Menu Zavřít

Šípy proti těžařům

19. 6. 2009
Autor: Euro.cz

Amazonští indiáni se ostře postavili „modernizaci“ i zájmům čínských olejářů

Ďáblova zatáčka, Peru, 5. června. Právě zde, na zatarasené silnici 1400 kilometrů od Limy, došlo ke krvavé srážce mezi indiány a policisty, při níž zahynulo asi 30 domorodců, 22 policistů a nejméně 150 lidí bylo zraněno. Další prudké boje se strhly o přečerpávací stanici ropovodu Petroperú, kde indiáni zajali 38 policistů; devět jich bylo mačetami zabito. Prezident Alan García pak obvinil povstalce z „divošských a barbarských metod“ a odpor nazval „protidemokratickou agresí“. Humanitární organizace zase vyprávějí o palbě z vrtulníků do demonstrujícího davu, jako se to stalo v provinční metropoli Bagua. Peru nyní dle AFP čelí největším násilnostem od potlačení maoistické organizace Světlá stezka před deseti lety. Důvod? Nespokojenost kmenů s „rabováním“ domovské Amazonie.

MM25_AI

Zákony na vytěžení pralesa? Vyhrocená situace nespadla z nebes. Na vině jsou zákony, jež dle kritiků ulehčily podnikání ropných a dřevařských firem. „Dekrety byly prezentovány jako zavedení moderního práva a zákonů v oblastech, kde dosud platily zvyky a tradice, často ovšem narušované jak zvenčí, tak zevnitř. Měly zavést pevná pravidla do hospodaření s půdou a udělovaní koncesí na těžbu nerostných surovin a dřeva v nejchudších částech Peru,“ říká profesor Josef Opatrný, vedoucí Střediska ibero-amerických studií FF UK. Jací těžaři by z toho „těžili“? „Vzhledem k zájmu o čínské investice, které Garcíovu vládu charakterizují, lze přepokládat, že by dekretů, jejichž platnost byla zrušena(parlament tak rozhodl pár dnů po násilnostech – pozn. red.), využívala přinejmenším z významné části Čína. A jen mimochodem: největší investice posledních let na tichomořském pobřeží Ameriky pocházejí z Číny a míří do nových dolů na měděnou rudu v Chile,“ řekl týdeníku EURO Opatrný. Dle něj se nynější vláda s důrazem na modernizaci ekonomiky neodlišuje od racionálního latinskoamerického „mainstreamu“.

Indiáni v neřešitelné situaci To se indiánům, jimž leckde ropné vrty kontaminovaly vodu, nelíbí. „Vyhlašujeme stav povstání našich národů na amazonských územích,“ řekl 14. května Alberto Pizango, jenž se prohlásil předákem 1350 obcí čítajících 600 tisíc lidí. Povstání dle něj znamená, aby na indiánských územích byly tradiční zákony nadřazeny zákonům země a že vstup jakékoli síly bude považován za agresi. Dohru už známe. Sám Pizango se uchýlil na nikaragujskou ambasádu. Země zůstává rozpolcená; počínání chudých prý chápe peruánská ombudsmanka, podporu indiánům vyjádřili též katoličtí biskupové. Bohatší města proti „rudé“ revoltě brojí. „Kritikové odkazují na fakt, že tyto komunity představují jediné procento populace Peru a brání využití přírodního bohatství, z něhož by měla užitek celá země. Včetně těch nejchudších, tedy členů indiánských pospolitostí. Ty přitom současně požadují od vlády prostředky na rozvoj školství či zdravotnictví. Domnívám se, že indiánské komunity jsou skutečně v neřešitelné situaci. Obhajoba tradičních forem života vede k chudobě a marginalizaci, modernizace pak ke ztrátě identity,“ zamýšlí se Opatrný.
Etnograf a někdejší diplomat Mnislav Zelený-Atapana doplňuje: „Zabírání území s odůvodněním, že zde žije málo indiánů, je tradiční premisou od dob prvních dobyvatelů. Přesně to řekl i venezuelský prezident Hugo Chávez lidem kmene Yekwana, kteří chtěli legalizovat své teritorium, leč marně. Jeden z nich mi v únoru řekl, jak jim Chávez sdělil: Je vás jen šest tisíc a nárokujete si 130 tisíc kilometrů čtverečních.“
V posledních patnácti letech proto čelily indiánským protestům mnohé vlády Latinské Ameriky, ať už jde o Zapatisty v Mexiku či revolty v Ekvádoru nebo obhajobu tradic (včetně pěstování koky) v Bolívii. Opatrný uzavírá: „Čím se situace v Peru přece jen liší, jsou ony dvě desítky mrtvých policistů, včetně devíti zavražděných rukojmí, jimž jejich věznitelé uřezali hlavy.“ Byla vykopána válečná sekyra?

  • Našli jste v článku chybu?