POSLANKYNĚ ZA ODS ALENA PÁRALOVÁ - Nejsou lidi. To je dnes jeden z největších problémů českých podnikatelů. Nedostatek zaměstnanců na trhu práce brání dalšímu rozvoji firem a ekonomiky. Kde je vzít? „Zjednodušíme proces získání zelené karty pro cizince,“ říká poslankyně za ODS Alena Páralová.
Výkonnost české ekonomiky nyní brzdí nedostatek lidí. Může pomoci přísun pracovníků ze zahraničí, nebo budou muset majitelé své firmy přesunout tam, kde je dostatek levných pracovních sil?
Pokud nechceme, aby odcházeli naši zaměstnavatelé za zaměstnanci do jiných zemí, je třeba vytvořit takové podmínky, aby naopak občané z jiných zemí přicházeli pracovat k nám.
V jaké fázi je nyní proces vydávání zelených karet?
Měly by se začít vydávat nejpozději od 1. ledna příštího roku. V případě, že chce zaměstnavatel v současné době získat zahraničního pracovníka, musí mít povolení od úřadu práce. Povolení se vydává na určité pracovní místo a má omezenou platnost. Cizinec může vykonávat povolání, jen když má povolení k zaměstnání z úřadu práce a povolení k pobytu, o které žádá na zastupitelském úřadu České republiky v zahraničí.
Zelená karta by to měla zjednodušit, protože bude zahrnovat pracovní povolení i povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky na dva až tři roky. V procesu získání zelené karty bude pouze jedno řízení, celý proces se zrychlí a zjednoduší. Lhůta pro získání zelené karty bude závislá na mnoha faktorech, průměrně se bude pohybovat okolo 30 dnů.
Kam se mohou zaměstnavatelé obracet, když mají zájem o zahraniční pracovníky?
Informace týkající se nabídky a poptávky podnikatelů a zahraničních pracovníků najdou na portálech www.businessinfo.cz nebo www.praceprocizince.cz.
Kolik cizinců u nás vlastně v současné době žije a pracuje?
Poslední informaci mám k 31. prosinci 2006, kdy bylo evidováno více než 320 tisíc cizinců, z toho 103 tisíc ze zemí Evropské unie. Ekonomicky aktivních bylo 251 tisíc, z nichž 27 procent mělo živnostenské oprávnění a 73 procent bylo evidováno úřady práce. Nejsilněji jsou zastoupeni občané Ukrajiny – 102 tisíc, Slovenska – 58 tisíc, Vietnamu – 41 tisíc, Polska – 18 tisíc a Ruska – 18 tisíc.
Ing. ALENA PÁRALOVÁ
Narodila se 11. srpna 1948 v Ústí nad Labem. Vystudovala Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze, obor technická kybernetika. Po ukončení studia nastoupila do Tesly Pardubice, kde do roku 1996 pracovala na vývoji software. V roce 1991 vstoupila do Občanské demokratické strany a v letech 1997 až 1998 byla první starostkou Městského obvodu Pardubice II. Od roku 1998 je již třetí volební období poslankyní Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, kde se zabývá zejména sociální politikou. V letech 2003 až 2006 byla stínovou ministryní práce a sociálních věcí ODS. Je vdaná, má syna a dceru.
NEZAMĚSTNANÍ ZAČNOU UKLÍZET OBCE
Ale neměli bychom současně také víc motivovat české nezaměstnané, aby si aktivněji hledali práci? Podle podnikatelů snižují motivaci lidí k hledání práce vysoké podpory v nezaměstnanosti. Jak chce stát přimět nezaměstnané pracovat?
V únoru bude vláda projednávat novelu zákona o zaměstnanosti, která má dál motivovat nezaměstnané k práci. Pracuje se i na změně zákona týkající se takzvaných dobrovolníků, která umožní, aby měli dlouhodobě nezaměstnaní příležitost si přivydělat například při úklidu obce. Pokud ale neprojeví o nabídnutou práci zájem, budou místo životního minima pobírat pouze „existenční minimum“, které je nižší. Do této novely jsou zapracovány i legislativní změny týkající se zelených karet.
Na jedné straně si podnikatelé stěžují, že nejsou lidi, na druhou stranu máme skupiny, které práci hledají těžko. Třeba matky s dětmi, lidé se zdravotním postižením nebo starší lidé. Neměli by být podnikatelé, kteří je zaměstnají, více zvýhodněni?
Zaměstnávání zdravotně postižených je již zvýhodněno dostatečně. Jednak daňovým zvýhodněním a jednak povinností zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci podpořenou sankcí zaměstnat alespoň čtyři procenta zdravotně postižených. V tomto případě naopak chystáme poslaneckou novelu, která zabrání zneužívání takzvaného náhradního plnění, kterým se zaměstnavatelé vykupují, pokud nezaměstnávají dostatečný počet zdravotně postižených lidí. Zvláštním způsobem jsou navíc zvýhodněni i zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají 50 procent zdravotně postižených. Zvýhodněni jsou i lidé nad 50 let tím, že pobírají déle podporu v nezaměstnanosti. A pokud jde o maminky, chystá ministr práce Petr Nečas speciální zákon na podporu rodiny, v jehož rámci se bude měnit více zákonů a bude zde také podpora zaměstnávání maminek po rodičovské dovolené, které jsou registrovány na úřadě práce.
Nepřispívá k nižší zaměstnanosti i to, že stát firmám určuje výši minimální mzdy?
Institut minimální mzdy je typickou regulací, která snižuje zaměstnanost a nahrává šedé ekonomice. Nevytvoří-li zaměstnanec svou prací hodnotu odpovídající minimální mzdě, jinými slovy, pokud si sám na sebe nevydělá, má nařízená minimální mzda následující dopady: buď je zaměstnanec propuštěn, nebo na něho ze společných mzdových prostředků doplácejí ostatní zaměstnanci; způsobená nivelizace mezd vede ke ztrátě motivace kvalifikovaných zaměstnanců. Další možností je, že zaměstnanec je plně nebo částečně zaměstnán načerno.
Takže další zvýšení minimální mzdy dnes nepřichází v úvahu?
Podíváme-li se na graf zobrazující podíl minimální mzdy na hrubé mzdě v letech 1992 až 2007, zjistíme, že v době vládnutí pravice tento podíl klesal a naopak v době vlády levice rostl. Levice se v posledních letech vlády rozjela a minimální mzda je příliš vysoká. Domnívám se, že minimální mzda se v příštích dvou letech zcela určitě nezvýší. Samozřejmě pokud nedojde k politickým změnám.
PODVODNÍKŮM BUDE HROZIT VÝPOVĚĎ
Podnikatelé si často stěžují, že někteří zaměstnanci zneužívají nemocenskou. Prostě se „hodí marod“, když potřebují. Teď však za první tři dny nemoci nedostanou nemocní žádné peníze. Nepovede to k tomu, že lidé nemoc přechodí, budou následně „marodit“ déle a firmám budou zase chybět lidi?
U nezodpovědných jedinců se to samozřejmě stát může, dokonce tito lidé mohou nakazit své spolupracovníky. Ale nedomnívám se, že by to byl hromadný jev. Jak ale jinak než radikálně je možné od základu změnit dlouhodobě zakořeněné chování lidí? Nejen toto opatření, ale i celá chystaná zdravotní reforma směřují k jednomu cíli – k větší odpovědnosti za vlastní zdraví. Ve srovnání s ostatními státy Evropy máme velmi vysokou nemocnost, nemocenská je prokazatelně zneužívána.
Od začátku příštího roku mají za prvních čtrnáct dní nemoci vyplácet nemocenské dávky zaměstnavatelé místo státu. Ale účinnost této změny byla dvakrát odložena a ODS a vy osobně jste proti ní před volbami hodně bojovala. Nedojde do začátku roku 2009 k dalšímu odložení, případně ke změně zákona?
Máte stoprocentní pravdu, já se k tomu hlásím, a uvítala bych, kdyby k tomu, aby zaměstnavatelé platili nemocenskou, vůbec nedošlo. Ale jsem loajální, proto beru v úvahu křehkost koaliční vlády a samozřejmě také respektuji, i když někdy se skřípěním zubů, fakt, že politiku vytváří ministr, a zdůrazňuji, že kvalitní ministr, který může mít na celou řadu věcí jiný názor než já. Vše nasvědčuje tomu, že k odložení účinnosti ani změně zákona už nedojde. Ale úplně vyloučit nelze nic. Až se při sestavování rozpočtu na rok 2009 opět zjistí, že zákon má negativní dopad na státní rozpočet, budou finančníkům ty miliardy samozřejmě chybět a začnou tlačit na další odložení.
A o kolik kvůli změnám ve vyplácení nemocenské přijde státní pokladna?
Hodně bude záležet na efektu, který zákon přinese. Exministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach úpravu obhajoval argumentem, že systém zneužívají zvláště stavební firmy, protože v době, kdy mají méně práce, doporučují svým zaměstnancům, aby využili, nebo spíše zneužili nemocenskou. Uvidíme, do jaké míry měl pravdu. Negativní dopad na státní rozpočet za roky 2009 a 2010 můžeme očekávat zhruba ve výši 20 miliard korun.
V současné době je sazba odvodů na nemocenské pojištění zaměstnavatele 3,3 procenta, v roce 2009 by to mělo být 2,3 procenta s tím, že stát refunduje polovinu nemocenského pojištění a v dalším roce zaměstnavatelé odvedou jen 1,4 procenta. Prvních čtrnáct dní nemoci ale budou vyplácet nemocenskou sami. Bude to pro podnikatele výhodné?
Ve skutečnosti to nebude čtrnáct dní, ale pouze sedm dní. Protože za první tři dny nemoci zaměstnavatel neplatí nic a platí pouze za pracovní dny, nikoli za víkend. Také se od 1. ledna 2008 snížil takzvaný náhradový poměr z 69 na 60 procent, čímž se náklady zaměstnavatelů sníží proti původnímu návrhu o 26 procent.
Ministr práce chce od poloviny příštího roku zpřísnit postihy při zneužívání nemocenských dávek. Pokud se prokáže, že zaměstnanec nemoc předstírá, zaměstnavatel s ním bude moci okamžitě rozvázat pracovní poměr.
Ano, a samozřejmě bez odstupného – bude to klasifikováno jako hrubé porušení pracovní kázně. Dále bude v zákoně jednoznačně řečeno, že okresní správa sociálního zabezpečení bude bezprostředně reagovat na podnět zaměstnavatele kontrolou jeho zaměstnance, který je v podezření, že místo léčebného režimu si například opravuje chatičku. Stejným způsobem okresní správa zasáhne na podnět při podezření, že lékař vystavil neschopenku neoprávněně.
Myslíte, že takové zpřísnění ve sněmovně projde, když opozice i odbory jsou proti?
Ani odbory, ani opozice, ani sněmovna by neměly chránit podvodníky, na které doplácejí poctiví zaměstnanci.
V nejbližších dnech bude na programu jednání vlády novela zákona o nemocenském pojištění, v legislativním plánu vlády na letošní rok jsou uvedeny další dvě novely stejného zákona. Co tyto novely přinesou?
První novela má vstoupit v účinnost k 1. lednu 2009. Jde spíše o takzvanou technickou novelu, která přináší zpřesnění a zjednodušení právní úpravy a odstranění legislativních nedostatků a výkladových problémů. Podle platné úpravy si firmy, které mají maximálně 25 zaměstnanců, mohou volit sazbu pojistného. Novela možnost volby rozšiřuje na firmy maximálně do 50 zaměstnanců.
Další novela, která má také začít platit od ledna příštího roku, se připravuje v souvislosti s koaličními dohodami o takzvaném vládním batohu, kdy bylo dojednáno, že ekologické daně budou kompenzovány snížením pojistného. Hovoří se o snížení příspěvku na politiku zaměstnanosti, a to o 0,2 až 0,4 procenta ze mzdy. Odhady výnosu z ekologických daní se však velmi liší a pohybují se v rozsahu od zhruba jedné miliardy do 4,5 miliardy korun. Koaliční jednání jsou před námi, a tak se necháme překvapit. A poslední novela, která má být předložena v prosinci, se bude týkat změn v organizaci lékařské posudkové služby, která je v dezolátním stavu.
MINISTR ÚŘAD UŽ ODPÍSKAL
Ministr Petr Nečas sliboval vznik Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu. Ten měl začít fungovat už od ledna 2009, ale proti jeho zřízení se postavily některé kraje, obce i opozice. Myslíte si, že zřízení úřadu pro agendu sociálních dávek a sociálně právní ochranu dětí je nutné?
Nemyslím, že by měl vzniknout nový úřad. Hned na začátku jsem panu ministrovi řekla, že bude zbytečně ztrácet síly a čas na střety, které návrh vyvolá, přičemž výsledek je velmi nejistý. Neustálé institucionální změny, kdy se jednotlivé typy dávek přesouvají z jednoho úřadu do druhého, jsou vždy spojeny s ohromnými transformačními náklady. Mění se software, přesouvá se majetek, přesouvají se zaměstnanci. A u zaměstnanců je to zvlášť citlivé, protože když si někdo drží židli, aby o ni nepřišel, a neví, co s ním bude dál, obvykle nepodává stoprocentní výkon. V legislativním plánu vlády zákon sice ještě figuruje, ale zdá se, že to pan ministr už odpískal.¨
A není to škoda?
Škoda by to byla, kdybychom měli možnost vybudovat nový systém na zelené louce. Protože když si odmyslíme vysoké transformační náklady a počáteční potíže, má návrh mnoho kladů. Pokud by byl schválen, sociální systém by se zjednodušil a zpřehlednil pro klienty, odpadly by problémy, které vznikají prolínáním kompetencí státní správy a samosprávy. Zjednodušilo by se odvolací řízení i kontrola, sjednotily by se postupy úřadů a sociální systém by fungoval ve všech krajích stejně, což se dnes bohužel říci nedá. Také by se sociální systém lépe řídil z ministerstva, byl by akčnější a bylo by možno pružněji reagovat na sociální problémy společnosti.
Jak?
Například by bylo dobré, aby se na jednom úřadě řešila hmotná nouze i podpora v nezaměstnanosti. Jedná se často o stejné klienty. V současné době se s jedním klientem sepisuje jeden aktivizační plán na úřadě práce a jeden na obecním úřadě. Když jsme u těch aktivizačních plánů, tak ty bych zrušila úplně, je to zbytečná byrokratická zátěž.
V polovině roku má být předložena novela zákoníku práce. Co by měla obsahovat?
Cílem novely jsou zásadní věcné změny, větší smluvní volnost, zjednodušení, liberalizace. Konkrétně se uvažuje například o zakotvení možnosti výpovědi bez udání důvodu s finanční kompenzací, takzvaným odstupným, například šestinásobkem mzdy, u zaměstnanců s kratším trváním pracovního poměru může být odstupné nižší. Současný stav je formální a ve svém důsledku se obrací proti zaměstnancům. Také chceme znovu zavést možnost zapůjčení zaměstnanců jiné firmě, zakotvit princip jednání odborové organizace pouze za její členy a zrušit překážku v práci při dlouhodobém uvolnění k výkonu veřejné funkce. Není přece důvod, aby zaměstnavatel musel držet pracovní místo poslancům nebo starostům.
Kdy by měla novela zákoníku práce začít platit?
V legislativním plánu vlády je uvedeno září roku 2009.
V současné době se také uvažuje o změně systému úrazového pojištění. Dnes odškodňování pracovních úrazů spočívá v principu náhrady škody a provádějí je dvě pojišťovny na základě zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů za škodu. Minulá vláda prosadila zásadní systémovou změnu, která přenáší odpovědnost za provádění úrazového pojištění na stát. Jeho účinnost byla odložena o dva roky. Jak by podle vás měl systém v budoucnu fungovat?
Co nám opravdu neprospívá, je cesta neustálých změn zákonů. Podle mého názoru systém funguje, což se nedá říci o mnoha jiných systémech. Šla bych proto cestou nejmenších nákladů a nejmenších změn. V prvním kroku bych zrušila zmetek – zákon o úrazovém pojištění, který prosadila minulá vláda. Současný stav bych upravila tak, aby do systému mohly vstoupit i ostatní pojišťovny, pokud by splnily určité podmínky, a aby se zvýšila motivace zaměstnavatelů na prevenci pracovních úrazů. V dalším kroku by následoval zákon, který by vedl k systému pojištění stejného typu, jako je například pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel – takzvané povinné ručení.
