Finanční experti radí, jak se zachovat v rozmanitých životních situacích
Dalibor Mátl ABN AMRO Asset Management
Situace: Vaše žena se po mateřské dovolené vrací do práce a vám opět po letech zbývá každý měsíc v rodinné kase o pár tisíc korun víc. Chcete ušetřit potomkovi (nyní tříletému) na byt či cokoliv jiného, pro co se za 20 let po dokončení univerzity rozhodne. Měsíčně chcete pro dítě spořit 5000 korun a nevadí vám, že peníze budou vázané na delší investiční horizont.
Dalibor Mátl: Vzhledem k dlouhému časovému investičnímu horizontu a nízké potřebě likvidity v průběhu spořicího cyklu je investor schopen podstoupit vyšší míru rizika. Z tohoto důvodu je schopen investovat převážnou část svých aktiv do akcií zajišťujících v delším horizontu vyšší výnos.
Navržená struktura portfolia
Uvážíme-li dvacetiletý investiční horizont, připadá v úvahu (z investic dostupných pro daný objem finančních prostředků) kombinace akcií a stavebního spoření. Navrhovaná struktura portfolia je tedy následující: 70 procent akcie, 30 procent stavební spoření. Strategie v sobě rovněž zahrnuje měnovou diverzifikaci (Kč, EUR, USD) s důrazem na investice denominované v Kč a EUR (jež se během trvání investice stane „domovskou měnou“ fiktivního investora).
Komentář k jednotlivým druhům investic
Evergreenem u podobného typu investic zůstává i nadále stavební spoření. I přesto, že po nedávno schválené novele daňových zákonů (známých spíše pod označením „reforma veřejných financí“) došlo ke snížení výnosu ze stavebního spoření, nově nabízený výnos se pořád ještě pohybuje nad úrovní sedmi procent ročně. Nemluvě o tom, že při uzavření smlouvy před koncem roku 2003 je schopen investor získat ze stavebního spoření maximální zhodnocení pro následující pětiletý cyklus dokonce až 12,5 procenta ročně (při úložce 1500 korun / měsíc).
Ačkoliv slovo akcie ještě dnes u mnoha investorů vyvolává nepříjemné vzpomínky na uplynulé tři roky, je třeba si uvědomit, že potenciál akcií je v dlouhodobém horizontu (a tím dvacet let rozhodně je) skutečně nejvyšší. Například za současného tržního ocenění se odhadovaný dlouhodobý akciový výnos pohybuje nominálně na úrovni 7 – 10 procent ročně. Navíc, typ investování, kdy investor postupně „dohazuje“ v průběhu dvaceti let nové finanční prostředky, umožňuje více trh časovat, tedy nakupovat i v jednotlivých periodách, kdy je trh levnější.
Slabším místem uvažované strategie je fakt, že v České republice není zdaleka rozvinuta forma takzvaných spořicích programů šitých na míru konkrétnímu typu investora. Navíc - navrhovaná částka 3500 korun za měsíc neumožňuje investorovi vyhnout se relativně vysokým prodejním poplatkům. Ty mohou v Česku dosahovat až několika procent z částky investované do akcií. Proto se nesnažím preferovat konkrétní akciové investice (v drtivé většině případů se bude jednat o nákup investičního fondu). Doporučuji však:
a) důkladnou analýzu poplatků za nákup daného investičního produktu;
b) analýzu měnové struktury produktu (platí přitom, že investice do české koruny jakož i do eura představují v delším výhledu totožnou měnovou expozici, měnové riziko).
Jak ale řešit problém, že poměrně nízká hodnota měsíční investice do akcií může být spojena s relativně vysokými náklady, které v konečném důsledku snižují celkový výnos z investice? Doporučuji, aby investor po určité časové období (půlrok až rok) kumuloval volné finanční zdroje a ty poté investoval ve vyšším objemu, který zajistí snížení prodejních poplatků (většinou souvisejících právě s objemem investice).
Očekávaný výnos
Předpokládáme-li, že nominální výnos ze stavebního spoření dosáhne 7 - 12,5 procenta ročně a dlouhodobý akciový nominální výnos 7 - 10 procent ročně, celkový čistý výnos portfolia (po započtení vstupních prodejních poplatků ve výši 2 – 3 procenta) se pohybuje mezi sedmi a devíti procenty ročně.
