Nejslavnější český bijec MMA vylezl z britského vězení a plánuje návrat do americké UFC
Karla „Terminátora“ Vémolu určitě nepřehlédnete.
První Čech, který dobyl americkou superligu smíšených bojových umění UFC (Ultimate Fight Championship) není sice příliš vysoký, jenže skoro stejně je i široký. Bývalý řeckořímský zápasník, kulturista a populární londýnský vyhazovač má navíc jeden z nejzlejších pohledů na světě: učit by se mohl i Clint Eastwood. Nejen proto si Vémola v UFC vydělal až 100 tisíc dolarů za zápas. Z nejslavnější „rváčské“ ligy světa ale vyletěl stejně raketově, jako se do ní dostal.
V Praze se měl Vémola prát na večeru nové české ligy MMA XFN, krátce před zápasem si ale v ostrém sparingu zranil loket. Z Londýna – kde bydlí, podniká a kde si nedávno odseděl půl roku za daňové úniky – přijel do Prahy kvůli léčbě zranění a popularizaci MMA. Nikdo totiž v Česku není větší legendou než on, držitel několika tuzemských mistrovských pásů.
„Příští rok chci být zpátky v UFC,“ říká mi v salonku Top Hotelu odhodlaně.
* * Měl jste zápasit s Chorvatem Matejem Batinićem, při tréninku jste se ale zranil. Co se stalo?
Mám utržené vazy v lokti a do Česka jsem vlastně přijel hlavně proto, abych to vyřešil. Potřebuju, aby mi to tady někdo dobře operoval, já se co nejdřív zahojil a za českou federaci XFN mohl zápasit aspoň v dubnu, když už jsem ten zápas slíbil.
* * Na rozdíl od Česka probíhají v USA a Británii, kde zápasíte za londýnský klub London Shootfighters, předzápasové sparingy na sto procent. Proto se vám to stalo?
Určitě. Jedeme vždycky na sto procent, máme ale aspoň chrániče na nohy a helmy na hlavu. Zrovna tohle zranění jsem si ovšem způsobil úplně sám. Chtěl jsem dát dlouhý hák, byl jsem přitom daleko a ruku jsem si při úderu moc propnul.
* * Když už jsme u zranění, býváte často zraněný i ze zápasů?
Já se při zápase MMA zranil jen jednou – a to mám přes dvacet profesionálních zápasů. Nemyslím si, že je MMA v tomhle ohledu horší než třeba box. Navíc zdravotně rizikové jsou všechny sporty, vezměte si třeba ragby. Zranit se ale dá také při hokeji nebo fotbalu, i když tam lidi do sebe nemlátí.
* * MMA je v Česku stále populárnější sport, pořád mu ale chybí víc peněz a sponzoři. S amerikou UFC už přitom spolupracují firmy jako Reebok nebo Rolls Royce. Čím to je?
V Česku je MMA pořád relativně nový sport. Určitě to ale přijde i sem a situace se změní. Přirovnal bych to ke snowboardu. Když jsem na něm začal před dvaceti lety jezdit, byl jsem jeden z mála. A podívejte se dnes. S MMA je to úplně stejné. Jde jen o to, aby to dělali správní lidé, správní promotéři, správní manažeři a dotáhli to na co nejvyšší úroveň.
* * Tři roky jste byl v americké UFC, nejbohatší a nejlepší lize MMA na světě. Do Česka jezdíte zápasit z Londýna. Děláte to proto, že se chcete utkávat doma?
Taky. Navíc nejsem úplně levný a nemůžu si stěžovat – dobře zaplaceno dostanu i tady. S UFC nebo Británií jsou ale honoráře samozřejmě neporovnatelné. Lidi ale zapomínají, že záleží také na tom, jaké sponzory umějí vaši manažeři sehnat a jaký máte podíl z prodeje lístků. Já ho měl vždycky vyšší, protože na mě lidi chodí.
* * Za kolik se v Česku perete? Slyšel jsem, že za nižší stovky tisíc korun.
Ano, a to jsem nejlépe placený zápasník v Česku. V milionech to zatím není. O miliony ale ještě nedávno nešlo ani v UFC. Pamatuju si, že ještě před pěti lety nedostával milion dolarů ani Anderson da Silva (Brazilec Silva je historicky jedním z nejlepších bojovníků MMA – pozn. red.), dneska si už ti nejlepší vydělají hodně přes milion. Takže si myslím, že za pět let dostanou milion – pochopitelně korun – za zápas i naši nejlepší zápasníci, jako třeba Patrik Kincl. Anebo já. Ti nejlepší totiž nemůžou chodit do práce, protože trénují dvakrát třikrát denně a žádný jiný příjem než honoráře za zápas nemají.
* * První zápasník MMA pronikl do stovky nejlépe placených sportovců světa až letos, kdy Conor McGregor vydělal za tři zápasy 22 milionů dolarů. Ale zpět k vám. Začínal jste jako řeckořímský zápasník v Olomouci, pak jste však najednou odjel do Londýna. Odešel jste tam za lepším životem?
Odešel jsem za kulturistikou a zápasů nechal kvůli ní. Prostě jsem šel tam, kde je větší konkurence. Tak to ve sportu dělám vždycky. Do každého sportu jdu vždycky naplno. Od kulturistiky jsem pak v Londýně přešel k zápasům v kleci.
* * Přes den jste trénoval a v noci si vydělával jako vyhazovač v klubu.
Přesně tak.
* * Jste i „na dveřích“ stejně zlý jako v kleci?
Ne. V kleci jsem zlý, ale na dveřích ne. Tam jsem zlý, jen když je potřeba. Konflikty ani problémy nevyhledávám. Na dveřích jsem v práci, a když tam budu mít klidnou noc a dostanu za ni zaplaceno, tak je to mnohem lepší, než když dostanu zaplaceno za rušnou noc. Je se mnou domluva, pokud to ale nejde po dobrém, tak to půjde po zlém.
* * Prý děláte vyhazovače dodnes, protože vás lidé rádi vidí?
Poslední dobou už moc ne, ale bylo to tak. Dost těžko jsem se toho vzdával. Mám dobré sponzory a ti mně platí za to, abych nechodil do práce. Kdysi jsem ale dělal i sedm nocí v týdnu a dodnes mám pod sebou kluky, kteří takhle pracují. Pak jsem to omezil jen na víkend. Když trénuju na zápas, tak nevylezu z posilovny, nikam nechodím a mezi tréninky jen spím. Je to ponorková nemoc. Navíc jsem v dietě a nemůžu ani pít. Takže jdu na diskotéku, piju tam kolu a oni mi za to zaplatí. Mám tak aspoň kontakt se světem.
* * V Londýně máte vlastní firmu zajišťující ochranu nočních klubů?
Přesně tak.
* * Jak se firmě daří?
Docela dobře, v Anglii je hodně klubů. Já to dělám léta a mám pod sebou hodně kluků. Navíc kvůli imigrantům a terorismu teď ochranku chtějí úplně všude. Tenhle byznys dneska jede v Anglii, Francii nebo Americe úplně naplno. Všechno zlé, co teroristi dělají, je pro mě dobré, když to tak musím říct.
* * Kolik si v Anglii vydělá váš vyhazovač?
To je různé, ale určitě víc než 1500 korun za noc, jako má tady. Řádově od deseti do 15 liber za hodinu.
* * Vím, že před MMA jste se účastnil ilegálních podzemních zápasů holýma rukama.
Ano, málokdo ví, že jsem si tím jako mladý kluk přivydělával. Do Anglie jsem odjel kamionem, jen s batohem; nic jsem neměl a neměl jsem ani kde být. Když jsem pak dělal na dveřích, seznámil jsem se s cikány, kteří tyhle zápasy hodně pořádali. Pro mě to byly lehce vydělané peníze: uměl jsem zápasit a tohle všechno byli chlapi z hospody, kteří to neuměli. Za jeden zápas bylo 500 liber. Když jsem udělal jeden za víkend, měl jsem dva tisíce liber za měsíc. Navíc ke své běžné výplatě. Mně bylo tenkrát devatenáct dvacet let a byl to dobrý přivýdělek.
* * Pokaždé jste jim namlátil?
Pokaždé. Není to něco, k čemu bych se rád vracel. Nebylo těžké tyhle chlapy porazit, ale vzít si své peníze a dostat se tamodtud živý. Tam žádná pravidla neplatí. Jsem rád, že to je za mnou.
* * Z podzemních zápasů jste vystoupal do britské profesionální soutěže MMA a z ní až do americké UFC, kde jste hned ve druhém zápasu rychlým k. o. porazil legendu Setha Petruzelliho. Jak UFC funguje?
Já UFC přirovnávám k fotbalové Lize mistrů. Zápasí v ní nejlepší Angličané, Švédové, Poláci nebo Češi – teď tam zrovna máme Viktora Peštu. Já zpočátku zápasy v UFC vyhrával tak, že jsem každého vždycky přejel hodně rychle. Setha Petruzelliho jsem porazil poté, co on porazil Kimba Slice (legenda internetových street fights – pozn. red.). Byl to můj nejúspěšnější zápas. Na rozdíl od fotbalu ale v UFC nemáte žádnou stálou gáži a peníze berete jen za zápasy. Když jste zraněný, neberete nic. Vaši manažeři vám proto musejí sehnat sponzory, abyste mohl trénovat.
* * Kolik jste za zápasy v UFC dostával?
Hodně málo. Na začátku třeba osm tisíc dolarů a dvojnásobek za výhru. V UFC se totiž hodně snaží, abyste byl vyhladovělý a chtěl vyhrávat. Takže když vyhrajete, pokaždé vám zdvojnásobí výplatu. Představte si ale, že se vám zápas nepovede jako mně můj první v UFC. Dostanete osm tisíc dolarů. Zaplatíte čtyřicetiprocentní cizineckou daň, deset procent dáte trenérům, patnáct procent manažerům a na další tři měsíce vám zůstanou tři tisíce dolarů. Na to, že zápasíte v nejlepší lize na světě, to není žádná hitparáda.
* * Jaký byl váš nejvyšší honorář v UFC?
To bylo právě za zápas, ve kterém jsem porazil Setha Petruzelliho. K výhře jsem dostal bonus 65 tisíc dolarů za nejlepší k. o. večera, dohromady téměř 100 tisíc dolarů. Když jsem ten šek dostal, myslel jsem, jak jsem bohatý. Jenže pak jsem druhý den vstal, zaplatil daně, trenéry a manažery a zjistil, že mi zbylo tak akorát na hezké auto. Tak jsem si udělal radost.
* * Co jste si koupil?
Bavoráka M6.
* * Z UFC jste po třech letech vylétl stejně raketově, jako jste do soutěže vlétl. Vyhodili vás za prohru v Brazílii?
Je to tak, stalo se to po druhé prohře v řadě. Nechci se vymlouvat, ale špatně jsem se aklimatizoval. Brazilského soupeře jsem v prvním kole přejel tak, že vůbec nechápu, jak mohl nastoupit do druhého. Jenže pak mě ukončil. Podle mě to byl zápas večera a v tom případě by mě z UFC nevyhodili, i když jsem prohrál – naopak bych ještě získal bonus. Jenže to nakonec zápas večera nebyl a já už v UFC nedostal další šanci. Všechno zlé je ale pro něco dobré. Od té doby jsem vyhrál devět z deseti zápasů a věřím, že když dám ruku do kupy a udělám pár dobrých zápasů, mám namířeno zpátky. Pro mě už je to hop nebo trop: buď se vrátím do UFC, nebo ukončím kariéru. Je mi jedenatřicet let, mám dost své vlastní práce a nemá smysl, abych se dál dřel a soutěžil na malých závodech, kde v podstatě nemám soupeře. Nejhorší je, když zápasník ztratí motivaci. Na rok 2017 mám proto jasný cíl: sedmý zápas v UFC.
* * V Anglii vás nedávno odsoudili na rok do vězení za daňové úniky, odseděl jste si šest měsíců. Kdy vás pustili?
V červnu.
* * Je britské vězení horší než klec?
Každé vězení je horší než klec. Já se měl ve vězení hodně dobře, ale i tak říkám, že se vždycky radši budu mít špatně venku než dobře ve vězení.
* * Co je na něm nejhorší?
Psychika. Vězení byl nejhorší trest pro mé okolí, hlavně pro děti a rodinu. Jsem celkem silný člověk, ale nejtěžší na vězení je, že vám ničí život venku.
O autorovi| Petr Holec, holecp@mf.cz
