Squeeze-out
PRAHA (tos) - Na konci léta vrcholící vlna vyvlastňování minoritních akcionářů (viz Rychle a zběsile - EURO 33/2005) rychle opadla. Hlavním důvodem je novela obchodního zákoníku platná od 29. září 2005, která podmínky vyvlastňování minoritních akcionářů podstatně zpřísnila. Nejlépe o sestupném trendu vypovídají čísla - zatímco v srpnu se zbavila minoritních akcionářů více než stovka firem, v říjnu jejich počet dosáhl jen desítky a ve zbývajících měsících roku se očekává ještě podstatně méně. Hlavní rozdíly proti „letní“ právní úpravě jsou dva. V původní novele nebyly určené lhůty pro vyplacení minoritních akcionářů, dle aktuální novely musí majoritní vlastník složit peníze v bance ještě před odhlasováním vyvlastnění. Druhou změnou je, že znalecký posudek musí schválit Komise pro cenné papíry. Proti původním předpokladům ale komise neposuzuje cenu obsaženou v posudku, nýbrž jen jeho formální správnost. Komisi se nakonec při projednávání novely v parlamentu podařilo přesvědčit poslance, že na stanovování spravedlivých cen neobchodovaných akcií nemá žádnou kapacitu. „Je to alespoň nějaké síto, byť s velkými otvory, které může minoritní akcionáře uchránit před nejkřiklavějšími případy,“ podotkla Petra Doležalová z agentury Čekia. Poslední měsíc a půl dal jejím slovům za pravdu. Komise pro cenné papíry totiž již několik squeeze-outů zamítla. Čekia, která svá zjištění opírá o internetové stránky firem, uvedla, že se jedná například o společnosti RSM Chemacryl, ŽDB, Čechofracht nebo Automont. Ke squeeze-outu se od počátku června, kdy vstoupila v platnost novela obchodního zákoníku, která tento institut zřídila, odhodlaly více než dvě stovky společností.
Za vrcholem Počet společností, jež vyvlastnily minoritní akcionáře, v jednotlivých měsících
- Červenec 35
- Srpen 106
- Září 58
- Říjen 10
- Listopad 4
- Prosinec 4
Data jsou platná k 22. 11. 2005 Některé společnosti valnou hromadu s programem vyvlastnění svolaly vícekrát
Pramen: Čekia, databáze Magnus
