(EURO 41/2002)
Jako člen vládní Komise pro posouzení vlivů Jaderné elektrárny Temelín na prostředí se plně distancuji od materiálu zpracovaného soukromou firmou. Poukazovat na to, že jde v rámci posouzení vlivů elektrárny na životní prostředí (posudek EIA) o nulovou variantu Temelína, znamenající jeho zastavení případně zbourání, je věcným nesmyslem. Považuji za potřebné znovu zdůraznit, že termín nulová varianta se zásadně a výhradně používá pouze u staveb, u kterých se rozhoduje v etapě jejich úvodních projektů nebo záměrů. U již dokončené stavby, kterou představuje Jaderná elektrárna Temelín, se již žádné posouzení neprovádí, a nulová varianta zde tudíž neexistuje. Posouzení této elektrárny na základě dohody premiérů vlád České a Rakouské republiky bylo nadstandardní záležitostí a posouzení již dokončené stavby se znovu v Evropě i v členských státech Evropské unie zcela jistě již nebude opakovat. Bohužel termín nulová varianta se opětovně požaduje, neboť zní dobře politicky a nikomu přitom nevadí, že jde o zneužívání veřejnosti.
Soukromou firmou zpracovaná multikriteriální analýza, na které se podílel i jeden člen vládní komise, nešťastně vycházela z účelově zpracovaného zadání protijaderného občanského sdružení, které výsledek okamžitě zneužilo. Pouze poznamenávám, že výše uvedený a oficiální posudek vládní komise, takzvaná EIA, v mezinárodním směrnici ani v našem příslušném zákoně nepožaduje se zabývat ekonomickými ani sociálními dopady. Jedná se o výhradní kompetence příslušného provozovatele, případně státu.
RNDr. Jiří Hanzlíček, člen vládní komise
(hanzlicek@mpo.cz)
