Síť z modrých perel

Zájemců o 69 čerpacích stanic je prý více než deset

Český trh prodeje pohonných hmot čekají do konce letošního roku významné změny. Prodává se kompletní síť Aralu a každou třetí pumpu společnosti Benzina koupí firma ConocoPhillips, která v Česku zatím provozuje 49 čerpacích stanic značky Jet. Kvalifikované odhady zdrojů týdeníku EURO říkají, že celková hodnota obou transakcí přesáhne deset miliard korun.

Budovatel Slepicka.

Značku Aral má v České republice 70 pump, z nichž 69 je na prodej. Ta sedmdesátá, kterou firma v roce 1995 darovala Správě Pražského Hradu, stojí pár desítek metrů od kanceláře prezidenta republiky a prodávat se nebude. Síť Aralu je považována za nejlepší na trhu, zejména pokud jde o lokality. Tato německá firma začala v Česku podnikat v roce 1991 a stavěla nové čerpací stanice jen na silnicích s vysokou frekvencí osobních a nákladních vozů a také ve větších městech, kde byl velký obchodní potenciál. Pumpy mají velkoprostorové obchody mnohdy spojené s restauracemi, průměrná plocha těchto obchodů se pohybuje kolem 100 metrů čtverečních. U více než tří čtvrtin čerpacích stanic fungují moderní mycí linky.
Na českém trhu pohonných látek se v současné době dá palivo nakoupit u 2530 pump, takže podíl Aralu s jeho 69 pumpami dosahuje jen 2,7 procenta. Nicméně jeho role na maloobchodním trhu je téměř sedmiprocentní, právě díky excelentní geografické struktuře pump: u českých dálnic provozuje sedm velice lukrativních stanic a jen v Praze jedenáct. Týdeník EURO má informace, že průměrná roční výtoč jedné pumpy značky Aral v České republice v roce 2003 přesahovala čtyři miliony litrů. Ve stejném roce ve stanicích Aralu řidiči nakoupili kolem 280 milionů litrů pohonných hmot (v celém Česku se prodalo u pump více než 4,2 miliardy litrů). Tato úspěšná expanze je spojena hlavně se jménem uznávaného manažera Karla Slepicky, který Aral řídil od jeho počátků v Česku až do roku 2000. Nyní je v čele české a slovenské sítě rakouské firmy OMV. Na Slepickovo místo nastoupil do Aralu před pěti lety Pavel Švácha.
Přesto Aral jako značka v České republice zanikne. Nový majitel bude muset všech 69 pump „obarvit“ dle vlastního firemního designu, což nebude zrovna levná záležitost. Proměna jedné pumpy vyjde - jak říkají odhady - zhruba na dva až tři miliony korun. V případě Aralu tedy toto přebarvení bude nového vlastníka stát minimálně 150 milionů korun.

Až pět miliard.

Tato suma je však zanedbatelná, když se podíváme na odhady výše celkové transakce. Přestože marže provozovatelů pump z prodeje pohonných hmot klesají (nyní se pohybují jen do dvou korun), stále jde o slušný byznys. Zdroje týdeníku EURO uvádějí, že vítěz soutěže o síť Aralu bude muset zaplatit možná i více než pět miliard korun, právě proto, že podíl firmy na prodeji pohonných hmot je více než dvakrát vyšší (téměř sedm procent) než podíl na trhu čerpacích stanic (necelé tři procenta).
O koupi pump Aralu je údajně nebývalý zájem. Tendr se sice odehrává v režii londýnské centrály společnosti BP, která v roce 2002 spojila svoje podnikání s Aralem na českém trhu, ale týdeník EURO získal informaci, že předběžných zájemců je více než deset. Mezi nimi nejsou jen petrochemické společnosti, ale i finanční investoři. „Finanční investoři samozřejmě nechtějí podnikat v tomto oboru dlouhodobě. Síť Aralu by ještě vylepšili, zefektivnili a pak by ji výhodně prodali,“ řekl týdeníku EURO ředitel významné zahraniční olejářské společnosti.

Čepro nemá zájem.

Mezi možnými kupci se zcela jistě objeví Benzina, která již za pár týdnů bude mít nového vlastníka - PKN Orlen. Pro Poláky, kteří v roce 2003 koupili více než 500 pump Aralu v Německu, by koupě 69 kvalitních čerpacích stanic v Česku byla více než důstojnou náhradou za ty, které prodají ze sítě Benzina firmě ConocPhillips.
Mimo hru však nezůstane ani rakouská OMV, jejíž ředitel Karel Slepicka zná byznysový potenciál sítě Aralu v Česku nejlépe ze všech. Ovšem OMV má akviziční plány i v jiných zemích východní Evropy. Rakušané již v roce 1998 od firmy BP koupili téměř dvacet čerpacích stanic, údajně každou za tři miliony dolarů. Znalci trhu tvrdí, že tato suma byla příliš vysoká.
Česká státní firma Čepro - jak týdeníku EURO sdělil její generální ředitel Tomáš Kadlec - o síť Aralu usilovat nebude. Stranou ale zřejmě nezůstane slovenský Slovnaft, který vlastní maďarský MOL. Do soutěže o pumpy Aralu však s největší pravděpodobností nepůjde ConocoPhillips.
Spekuluje se také o zájmu další americké firmy ExxonMobile, která v Česku provozuje jen čtyři desítky pump značky Esso. Akvizice Aralu by pro ní znamenala poslední příležitost ukousnout z českého trhu větší díl.
„Shell se pečlivě věnuje všem akvizičním možnostem, které se na trhu objeví. Sleduje je z pohledu svého dalšího možného růstu na všech trzích, na kterých působí,“ řekl týdeníku EURO Pavel Šenych, šéf firmy Shell ČR, která má v Česku 140 čerpacích stanic.