Obvyklé souhrnné indikátory typu dětské úmrtnosti (2. nejnižší na světě) a očekávané délky dožití při narození (6. místo na světě) v posledním přehledu Světové zdravotnické organizace World Health Statistics 2010, z níž vycházejí i naše grafy, jenom potvrzují to, co se ví už dlouho. Že jeden z nejlepších zdravotních systémů na světě nemají ani Spojené státy, ani Česká republika, ale ostrovní stát v jihovýchodní Asii: Singapur.
Mít excelentní zdravotnictví je přirozená ambice každé vyspělé země a Singapur je mnohem bohatší stát než Česká republika. Otázkou je, za kolik peněz se dá takové zdravotnictví pořídit. České lékařské autority jsou přesvědčeny o tom, že za peníze, které na zdravotnictví dává česká vláda, to prostě nejde. Potíž v téhle argumentaci bude s tím Singapurem: v poměru k hrubému domácímu produktu dává Singapur na zdravotnictví necelou polovinu toho, co Česko, a asi pětinu toho, co Spojené státy.
Jediným dobrým vysvětlením, proč v Singapuru dostávají za tak málo peněz tolik muziky, lze nalézt pouze v organizaci a financování jejich zdravotního systému. Vláda veřejné nemocnice subvencuje asi z 80 procent, ale rozsah zainteresovanosti na racionálním užívání péče je v Singapuru mimořádný. V roce 1984 zde zavedli individuální zdravotní účty Medisave, na něž si každý musí povinně ukládat prostředky, z nichž si hradí část nákladů na hospitalizaci. V roce 1990 zavedli pojištění na zvlášť nákladné zdravotní výkony, Medishield, přičemž pojistku je možné hradit z individuálního účtu. Je to elegantní systém, který samozřejmě pamatuje i na chudé prostřednictvím adresných podpor z vládního nadačního fondu MediFund. Ano, kouzlo by nebylo úplné, kdybychom zapomněli dodat, že stejné výsledky jako ve zdravotnictví má Singapur i v potírání korupce, která ve veřejné správě téměř neexistuje.
