banKovnictví Česká národní banka (ČNB), jejímž guvernérem je Miroslav Singer (na snímku), loni poslala na účty Československé obchodní banky 130 milionů korun. Důvodem jsou záruky, které centrální banka poskytla ČSOB při převzetí Investiční a Poštovní banky (IPB).
V rámci toho se ČNB zavázala zaručit například za rizika ztrát vyplývajících z neevidovaných závazků IPB. Jaký konkrétní obchodní případ, závazek či kupříkladu spor stál za vyplacenými 130 miliony korun, Československá obchodní banka i ČNB tají.
Zajímavostí je, že ČNB má podobné případy kryté zárukou od státu, což se však netýká zmíněné částky. „Poskytnuté plnění ve výši 130 milionů korun není kryto státní zárukou, a bylo proto nákladem ČNB,“ uvádí centrální banka ve své zprávě o hospodaření za uplynulý rok. ČNB poskytla bance ČSOB celkem 2,94 miliardy korun, přičemž 2,8 miliardy zaplatil státní rozpočet neboli daňoví poplatníci. Investiční a Poštovní banka zkrachovala v roce 2000. Její pád je mementem neschopnosti tehdejšího vedení centrální banky a vlády ČSSD v čele s Milošem Zemanem, současným prezidentem. Během jednoho víkendu totiž majetek IPB „prodal“ nucený správce Petr Staněk Československé obchodní bance za jednu korunu. Zemanova vláda přitom poskytla neomezené záruky za veškerý problémový majetek „finančního lva“, což je vrcholná ukázka morálního hazardu.
Výsledkem nepřátelského převzetí IPB byly spory státu a ČSOB s japonskou investiční bankou Nomura, která byla největším akcionářem padlé banky. Arbitři či soudci přitom dali dosud za pravdu Nomuře, stát a ČSOB naopak dostaly pokaždé „výprask“. Ztráta pro stát kvůli krachu IPB se odhaduje na neuvěřitelných více než sto miliard korun.
l
