Simon Lämel čile obchodoval s rakouským státem

2. 5. 2010

Židovský obchodník Simon Lämel patřil koncem 18. století k nejvlivnějším podnikatelům v habsburské monarchii. V Praze vedl velkoobchod s vlnou a výrazně zbohatl i díky finančním transakcím za napoleonských válek.

Pražská židovská obec má dlouholetou tradici, která sahá až do 10. století. Tehdy Židé sídlili pod Pražským hradem v místě dnešní Malé Strany, ve 12. století se ale začali usazovat na druhé straně řeky nedaleko Karlova mostu. Jejich osada se během staletí rozrostla v Židovské město s vlastním zastupitelstvem, soudnictvím a samosprávou.

Jeho mimořádný význam spočíval v kulturní i hospodářské vyspělosti, obyvatelé Židovského města měli ale také mnoho omezení a instituce ghetta, odděleného od okolní zástavby zdí, byla zrušena až roku 1848. Zasloužil se o to mimo jiné i židovský podnikatel Simon Lämel, který od konce 18. století za práva pražských Židů intenzivně bojoval a u rakouského dvora vymohl řadu ústupků.

Válečný spekulant

Narodil se roku 1766 v západočeském Touškově v rodině zámožného židovského obchodníka. V jedenadvaceti letech přesídlil do Prahy, kde založil velkoobchod s vlnou. Firma se stala jednou z nejvýznamnějších v habsburské monarchii a Lämel díky ní rychle zbohatl.

Aby zajistil plynulý chod podniku, podporoval velkostatkářský chov ovcí a od roku 1787 i výrobce suken. Zaměřil se přitom hlavně na malé a střední soukeníky, kterým pomáhal při nákupu surovin a staral se také o odbyt výrobků.

SIMON LÄMEL (1766-1845)

Narodil se 28. srpna 1766 v Touškově v rodině zámožného židovského obchodníka. Roku 1787 odešel do Prahy, kde založil velkoobchod s vlnou – jeden z největších v habsburské monarchii. Zbohatl ale hlavně na finančních transakcích za napoleonských válek. Roku 1801 se mu podařilo od francouzských okupantů vykoupit zadržované zásoby a v letech 1805 a 1809 získal pro Rakousko i děla a dělostřeleckou munici. Roku 1813 přesunul rodinnou firmu do Vídně a v Praze zachoval jen pobočku. Zemřel 18. dubna 1845.

Jeho majetek vzrostl ale především díky finančním transakcím za napoleonských válek, při kterých několikrát prokázal oddanost Rakousku. Roku 1801 se mu například podařilo vykoupit velké množství obilí, vlny a tabáku, které francouzská armáda zadržovala v Horních Rakousích. Vše pak s mírným ziskem prodal zpět rakouskému eráru a později byl podobně úspěšný i s děly a municí.

Zastánce Židů

Od roku 1811 usiloval o to, aby mu bylo povoleno přenést sídlo obchodního domu do Vídně. Souhlas dostal o dva roky později s podmínkou, že současně bude provozovat bankovní a obchodní dům v Praze. Pobočku přitom směl přestěhovat do křesťanské části města.

Nemyslel ovšem jen na sebe, významně se zasazoval o zrovnoprávnění Židů v Čechách i celé Evropě. Roku 1813 se podílel na zrušení tělesné daně v Sasku a židovská práva prosazoval také ve Vídeňském kongresu. V Praze a Vídni navíc zastával četné funkce v židovských obcích a jako zkušený obchodník byl zván k různým finančním expertizám.

S manželkou Babettou měl syna Leopolda a dcery Francisku a Elisu. Všichni pokračovali v jeho prožidovských snahách a druhá jmenovaná dcera založila roku 1856 v Jeruzalémě i nadaci pro výchovu a vzdělání židovských dívek.

Úvěr pro císaře

Roku 1845 Simon Lämel zemřel a vedení rodinné firmy převzal syn Leopold. Podnikání úspěšně rozvíjel a kromě obchodu s vlnou pronikl i do dalších odvětví. Zasloužil se například o zavedení lodní dopravy na Labi a podílel se na výstavbě několika železničních tratí. Především se ale věnoval finančnictví. Byl prvním ředitelem Pražské spořitelny a od roku 1850 vedl pražskou filiálku Rakouské národní banky.

Podobně jako otec čile obchodoval s rakouským státem. Když roku 1831 vyzval prezident dvorské komory čtyři vídeňské bankéře, aby poskytli státu úvěr 8 milionů zlatých, nabídl se, že tuto půjčku uhradí sám. Tím donutil konkurenty, kteří se nechtěli nechat zahanbit, aby nakonec přistoupili na úvěr 20 milionů zlatých místo původních osmi. Císař tento čin vysoce ocenil a přikázal, aby se Lämel účastnil také všech dalších jednání o státní půjčku.

Rytířem za zásluhy

Leopold Lämel byl členem pražské Obchodní a živnostenské komory a roku 1861 se stal poslancem českého zemského sněmu. Zasloužil se o rozvoj živnostenské práce v Čechách a podporoval i ústavy hluchoněmých a slepých. Jako izraelita pracoval ve prospěch pražské židovské obce, dbal na údržbu hřbitova a finančně podporoval židovský pohřební spolek.

Roku 1848 projevil i osobní statečnost, když vedl delegaci pražských měšťanů ke generálu Windischgrätzovi a dosáhl zastavení vojenských operací proti městu. Za zásluhy pak získal mnohá ocenění a roku 1856 byl povýšen do rytířského stavu.