POJIŠŤOVNICTVÍ Pražský vrchní soud vynesl minulé úterý důležitý a precedentní rozsudek. Zamítl žalobu Jaroslava Lalova na pojišťovnu Kooperativa, po které tento východočeský zámečník chtěl omluvu a sto tisíc korun za to, že ho nechala tajně sledovat a natáčet soukromým detektivem. Lalov si před osmi lety při práci zranil ruku. Dostal invalidní důchod a chtěl i několikasettisícové odškodné. Ovšem Kooperativa (jeho zaměstnavatel byl u ní pojištěn) na něj nasadila detektiva Daniela Sovu. Ten dodal soudu nahrávky (i když vznikly bez souhlasu Lalova, soud je připustil coby důkaz), na kterých Lalov nosil cihly, vozil kolečko, odklízel sníh či byl schopen v dotyčné ruce najednou držet list papíru, nějaký další předmět a ještě s ní odemknout auto.
Z odškodného nebylo nic a Lalov pak na oplátku Kooperativu zažaloval o zmíněných sto tisíc korun za zásah do svého soukromí. Neuspěl už u Městského soudu v Praze, když tamní soudce kromě jiného drsně konstatoval, že pokud by o svém zdravotním stavu mluvil pravdu, detektiv by jej nesledoval.
Také vrchní soud upřednostnil ochranu majetku pojišťovny před ochranou zámečníkova soukromí. Velkou roli v tom sehrála jistá „decentnost“ sledování a následného nakládání s nahrávkami. Záběry, jak vysvětlil odvolací soud, nezasahovaly do „výrazně intimní sféry“ Lalova, protože byly pořízeny buď úplně na veřejnosti, nebo na zámečníkově zahradě, která je sice oplocená, ale není „skrytá před zraky kolemjdoucích“. Podle soudu nešlo rovněž o „žádné paparazzi záběry“, které by měly být jakkoli široce zveřejňovány: „Byly nabídnuty soudu jako důkazní materiál, soud je přijal a byly provedeny. Tím splnily svůj úkol a nedošlo k jejich dalšímu šíření.“
Poučení na závěr je jednoznačné. Pokud budou pojišťovny dodržovat jistá elementární pravidla, mohou dále své klienty špehovat a natáčet. Pro pojišťovny a detektiva Sovu je to skvělá zpráva.
