Posilující měna...
Celý podtitul: Posilující měna poškozuje exportéry a nedostatečná domácí poptávka ještě zhoršuje hospodářskou situaci
V Japonsku nastávají pochmurné dny. V době novoročních svátků vyrostl v tokijském parku Hibija tábor pro propuštěné zaměstnance, jen pár kroků od rezidence císaře v Císařském paláci. První pracovní den v roce se vypravilo 100 tisíc zaměstnanců do chrámu Kanda Mjodžin, aby se zde modlili za pracovní úspěchy. Rodina Kuratových, žijící na okraji města Čiba, vynechala velké lednové výprodeje v obchodních domech a musela si odpustit každoroční výlet za příbuznými do Koči, vzdáleného 880 kilometrů západně od hlavního města. „Manžel letos dostal mnohem nižší zimní bonus,“ říká Azusa Kurata, osmačtyřicetiletá žena v domácnosti. „A v nejbližší době se situace nezlepší.“
Má mnoho důvodů k ponuré náladě. Japonská ekonomika zpomalila v roce 2008 o 0,6 procenta. A dle Barclays Capital se v tomto roce může propadnout o dalších 4,6 procenta. Tokijská burza skončila minulý rok rekordním propadem o 42 procent. Posilování jenu, jež se odehrávalo v posledních několika měsících, způsobilo prudký pokles poptávky po japonských autech, elektronice a dalších výrobcích. Export se v listopadu propadl o 27 procent ve srovnání s loňským rokem, což je největší pokles od roku 1957. „Myslím, že přinejmenším do poloviny roku 2009 nemůže být nikdo optimistou, co se týká vývoje japonské ekonomiky,“ říká Kjohei Morita, hlavní ekonom Barclays v Tokiu.
Nejvíce znepokojivé jsou údaje o exportu. Japonské společnosti si již delší dobu uvědomují, že se musejí vymanit ze závislosti na zahraničních prodejích a zároveň přinutit domácí spotřebitele, aby víc utráceli. Nehledě na to, že země ani zdaleka není natolik dynamická jako nepříliš vzdálená Indie či Čína, stále zůstává druhou největší národní ekonomikou po Spojených státech amerických. Její prosperita hraje významnou roli v celosvětové ekonomické stabilitě. V poslední době však japonští spotřebitelé utrácejí méně, a nikoli více. Nezdá se tedy, že by mohli významněji přispět ke globálnímu oživení. Japonská závislost na exportu je v dnešní době větší, než tomu bylo před dvaceti lety, vysvětluje Jesper Koll, výkonný ředitel Tantallon Research Japan.
„Ze všech stran zaznívá zloba, rozčilení a obviňování, že viníkem (současné situace) je zbytek světa, ale Japonsko mělo udělat mnohem více, aby se připravilo na celosvětové zpomalení ekonomiky,“ říká Koll. „Japonsko naprosto selhalo ve stimulaci domácí poptávky.“
Rána Toyotě
Zisky klesají, jakmile začne japonský jen šplhat nahoru. A problém se komplikuje, pokud se začnou propadat zahraniční prodeje. O jeden jen vyšší směnný kurz vůči dolaru znamená pro společnost Toyota Motor snížení provozního zisku o 450 milionů dolarů. V roce 2008 americký dolar klesl o devatenáct procent vůči jenu. Proto si za jednu dolarovou bankovku nyní koupíte jen 90 jenů, loni v lednu to však bylo 111 jenů. S ohledem na stagnaci prodejů očekává Toyota první provozní ztrátu od roku 1938. Toyota 6. ledna oznámila, že během letošní zimy uzavře na jedenáct dní japonské továrny. „Současná krize se nepodobá ničemu v minulosti,“ sdělil 23. prosince prezident Toyoty Katsuaki Watanabe novinářům.
Proč Japonsko neudělalo víc, aby posílilo domácí spotřebu a zmírnilo tím dopad krize? Obyvatelstvo země stárne a jeho počet se postupně snižuje, a proto je stále obtížnější nalézt možnosti růstu doma. Zaměřovat se na prodeje v zahraničí mělo smysl, dokud japonský jen zůstával relativně slabý. Výrobci v posledních letech posílili výrobu na celém světě, stavěli továrny od Thajska až po Texas a zároveň nepřestali investovat doma. Domácí prodeje aut se v roce 2007 dostaly na nejnižší úroveň za posledních dvacet let a minulý rok nadále klesaly. Přesto byla v první polovině roku 2008 výroba aut v Japonsku nejvyšší v celé historii. Loni v létě plánovaly Nissan, Toyota, Honda, Suzuki a Subaru navýšit domácí výrobní kapacity, většinu z těchto plánu však nyní zavrhly.
Dalším významným japonským průmyslovým odvětvím je výroba elektroniky. Ta se však ubírá stejným směrem jako automobilový průmysl. Na výrobu připadá v Japonsku minimálně polovina celkových prodejů Sony a Canonu – nehledě na to, že ve Vietnamu, Číně a dalších rozvojových zemích je levnější pracovní síla. Výrobci elektroniky, stejně jako automobilky tvrdí, že je důležité udržet alespoň nějakou výrobu v Japonsku, kde mají blíž k výzkumným a vývojovým laboratořím. Zároveň uvádějí, že domácí výroba brání tomu, aby se inovace a nové myšlenky dostaly ke konkurenci.
Částečnou odpovědnost za problémy také mají japonští politici. Pod vedením bývalého premiéra Juničiro Koizumiho vláda seškrtala výdaje, které měly být určeny na obnovu ekonomiky po krizi z počátku devadesátých let. Takový postup mohl být z finančního hlediska obezřetný, nastalo však snížení domácí poptávky a zvýšení závislosti na zahraničních prodejích. V současné době končí období nejdelšího poválečného ekonomického růstu. Utlumená domácí poptávka nemůže dopad krize zmírnit, protože podniky omezují investice a exportní objemy letí strmě dolů.
Svoji roli sehrála také japonská politika extrémně nízkých úrokových sazeb. Po dobu pěti let, až do července 2006, japonská centrální banka virtuálně udržovala nulovou základní úrokovou sazbu. Jakmile se ekonomika vzpamatovala, centrální banka sazbu zvýšila na pouhých 0,75 procenta. Minimální sazba nahrávala krátkodobým spekulacím, které investoři nazývají carry trade a jež spočívají v tom, že si půjčují jeny za téměř nulové poplatky a investují do výnosnějších cenných papírů v zahraničí. Protože téměř všichni, od žen v domácnosti až po hedgeové fondy, kupovali z tohoto důvodu zahraniční měny, japonský jen oslabil. Japonské zboží zlevnilo a tamějším podnikům se zvýšily zisky. Když se loni začal jen vzpamatovávat, investoři o překot prodávali svá zahraniční aktiva, a tím pádem japonskou měnu vyhnali ještě výš. „Měli jsme bublinu okolo levného jenu, teď však praskla,“ říká Eisuke Sakakibara, bývalý vysoký představitel ministerstva financí a v současné době profesor na univerzitě Waseda v Tokiu. „Bylo velkou chybou, že se ke zvýšení úrokových sazeb nepřistoupilo dříve.“
Ve snaze najít cestu z potíží se někteří odborníci obracejí na ministerstvo financí s žádostí, aby skoncovalo s neustálým posilováním jenu a bezprostředně tím pomohlo exportérům. Dle mnoha ekonomů musí Tokio posílit domácí spotřebu, aby umožnilo ekonomický růst. Jiná cesta dle nich neexistuje, protože zatím nejsou žádné známky světového oživení. „Všichni si uvědomují, že vláda musí zachránit ekonomiku před kolapsem,“ říká Richard C. Koo, hlavní ekonom Nomury Research Institute v Tokiu.
Znepokojivá situace Japonska byla jasně vidět v parku Hibija v době novoročních svátků. Dobrovolníci proměnili část parku ve stanové městečko, v němž nabízeli zdarma jídlo a přístřešek pro část z 85 tisíc sezonních dělníků, kteří byli v poslední době propuštěni. Všech 250 lůžek bylo rychle obsazeno, a proto ministerstvo zdravotnictví, práce a sociálních věcí muselo ve své budově otevřít přednáškový sál a poskytnout tam další možnost noclehu. Jeden z dobrovolníků, jednašedesátiletý učitel v důchodu, který si nepřál být jmenován, sdělil, že s ohledem na hospodářský útlum a na problémy, jimž čelí sezonní dělníci, „jsem si řekl, že bych měl něco podniknout“.
Box s. 50:
Americké zombie
Před deseti lety Američané a Evropané ostře kritizovali Japonsko za takzvané zombie firmy – skomírající podniky přežívající jen díky vládní podpoře. Hadžime Takata, odborník na strategie společnosti Mizuno Securities, varuje v deníku Nikkei, že se takové zombie mohou opět vyrojit, tentokrát však v zámoří. Takata tvrdí, že detroitské automobilky, velké banky a další americké a evropské společnosti, které obdrží vládní pomoc, budou moci ostřeji soupeřit s japonskými firmami.
Popisek s. 51:
Obchodníci modlící se v tokijském chrámu Kanda Mjodžin za prosperitu
Graf s. 51:
Nárůst
130 120 110 100 90 80
Směnný kurz jenu vůči americkému dolaru
5. ledna 2007 7. ledna 2009
Pramen: Bloomberg
Copyrighted 2009 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Edita Jiráková
