SILOVÉ ARGUMENTY

Čeští odboráři hrozí vypínáním proudu

Tři odborové svazy zastupující pracovníky výroby a distribuce elektřiny a tepla vyhlásily minulé pondělí stávkovou pohotovost (viz strana 54). Obávají se propouštění po privatizaci odvětví a žádají, aby jim vláda zajistila práci a vysoké odstupné. Pokud to neudělá, vypnou elektrický proud. Odboráři požadují, aby při propuštění dostali odstupné odpovídající platu za 24 měsíců plus částky, které jim náleží z nynějších kolektivních smluv a jsou odstupňované na základě délky zaměstnání. Pro pracovníka, jež ve firmě strávil více než dvacet let, by to znamenalo dalších dvanáct platů. Šokující požadavky jsou zřejmě výchozí pozicí, z níž se bude ustupovat. Odbory však věří, že si pod hrozbou elektrického zkratu, pro který mají příklad v loňském kolapsu v Kalifornii (EURO 4/2001), některé body prosadí. „Připouštím, že je to tvrdý nátlak, ale možná to tak vypadá jen proto, že na něj nejsme v Čechách zvyklí, prohlásil pro týdeník EURO předseda Odborového svazu energetiků Jiří Kubíček. Vláda zatím tvrdí, že odborářským požadavkům neustoupí. Premiér Miloš Zeman je označil za vydírání. Kubíček zdůrazňuje, že se odbory pro hrozbu přerušení dodávek elektřiny rozhodly proto, že vláda trvale podceňuje dopady privatizace. Ministr průmyslu Miroslav Grégr uvedl, že jeho úřad nemá kam ustupovat. Předseda tripartity a místopředseda vlády Vladimír Špidla diplomaticky prohlásil, že jedním z cílů privatizace je rovněž minimalizace dopadů do zaměstnanosti. „Jednání vlády, zaměstnavatelů a odborů budou dále pokračovat, řekl. Rozbuška. Odboráři očekávali, že budou moci s vládou diskutovat o budoucích závazcích strategického partnera. „Tři roky upozorňujeme na možné dopady privatizace a žádáme, abychom se mohli na jejich řešení podílet. Když jsme však viděli materiál, který ministerstvo předložilo k jednání tripartity, měli jsme pocit, že si z nás někdo dělá legraci, stěžuje si za odbory Kubíček. Zatímco odboroví bossové uvádějí, že po privatizaci ČEZ a distribučních firem hrozí propuštění až třinácti tisícům lidí, ministerstvo v optimistické variantě odhaduje, že do roku 2005 ztratí práci 3200 zaměstnanců. Pesimistický scénář tohoto úřadu počítá s odchodem 7,5 tisíce lidí. „Úředníci ministerstva vycházeli při přípravě materiálu ze stejné studie jako my. Pokud nakonec dopady takto podcenili, vypadá to na záměrné utajování skutečností, upozorňuje Kubíček. Účel světí prostředky.
Údaje zmíněné studie použili účelově i odboráři. Studie s názvem Sociální a ekonomické dopady otevírání trhu v energetice, kterou má týdeník EURO k dispozici, odhaduje pro odvětví ztrátu 7,5 tisíce pracovních míst. Objednalo si ji ministerstvo průmyslu a měla upřesnit dřívější odhady. Poradenské firmy March Consulting, SRC International a Vupek–Economy ji zpracovaly v dubnu tohoto roku. Z aktualizované analýzy vyplývá, že vláda měla při loňském rozhodování o privatizaci k dispozici podceněný odhad hrozby propouštění. V podkladech ministerstva průmyslu a obchodu se tehdy uváděl pro ČEZ a distribuční společnosti úbytek 4319 pracovních míst. Silné ruce. Odboroví předáci si stěžují, že ministerští úředníci odbyli jejich požadavky dvěma větami. V podkladu pro jednání tripartity uvedli, že elektroenergetické firmy mají v kolektivních smlouvách připravené pro propouštěné zaměstnance nadstandardní podmínky a že není třeba nic měnit. „Pokud jde o vyhodnocení dosavadních opatření tvorby nových pracovních příležitostí, lze konstatovat za uplynulý rok plnění odpovídající možnostem státního rozpočtu. Pro další období lze očekávat (i doporučovat) obdobný přístup, uvádí se v závěru ministerské zprávy. Nynější kolektivní smlouvy zaručují odcházejícím zaměstnancům ČEZ a distribučních firem, že k dvojnásobku průměrného platu (vyplývá ze Zákoníku práce) dostanou podle délky zaměstnání ještě od dvou do deseti platů. Odbory požadují, aby se nový vlastník těchto společností v kupní smlouvě zavázal, že o tyto výsady nepřijdou.

Požadavky odborů A) Privatizační smlouvy budou obsahovat závazek, že strategický investor

1. připraví v jednotlivých společnostech plán propouštění spolu s odborovým orgánem
2. nerozváže pracovní poměr se zaměstnanci, kterým chybí k dosažení důchodového věku méně než pět let
3. vytvoří vlastní rekvalifikační program
4. zachová maximální možnou zaměstnanost po dobu nejméně pěti let
5. zachová současné sociální podmínky a reálnou mzdu
6. nechá v platnosti Kolektivní smlouvu vyššího stupně i podnikové kolektivní smlouvy s tím, že po dobu pěti let se nesmí zhoršit či zrušit již dohodnuté sociální výhody

B) Při ministerstvu průmyslu a obchodu bude zřízen Restrukturalizační a doprivatizační fond elektroenergetiky, do kterého se přesunou tři procenta výnosů z privatizace. Z fondu budou vypláceny propuštěným zaměstnancům příspěvky ve výši 24násobku průměrného měsíčního výdělku. Výše příspěvku nesmí překročit 500 tisíc korun. Pramen: Sociální pakt