme, že nakonec nepůjde o pouhý součet tržeb, ale naopak díky fúzi si dokážeme vzájemně pomoci při získávání nových zakázek. To platí hlavně zejména v oblasti pozemního stavitelství. Vývoj bude samozřejmě záležet na situaci na trhu, ta je nyní velmi složitá.
Zatímco PSVS disponuje stavební technikou a personálem, Porr Česko zajišťuje spíše řízení staveb a techniku si najímá. Který přístup v nové firmě převáží?
Daňa: Vzhledem ke složité stávající situaci ve stavebnictví v ČR, nejistým finančním prostředkům ze státního rozpočtu a častým změnám priorit a koncepcí je odpověď na tuto otázku obtížná. Budování, eventuálně omezování vlastních stavebních kapacit budeme řešit postupně a zvlášť po samostatných stavebních činnostech. V současnosti plánujeme rozšíření vlastních stavebních kapacit v oblasti silničního stavitelství, a to hlavně výstavbou nových zařízení pro výrobu živičných směsí.
Původní společnost v oblasti pozemního stavitelství působila hlavně v Praze a v jihozápadních Čechách, plánujete expanzi do dalších regionů?
Štric: Díky skutečnosti, že působnost PSVS je víceméně celorepubliková, je jasné, že budoucí Porr, a. s. toho využije k většímu rozšíření působnosti i v oblasti pozemního stavitelství. Nicméně vše je závislé na vývoji stavebního trhu.
Porr (Česko)
Začátek působení na území ČR: r. 1991
Významné projekty: Galerie Harfa, Kaunický palác (rekonstrukce), Hotel Kempinski Hybernská Prague, Jungmannova Plaza, Pfizer (centrála v ČR), The Park (administrativní komplex), Triniti Office Centre
Počet zaměstnanců: 100
Pražské silniční a vodohospodářské stavby
Začátek působení na území ČR: r. 1959
Významné projekty: úseky dálnic D3, D5, D11 i D47, rekonstrukce Štefánikova mostu v Praze, modernizace železniční trati Červenka–Zábřeh, rekonstrukce vodovodního řadu a kanalizace v ulici Českomoravská v Praze, rekonstrukce tramvajové trati Újezd–Karmelitská v Praze
Počet zaměstnanců: 763
