Finanční odborníci radí, jak se zachovat v rozmanitých životních situacích
Vladimír Fichtner partner společnosti Fichtner & Hofrichter
Situace: Rodina se dvěma malými dětmi do šesti let se chce přestěhovat ze svého malého nájemního bytu do většího. Plánuje koupit nový byt v hodnotě 2 100 000 Kč. Čistý měsíční příjem rodiny je 29 000 Kč, na účely bydlení mohou dávat stranou 13 000 Kč a v hotovosti mají našetřeno 310 000 Kč. Nemají žádnou nemovitost, kterou by mohli zastavit. Manžel má od září 1999 uzavřenou smlouvu o stavebním spoření u VSS KB s cílovou částkou 300 000 Kč a manželka má od května 2000 uzavřenou smlouvu u ČMSS s cílovou částkou 250 000 Kč. Na obě smlouvy je pravidelně ukládáno 1500 Kč měsíčně a obě mají standardní variantu spoření. Jakým způsobem by měli co nejlevněji financovat nákup nového bytu?
Vladimír Fichtner: Rodina je zjevně příliš zaměřena na svůj krátkodobý cíl - pořízení vlastního bydlení. Manželé si neuvědomují, že některé věci, které fungují dnes v ČR, budou po našem vstupu do EU fungovat výrazně jinak. Neuvědomují si nebezpečí vstupu do EU. Především dojde k tomu, že nebudou schopni financovat své dlouhodobé cíle pouze z běžných příjmů. A že budou muset skutečně šetřit. První věc, kterou tedy lze doporučit, je přemýšlet „evropsky“. Počítat s tím, že rok vysoké školy vyjde minimálně na 6000 eur ročně. Vzít v úvahu, že důchod si již také budou „užívat“ v Evropě. V Evropě, kde 1000 eur je minimální měsíční mzda a kde za 30 let budou muset asi více spoléhat na své vlastní peníze než na státní důchod.
Vzhledem k omezeným finančním zdrojům a k tomu, že manželé chtějí mít možnost svým dětem poskytnout vysokoškolské vzdělání, jim v tuto chvíli NELZE DOPORUČIT nákup bytu. Hypotéka a úvěr by v příštích letech odčerpávaly více než 10 000 Kč měsíčně z rodinného rozpočtu. To by znamenalo, že by téměř nebylo z čeho šetřit na vzdělání a vlastní „důchodovou“ rentu.
Mají tedy manželé vůbec nějakou šanci při vstupu do EU?
Odpověď zní ANO. Mají totiž jednu obrovskou výhodu. Mají dost času. Děti na vysokou školu půjdou nejdříve za 12 let. Také manželé mají ještě čas se i s malým objemem peněz připravit na rozumnou budoucí rentu. Pokud se nezmění jejich příjmová situace, budou i nadále bydlet v nájemním bytě.
Doporučení:
1. Snížit finanční rezervu/hotovost na 65 000 Kč (fond peněžního trhu).
2. Úspory ve stavebním spoření ponechat (170 000 Kč). Zároveň založit další dvě stavební spoření na děti.
3. Zbytek hotovosti vyhradit pro naplňování dlouhodobých cílů a investovat je ve dvou až třech krocích do kombinace zahraničních evropských akciových fondů (245 000 Kč).
4. Uzavřít rizikové životní pojištění na 500 000 Kč pro případ úmrtí nebo trvalé invalidity manžela (z našeho dotazu vyplynulo, že je to on, kdo v rodině generuje 70 procent čistého příjmu).
Z hlediska měsíčních úložek doporučujeme:
1. Ukládat do fondu peněžního trhu 1000 Kč.
2. Do stavebních spoření průběžně každý měsíc spořit 6000 Kč.
3. Do akciových fondů měsíčně „přiinvestovávat“ 8500 Kč.
4. Platit 500 Kč měsíčně za pojistku manžela.
Jaký lze očekávat výsledek?
• Budou mít peníze na to, aby zaplatili dětem náklady na vysokou školu ve výši dnešních 6000 eur ročně po dobu 4 let.
• Renta, na kterou si sami naspoří, dosáhne asi 1000 eur měsíčně.
• V případě úmrtí otce jako ekonomicky podstatného článku rodiny bude rodina zabezpečena na zhruba 7 let.
Na závěr lze doporučit jen disciplínu a dodržování doporučené strategie a určitě také popřát hodně štěstí v práci a platový postup. Ten potom otevře postup k naplnění dalších cílů – možná právě i k pořízení vlastního bydlení.
