„Řada lidí v České republice negativně přijímá cokoliv, co se snažíte pozitivně vysvětlit,“ říká v rozhovoru ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. Platí to podle něj i pro pohled Čechů na Evropskou unii. Desáté výročí členství v EU by prý mohlo přinést oživení debaty a ukázat na pozitivní stránky, jaké pro Česko Unie má.
Jde o kombinaci několika faktorů. Jedním z nich je prudké zpomalení hospodářského růstu, který akceleroval po našem vstupu do EU díky novým obchodním příležitostem, celní unii nebo schengenskému prostoru. To se změnilo v důsledku ekonomické krize. Lidé vždycky hledají nějakého viníka a namísto toho, aby české politické elity přiznávaly, že se nám z mnoha hledisek příliš nedaří, většinou hledají právě vnější zavinění. A nejlepší je hodit to na Brusel. Takže za to, že u nás neroste ekonomika, může podle řady z nich Unie.
Opak je ve skutečnosti pravdou. Kdyby Česká republika zůstala vně Evropské unie, je na tom dnes ještě hůř. Snažila by se totiž stejně jako nyní vyvážet především do EU, protože to je velmi silný a potentní trh. Na rozdíl od dnešní situace by ale mezi Českem a zbytkem Evropy fungovaly celní a další bariéry.
Patříte mezi představitele českých neziskových organizací, které se společně s některými významnými firmami dlouhodobě snaží změnit uvažování české společnosti o Evropské unii. Proč je EU v České republice často vnímána tak negativně?
„Veřejná debata se polarizuje na ‚eurohujery‘ a ‚euroskeptiky‘, ale nepanuje tu věcný dialog.“
Kritický pohled na Unii ale není svázán jen s ekonomickou situací…
V Česku je řada kritiků EU. A protože česká společnost je dost náchylná k určitému pesimismu a cynismu, nachází tu jejich kritika odezvu. Je tedy populární kritizovat EU, protože můžeme na někoho nadávat, když náš vlastní systém nefunguje. V České republice je velmi málo lidí, kteří by Evropskou unii a její podstatu společnosti vysvětlovali. Veřejná debata se polarizuje na „eurohujery“ a „euroskeptiky“, ale nepanuje tu věcný dialog. To ostatně v Česku platí u většiny problematických témat.
Je možné některou z českých politických stran považovat za významnou proevropskou sílu?
Existuje tu několik paradoxů. Například většina voličů ODS byla dříve spíše proevropská, zatímco vedení strany bylo spíše, nebo hodně protievropské, zejména pod vlivem Václava Klause. Naopak, vedení ČSSD je dlouhodobě spíše proevropské, ale voliči sociální demokracie jsou spíše euroskeptičtí. Je to zjednodušený pohled, ale nevznikají tu zkrátka žádné silné bloky, ve kterých by se postoj voličů shodoval s postojem nějakého výrazného lídra. Nemáme silnou proevropskou stranu. A vůbec tu chybí výrazná proevropská společensko-politická síla.
Je tu alespoň řada firem, které po racionálnějším postoji k EU volají.
Ano, když se podíváme na průzkum mínění mezi firmami, ukazuje se, že výrazná většina z nich je spíš pro rychlé přijetí eura a pro rychlejší integraci s Evropou, protože v tom vidí výhody. Ale byznys nebude dělat kampaň na podporu pozitivního postoje k EU. To není jeho práce.
A kdo to může proměnit?
Proměna může částečně nastoupit s uklidněním nálady ve společnosti. Protože ta nálada je výjimečně špatná a společnost se nachází v určité křeči a obavách o budoucnost. Jsme součástí Evropy, která má své ekonomické i politické problémy; doma pak dlouhodobě nevěříme politické elitě, takže panuje hluboká frustrace. Velká šance je tedy v tom, že se obrátí ekonomický trend, dojde k postupnému růstu a částečně se změní klima ve společnosti. Působit mohou více novináři, lidé z nevládních organizací a možná i firmy. Problém ale spočívá i v tom, že řada lidí zkrátka negativně přijímá cokoliv, co se snažíte pozitivně vysvětlit. Uvidí se každopádně také v době okolo desátého výročí našeho členství v EU. Mohlo by dojít k určité polarizaci debaty a mohlo se podařit ukázat na pozitiva a na význam, jaký pro nás Unie má.
Celý rozhovor si můžete přečíst na webu Euractiv.cz.
Čtěte také:
