Česká národní banka
Celý podtitul: Nové plány jednotné regulace finančních trhů jsou pro Česko nepřijatelné, tvrdí viceguvernér
Viceguvernér České národní banky Miroslav Singer ostře vystoupil proti novým návrhům jednotné evropské regulace finančních trhů, s nimiž letos přišel Evropský parlament (EP). Během své přednášky pro studenty Právnické fakulty Karlovy univerzity s názvem Nové trendy regulace finančních trhů, která se uskutečnila na konci dubna, varoval, že požadavky EP mohou znamenat „narušení finanční stability nebo fiskální svrchovanosti státu“. To by se mohlo stát například tehdy, pokud by evropský regulátor učinil vůči členské zemi chybné rozhodnutí. Evropští poslanci navrhují, aby nový regulátor rozhodoval spory a nařizoval národním dohledům, jaká mají udělat opatření. Tato nařízení by přitom byla právně závazná a týkala by se i domácích bank. Naopak centrálním bankám či dohledům v členských zemích chtějí zásadně omezit možnosti, jak se proti takovému rozhodnutí bránit. Zásahy do finanční svrchovanosti státu ze strany EU jsou naprosto nepřípustné, upozornil Singer během přednášky. Unijní poslanci navrhují opatření, z nichž některá se objevila již dříve, jenže členské země je smetly ze stolu. Navíc novými požadavky podstatně nabourávají původní plány jednotné evropské regulace, které po složitých jednáních dohodla rada ekonomických ministrů zemí Evropské unie loni v prosinci a které považuje za přijatelný kompromis i Česká národní banka.
Morální hazard
K dalším plánům EP patří požadavek zřídit Evropský fond na ochranu finančního systému pro instituce s evropskou dimenzí. Dotovat by jej byly schopny členské státy. „Vytváření fondu by mohlo být považováno finančními institucemi za formu státního pojištění proti budoucímu krachu, což by mohlo zvyšovat morální hazard,“ upozorňuje Singer. Z návrhů EP vyplývá rovněž významné omezení role národních regulátorů v celém systému jednotné evropské regulace finančního trhu. Pravomoc rozhodovat spory by měl Evropský výbor pro systémová rizika coby zcela nový orgán. Původní schválený kompromis počítal s tím, že tento výbor nebude oprávněn vydat rozhodnutí týkající se konkrétní finanční instituce ani takový verdikt, který by pro členský stát znamenal nějaké náklady. Pokud by se například ČNB dostala kvůli ČSOB do sporu s dohledem v Belgii, kde má banka mateřskou společnost, a spor rozhodoval Evropský výbor pro systémová rizika, podle EP by se rozhodnutí mohlo týkat i konkrétní banky.
Poslanci chtějí ovlivňovat bankovní domy nebo jiné finanční subjekty i přímo. Navrhují totiž možnost intervence nejen vůči národním dohledům, ale i vůči dalším finančním institucím. Týdeník EURO oslovil některé tuzemské banky, jak se k návrhům na regulaci stavějí. Ty se však nechtějí vyjadřovat, dokud nebude konkrétní podoba schválena.
V návrhu se objevuje také zásadní omezení možnosti obrany členských států v případech, kdy by měla rozhodnutí evropských orgánů dohledu fiskální dopad na jejich státní rozpočet. EP jde dokonce tak daleko, že požaduje značně rozšířit oblasti pro vydávání závazných technických standardů. „Návrhy Evropského parlamentu jsou pro Českou republiku nepřijatelné, dojde ke zvětšení disproporce mezi pravomocemi evropského dohledu a odpovědností na národní úrovni,“ konstatoval Singer před studenty.
Ano, ale…
V současné době existují v sektoru finančních služeb na evropské úrovni tři poradní výbory Evropské komise, které se dle návrhu schváleného radou ekonomických ministrů na konci roku 2009 transformují v nadnárodní sektorové orgány dohledu. Jeden z nich bude mít na starost dohled nad bankami, druhý nad pojišťovnami a penzijními fondy a třetí nad kapitálovými trhy. Navíc by měl vzniknout ještě zmiňovaný Evropský výbor pro systémová rizika. V tom se rada i EP shodují, jenže zásadní rozdíly panují v kompetencích těchto nových orgánů. Viceguvernér během své přednášky uvedl, že sice souhlasí s přesunem pravomocí, avšak musí být doprovázen odpovídajícím přesunem odpovědnosti za rozhodování, což se zatím nikde neřeší. Dále by bylo dobré jasně vymezit působnost a odpovědnost těchto nových orgánů. Požadavky z dílny EP mají jediný cíl – zásadně zpřísnit novou podobu jednotné evropské regulace finančních trhů, která by byla schopna předejít opakování finanční krize. Vytvoření rozsáhlé sítě dohledu by prý posílilo finanční stabilitu unie či včasné odhalení případných rizik. Jenže podle některých expertů zašel Evropský parlament příliš daleko. Jeho návrhy totiž nejsou detailně dořešeny a rizika, která z nich vyplývají, jsou příliš vysoká. Přestože někteří evropští politici tvrdí, že by nová úprava mohla platit už od konce roku 2010, právě konkrétní pravomoci se ještě budou muset dojednávat mezi radou ekonomických ministrů, Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Lze tedy očekávat ostrý střet a zřejmě i posun zahájení platnosti.
BOX Přísnější dohled Jak chtějí evropští poslanci zpřísnit společnou regulaci finančních trhů *Nový evropský regulátor bude moci rozhodovat spory. Jeho stanoviska budou právně závazná a mohou se týkat i soukromých finančních institucí. *Omezení účasti centrálních bank členských zemí, pokud jde o zastoupení v orgánech dohledu. *Zřízení Evropského fondu na ochranu finančního systému. *Možnost společných orgánů dohledu přímo intervenovat vůči soukromým finančním institucím a vyžadovat po nich informace. *Rozšířit oblasti, pro které bude evropský dohled vydávat závazné technické standardy. *Omezení možnosti obrany členských států proti rozhodnutí evropských orgánů dohledu v případě, že takové rozhodnutí bude znamenat pro danou zemi fiskální náklady.
