Skončil další železniční generál Petr Kousal
Rozpadajícím se podnikem prý nazývá České dráhy ministr dopravy Milan Šimonovský. Jeho rozladěnost se nedostala za zdi budovy na nábřeží Ludvíka Svobody, ale úředníci ji pozorovali už několik týdnů. A minulé pondělí ministrovi došla trpělivost. Hned v úterý ráno oznámil ředitel Českých drah Petr Kousal dozorčí radě podniku, že odstoupí. Úplným překvapením rezignace železničního generála nebyla, udivil spíše okamžik jejího načasování, jak uvedl pro týdeník EURO jeden z členů rady. S největší pravděpodobností jen shodou okolností den předtím pohrozil ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach personálními následky, pokud se nezmění přístup vedení drah k propuštění zaměstnanců.
První, ale asi ne poslední.
Za koncem druhého nejdéle sloužícího ředitele od roku 1993 tedy tentokrát nestojí neudržitelné politické tlaky či akce odborářů, ale nespokojenost nadřízeného ministra. Milan Šimonovský označil jako důvod Kousalova odchodu změnu obchodní politiky drah. Uvedl také, že ve vedení by měl stanout někdo razantnější. Na druhé straně svého podřízeného ocenil jako dobrého manažera, kterému se podařilo jeden z největších podniků v zemi stabilizovat. „Kousal zvládl financování a ekonomiku drah. Jeho řízení se nedá srovnat s předchůdcem Daliborem Zeleným, který neustále sháněl peníze na mzdy a faktury platil devět měsíců po splatnosti. Je ale také pravdou, že České dráhy neprosperují a propracovanou obchodní politiku vlastně nemají,“ hodnotí Kousalovo působení náměstek ministra dopravy a předseda dozorčí rady ČD Vojtěch Kocourek. Předseda odborářů a noční můra všech ředitelů Jaromír Dušek tentokrát neoznačil odchod ředitele za své jednoznačné vítězství. „Rezignaci pana Kousala chápeme jako vstřícný krok k železnici, k odborářům i k dozorčí radě. Dráhy mají neuspokojivé výsledky a podnikatelský plán, ale Kousal na sebe vzal odpovědnost i za další členy představenstva, především náměstka Kloutvora, který má na starost obchod a provoz,“ komentoval krok Dušek. Zároveň naznačuje, že uspokojen rozhodně není. Říká, že dozorčí rada bude projednávat další personální změny toto pondělí (9. května).
Pět generálů.
Na železnici se od roku 1993 vystřídalo pět generálních ředitelů. Po Emanuelu Šípovi, Rudolfu Mládkovi a Vladimíru Sosnovi, z nichž žádný nevydržel ve funkci déle než dva roky, stanul v čele ČD na čtyři a půl roku Dalibor Zelený. Petra Kousala, který nahradil Zeleného v březnu 2003, povolal z vídeňského zastoupení Českých drah ministr Šimonovský. Ředitelem se stal bez výběrového řízení. Žádný z jeho předchůdců nedokázal dostat ztrátu podniku pod tři miliardy korun. Ještě v roce 2002 dosahoval deficit 4,8 miliardy korun. V roce 2003 prodělaly dráhy pod Kousalovým vedením už „jen“ 926 milionů a předběžné výsledky říkají, že v minulém roce skončily v minusu 674 milionů korun. Hospodaření se tedy za Kousalova působení zlepšilo. Vaz mu zlomila klesající nákladní doprava, problémy s kraji a zřejmě i nepodepsaná kolektivní smlouva.
Uhlí a hejtmany neustál.
Přeprava nákladů, která je nejziskovější činností drah a dotuje ztrátovou osobní dopravu, klesla v loňském roce o 5,5 procenta. Odchod klientů se vedení nepodařilo zastavit ani v letošním roce. Kousal zdůvodňoval snižování přepravy přesunem části nákladu na silnici po vstupu do Evropské unie a silnější konkurencí železničních dopravců. „To je pravda, ale nákladní doprava je prostě byznys. Musíme dát takovou nabídku, aby se zákazníkům vyplatila. České dráhy například přišly o přepravu části uhlí. Nelze se vymlouvat, že nám jiné železnice účtují vysoké poplatky za použití dopravní cesty. Měli jsme o udržení zakázek více bojovat. Odliv zákazníků musí skončit,“ oponuje Kocourek. Úbytek klientů začíná postihovat také osobní dopravu, která v minulých letech rostla. Za první čtvrtletí letošního roku poklesl počet pasažérů, které dráhy přepravily, o 2,5 milionu. Mluvčí ČD Petr Šťáhlavský upozornil, že výpadek cestujících je částečně způsoben tím, že minulý rok měl méně pracovních dní. Ministrovu nespokojenost ale vyvolala neschopnost vedení domluvit se na úhradách za osobní dopravu v regionech s hejtmany, kteří trvají na tom, aby jim dráhy vyčíslily ztrátovost jednotlivých spojů. Železnice tvrdohlavě „argumentuje“, že to není možné, protože nedokáže vykázat tržby za jednotlivé spoje. Čtyři kraje stále nepodepsaly smlouvu o úhradách ztrát, přičemž Šťáhlavský tvrdí, že kritická je situace už jen v Ústeckém kraji. Samosprávy ještě před měsícem drahám dlužily 319 milionů korun.
Škromach bez píšťalky.
Zdá se, že spíše než propouštění je příčinou nespokojenosti odborářů stále neuzavřená kolektivní smlouva, kterou blokují strojvůdci. Železničáři přicházejí o značné sociální výhody a vedení se může rychleji zbavovat zaměstnanců. Dráhy letos plánují snížení počtu pracovníků o šest tisíc a s tím jsou srozuměni i odboráři. „Číslo šest tisíc není strašák, je součástí schváleného podnikatelského plánu pro letošní rok. Jsou v něm započítáni i ti zaměstnanci, kteří odejdou do společností oddělených od Českých drah. Nemám pocit, že problém je počet, ale proporcionalita. Odcházejí mladí, kteří nedosáhnou na doprovodný sociální program, a zůstávají starší, kteří by jej mohli využít,“ uvedl Dušek. Do přestřelek mezi managementem a odboráři vstoupil ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, který se na začátku května vypravil do České Třebové, tradiční železničářské bašty. V uměle vytvořeném železničním uzlu, kde se dříve sestavovaly vlaky do Ruska, by měl být propuštěn velký počet zaměstnanců. Na to ministr reagoval slovy, že propouštění je nepřiměřené a situaci je třeba stabilizovat, i kdyby to mělo zapříčinit některé personální změny. Po následné rezignaci Kousal, Škromach i odborářský boss Dušek horečnatě vyvraceli spekulace, že se ministr práce zasadil o Kousalův vyhazov. Škromach se dokonce po obdržení zprávy o Kousalově rezignaci s úsměvem nechal slyšet, že by byl překvapen, kdyby měl takový vliv na dopravní politiku. Propouštění v molochu, který zaměstnává téměř 72 tisíc lidí, bude pokračovat i bez Kousala. Že je železnice stále silně přezaměstnaná, si snad uvědomují všichni a dokládá to srovnání s Evropou. Údaje Mezinárodní železniční unie z roku 2003 říkají, že České dráhy přepraví na jednoho zaměstnance 2,1 tisíce cestujících, zatímco v Německu je to 6,7 tisíce a v Rakousku si vystačí s jedním pracovníkem na čtyři tisíce přepravených.
Dalším generálem zřejmě Bazala.
Dozorčí rada má přijmout rezignaci Kousala se všemi náležitostmi v pondělí 9. května. Zdroje týdeníku EURO tvrdí, že zřejmě ani tentokrát nebude na post šéfa ČD vyhlášeno výběrové řízení. Generálním ředitelem by měl být jmenován dosavadní první Kousalův náměstek Josef Bazala. „Toto řešení je pravděpodobné,“ uvedl Vojtěch Kocourek. Proti se nepostaví ani odbory. „Pan Bazala je z představenstva podniku nejschopnější manažer,“ uvedl Dušek.
