Vývoz z Japonska se v červenci meziročně propadl o 14 procent, nejprudším tempem od světové finanční krize. Vyplývá to z dnešních údajů tamní vlády. Poptávku po japonském zboží nyní podkopává silný kurz tamní měny i slabší růst v zahraničí.
Nová statistika je podle analytiků varováním, že Japonsko se nemůže spoléhat na vývoz jako na motor hospodářského růstu. Dopady silného kurzu japonského jenu se dnes zabývala vláda společně s centrální bankou.
Červencový pokles exportu, který byl nejprudší od října 2009, byl v souladu s očekáváním analytiků. Podle ekonomů se zvyšuje riziko, že export bude slabý i nadále. To by mohlo podkopat snahy politiků o oživení japonské ekonomiky.
K červencovému poklesu vývozu velkou měrou přispěl nižší odbyt automobilů ve Spojených států, lodí ve Střední Americe a oceli v Itálii. Export do Číny, která je největším obchodním partnerem Japonska, klesl v červenci téměř o 13 procent. Vývoz do Spojených států se snížil skoro o 12 procent.
Japonský jen od začátku roku posílil vůči americkému dolaru o zhruba 20 procent. Jeho další růst by mohl výrazně negativně ovlivnit hospodaření japonských exportérů a zesílit v Japonsku deflační tlaky.
Vývoj kurzu dolaru k jenu za poslední rok
Náměstek japonského ministra financí Masacugu Asakawa po dnešní schůzce s představiteli centrální banky uvedl, že úřady sledují spekulativní pohyby na devizovém trhu a v případě potřeby jsou připraveny zasáhnout. Upozornil také, že finanční trhy mohou snadno podlehnout výkyvům vzhledem k nízké likviditě během letních dovolených. Schůzka byla svolána poté, co se japonský jen vyšplhal na sedmitýdenní maximum vůči dolaru.
Japonská centrální banka v září hodlá uskutečnit „komplexní revizi“ kvantitativního uvolňování měnové politiky a záporných úrokových sazeb. Podle některých analytiků by této revize mohla využít k dalšímu uvolnění měnové politiky, které by mohlo pomoci měnu oslabit.
„Export není dost silný na to, aby byl tahounem japonské ekonomiky,“ poznamenal analytik Norio Mijagawa ze společnosti Mizuho Securities. „Toto je jasný signál, že je nutné podpořit domácí poptávku. Vládní stimuly pomohou, ale jen krátkodobě. Mohlo by se začít více mluvit o dalším uvolnění měnové politiky,“ dodal.
Japonská vláda začátkem srpna schválila rozpočtová opatření v objemu 13,5 bilionu jenů (3,2 bilionu korun), která mají podpořit růst ekonomiky. Stimulační kroky zahrnují například investice do infrastruktury, ale také finanční příspěvky lidem s nízkými příjmy.
Dále čtěte:
Další obět silného jenu. Zisk Toyoty klesl o 15 procent
Silný japonský jen po brexitu: co ho může oslabit?
