Nemám žádné zásluhy na současné výborné kondici společnosti ČEZ, tvrdí šéf její divize výroby Jiří Borovec. „Pro společnost pracuji krátce, zeptejte se mě za tři roky, zatím se snažím dělat jen některé změny, o kterých si myslím, že jsou ku prospěchu. Především chci, aby zaměstnanci dali ČEZ to nejlepší, co v nich je,“ dodává. Mnohými je přitom označován za jednoho z klíčových mužů elektrárenské firmy. Tým lidí, který vede, totiž připravuje koncepci obnovy zdrojů ČEZ, která rozhodne v jakých elektrárnách, a kolik elektřiny firma vyrobí v dalších letech. Chybné rozhodnutí by ČEZ způsobilo velké ztráty, správné naopak zajistilo miliardové zisky.
Khaki kariéra.
Moc nescházelo a Jiří Borovec by místo budování kariéry v ČEZ léčil lidi. „Jsem širokorozchodný člověk, širokých zájmů, od ryze technických záležitostí, přes biologii, psychologii až po jazyky. Po celou svoji středoškolskou existenci jsem usilovně pracoval na tom, abych se mohl stát doktorem,“ říká Borovec. Marně. U přijímacích zkoušek na medicínu neuspěl.
Poslechl rady svého otce, který byl důstojníkem z povolání, a v roce 1982 se přihlásil na Vojenskou akademii v Brně, na obor optoelektronika a lasery. „K tomu jsem si přidal počítače, takže mám diplom na dvě specializace,“ říká Borovec. Ve studiích pokračoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde složil státnice z ruštiny, angličtiny a španělštiny. V armádě však zůstal, v roce 1990 začal pracovat jako tlumočník na Zahraniční fakultě Vojenské akademie v Brně. Tedy v době, kdy česká armáda hledala jazykově vybavené vojáky, které by mohla vyslat do mírových operací OSN. „Jednoho dne zazvonil telefon, volali z Prahy z mírových vojsk, zda bych nechtěl jet na rok do Jugoslávie,“ vzpomíná Borovec. Po probdělé noci a diskusích s manželkou nabídku přijal. Do Jugoslávie odjel v únoru 1993 jako vojenský pozorovatel OSN, s batohem na zádech a beze zbraně tam strávil rok. „Válka je svinstvo a jsou věci, které již nikdy v životě nechcete vidět. Na druhé straně vám podobná zkušenost až zásadně přerovná životní priority. Často si říkám, když se trápím nad některou malicherností, že bych se měl do Jugoslávie zase na měsíc vrátit,“ tvrdí Borovec.
V armádě působil i v dalších letech, mimo jiné jako tlumočník při spanilé jízdě generálního štábu po amerických vojenských základnách NATO v roce 1994. Nabídku pozice styčného důstojníka české armády v koordinační buňce NATO však již nevyužil.
Místo Bruselu ABB.
„V té době mě oslovily dvě firmy, zda bych pro ně nechtěl pracovat. Začal jsem přemýšlet o své další budoucnosti. Dospěl jsem k závěru, že za pár let tady bude tolik mladých lidí ovládajících angličtinu, že mé služby tlumočníka nebudou potřebovat,“ tvrdí Borovec. Armádu opustil s hodností kapitána a nastoupil na pozici personálního ředitele české pobočky švýcarské společnosti ABB. Ve firmě působil více než pět let, v letech 1999 a 2000 jako generální ředitel ABB Service Česká republika a business unit manager ABB Service Central Europe.
Laso od Romana.
Na konci devadesátých let, kdy Borovec opět uvažoval o pokračování své kariéry, se v existenčních problémech ocitla plzeňská strojírenská firma Škoda Plzeň (dnes Škoda Holding). „Tehdejší šéf společnosti Martin Roman mi zavolal, zda pro něj nechci pracovat,“ vzpomíná. Dlouho se přemlouvat nenechal. Počátkem prosince roku 2000 nastoupil na post generálního ředitele jedné z dceřiných firem plzeňské Škodovky, společnosti Škoda Jaderné strojírenství.
„Borovec disponuje ohromným sociálním cítěním. Vžije se do myšlení podřízených manažerů, kterému nepodlehne, ale je schopen své poznatky využít v další práci,“ tvrdí generální ředitel Škody Holding Jiří Zapletal, který zná Borovce ze společného působení ve společnostech ABB a Škoda Holding. „Přišel ze skleníkového prostředí ABB do Škody Jaderné strojírenství, vyrovnal se s odlišným prostředím, společnost postavil na nohy, změnil firemní kulturu k nepoznání. Vyniká schopností vybrat do svého týmu ty správné lidi a motivovat je,“ dodal Zapletal.
Hlavně nekrást.
Roman na Borovce nezapomněl ani o pár let později, když začal šéfovat elektrárenské společnosti ČEZ, a nabídl mu místo ředitele nově vnikající divize výroby a v představenstvu firmy. Borovec na jeho nabídku opět kývl a počátkem října loňského roku přišel z ABB do ČEZ.
„Je extrémně důsledný, někdy to až přehání, to je asi tak jediná negativní vlastnost, na kterou si nyní vzpomenu,“ konstatoval jeden z jeho současných spolupracovníků. Další připomněl červnové setkaní vedení ČEZ s nižším managementem společnosti. Každý člen představenstva měl tehdy představit jednu až dvě firemní hodnoty. Na Borovce mimo jiné vyšlo heslo integrita. „On tehdy před přítomnými manažery prohlásil zhruba následující: pokud neznáte význam slova integrita, tak bych vám ho připomněl - hlavně nekrást.“.
Jiří Borovec je ženatý a má dvě děti, patnáctiletého syna a dvanáctiletou dceru. „Nejvíce hodin věnuji práci, druhá v pořadí je rodina, když ale nastane průnik množin, kdy mám čas, volné letadlo a je letové počasí, tak jsem ve vzduchu. Nikdy jsem nechtěl být popelářem ani policistou, kdybych v páté třídě základní školy nezačal nosit brýle, tak je ze mě pilot,“ dodal. Borovec létá na ultralehkých letadlech, letos zatím stihl odlétal zhruba třicet hodin.
