Z a d l u ž e n í C h e m a p o l G r o u p
Akciová společnost Chemapol Group podložila žádost na odvolání konkursu tvrzením, že získá finanční prostředky na uspokojení věřitelů prodejem některých investic a přísným hospodařením. Její zadlužení je však mnohem větší, než dosud byla ochotna připustit.
Čerstvý předseda představenstva akciové společnosti Chemapol Group Vítězslav Grygar netrpělivě čeká, kdy - a zda vůbec - obchodní soud vyhoví žádosti společnosti a odvolá konkurs, který nad firmou vyhlásil. Předseda představenstva, který má sice formálně i funkci prezidenta společnosti, navzdory tomu (či právě proto), že se označuje za krizového manažera, je pln optimismu. Očekává, že soud žádosti vyhoví, a tvrdí, že kdyby to neočekával, ani by tento post nepřijal. Protože skutečné pravomoci má dnes v podstatě nulové. Není ve firmě vlastně k ničemu jinému než proto, aby připravoval cestu, kterou se Chemapol Group, a. s., vydá, až a pokud bude konkurs stažen.
Přestože Vítězslav Grygar nemá příliš chuť hovořit o argumentech, které právnická kancelář Tomáše Sokola jménem společnosti předložila soudu v žádosti o odvolání konkursu, z dokumentů, které má v této záležitosti týdeník EURO k dispozici, je zřejmé, že argumentace zase až tak překvapivá zřejmě nebyla. Její základní linie evidentně spočívala na dezinvesticích na straně jedné a snížení nákladů na straně druhé. A asi také vycházela z naděje, že banky-věřitelé ve vlastním zájmu vyhoví firmě a do jisté míry ji budou ochotny přefinancovat.
Ještě v době Junkova prezidentování se bezpochyby Chemapol Group snažil zbavit některých investic, jejichž vlastnictví plodilo firmě ztrátu. Jaké sumy tyto ztráty představují, ilustrují dobře předběžné výsledky za rok 1998. Chemapol Group, akciová společnost, nahlásila Burze cenných papírů za rok 1998 ztrátu ve výši 8,8 miliardy korun, zatímco v roce předchozím měla ztrátu „pouze 3,9 miliardy korun. Výsledky jsou přitom podle českých účetních standardů. Chemapol Group v loňském roce zaznamenal dokonce i provozní ztrátu, a to ve výši 2,8 miliardy korun.
Grygar tvrdí, že proces restrukturalizace společnosti se zmrazil 27. ledna letošního roku, kdy Krajský obchodní soud v Praze nad společností vyhlásil konkurs na základě návrhu dvou bank - Crédit Lyonnais a Československé obchodní banky. Pokud by soud vyslyšel žádost úpadce a konkurs odvolal, pak by snad mohla mít restrukturalizace šanci. Grygar stále zdůrazňuje, že to je nejen v zájmu akcionářů, ale především v zájmu věřitelů, protože jen tak se mohou dostat alespoň k části peněz, které do Chemapolu investovali.
V podkladech pro odvolání konkursu se dále tvrdí, že jen omezení režijních výdajů společnosti mohlo v roce 1999 přinést úspory kolem 225 milionů korun. Těmto úsporným vizím odpovídá i snižování stavu zaměstnanců, a to jak přímo v Chemapol Group, tak v celé skupině: během loňského roku počet zaměstnanců na centrále klesl z asi stovky na šest desítek, počet zaměstnanců v celé skupině se snížil ze 14,5 tisíce na necelých dvanáct tisíc.
Všechny naznačené restrukturalizační kroky měly a snad by za jistých předpokladů také mohly alespoň částečně snížit úvěrové zatížení společnosti. Tím by se také zredukovalo úrokové břemeno, a pokud by věřitelé projevili určitý stupeň ochoty, Chemapol Group by snad tak mohl překlenout období, kdy nemá dostatek likvidních prostředků, kdy neplní svoje závazky, a kdy tedy splňuje parametry firmy určené do konkursu.
Podle dnešního předsedy představenstva by akciová společnost Chemapol Group okamžitě v naznačeném restrukturalizačním programu pokračovala. Vítězslav Grygar odmítá pověsti, že si ho na tento post „dosadila Investiční a Poštovní banka a poukazuje na to, že byl vybrán celou dozorčí radou. A že k tomu rada měla své důvody, protože on má zkušenosti z krizového řízení firem a z řízení procesů jejich restrukturalizace. To je totiž hlavní oblast aktivit společnosti Prospective Solution, v jejímž čele Grygar stál. Na dotaz, které firmy a podniky tato společnost ať už úspěšně nebo neúspěšně restrukturalizovala, odmítá předseda představenstva Chemapolu odpovědět s tím, že o klientech se nehovoří nikdy.
Dosti uzavřený je předseda představenstva, i když je řeč o Chemapol Group. Připouští jen, že úvěry této společnosti se pohybují kolem pěti miliard korun. Zdá se však, že ani tento údaj příliš přesně finanční závazky firmy nepopisuje. Podle dokumentů, do kterých měl týdeník EURO možnost nahlédnout, byla situace ke konci letošního ledna mnohem tristnější. Splatné finanční závazky vůči bankám sice činily skutečně oněch zmíněných zhruba pět miliard korun, ale celkové úvěry Chemapol Group, a. s., od bankovních institucí zřejmě dosáhly 5,6 miliardy. To jsou ovšem jen jistiny a ani ty zdaleka nepředstavují všechny finanční závazky firmy.
Vedle toho, že společnost čerpala bankovní úvěry, půjčovala si také od svých dceřiných společností. Tyto půjčky se mohly pohybovat v jednu chvíli až kolem jedné a půl miliardy korun. Je však možné, že alespoň část stačil Chemapol umáznout zápočtem za půjčky, které sám svým dcerám poskytl. Tím ovšem není finanční vztah mezi Chemapol Group a dcerami vyčerpán: figurují v něm přinejmenším ještě záruky, které mateřská firma dala na úvěry a půjčky pro dceřiné společnosti. Ani v tomto případě nejde o částky zanedbatelné.
Z důvěrných dokumentů, které týdeník EURO získal, vyplývá, že Chemapol Group ručí různým bankám za úvěry poskytnuté firmám ze skupiny Chemapol zřejmě až do výše kolem 1,5 miliardy korun. Například dceřiná společnost Petra (síť čerpacích stanic) získala od Raiffeisenbank úvěr ve výši 125 milionů korun, záruku na celou částku poskytla společnost Chemapol Group, a. s. Dalších šedesát milionů má Petra vypůjčeno od Agrobanky, za úvěr opět ručí mateřský podnik. Dceřiná akciová společnost Chemapol, která je už rovněž v konkursu, získala od ČSOB úvěr ve výši 850 milionů. Československá obchodní banka, která firmu do konkursu poslala, má záruku za tento úvěr opět od mateřské Chemapol Group, a. s. Mohlo by být s podivem, že akciovka Chemapol žalobu na svou mateřskou firmu nepodala, jenže podiv asi není na místě: evidentně věděla, že matka už je na dně. Možná ale to mohlo být jedním z důvodů, proč se ČSOB nakonec připojila k francouzské Crédit Lyonnais v podání konkursního návrhu na mateřský Chemapol Group.
Suma finančních závazků této akciové společnosti tím není zdaleka ještě vyčerpána. Patří do ní ještě asi sedm set milionů korun, které společnost dluží za nákup akcií, k nimž možná byla i „donucena zákonem: pokud někde nabyla majoritu, měla za povinnost odkoupit akcie minoritních akcionářů. To je zřejmě případ Synthesie, za jejíž akcie ještě dluží asi 150 milionů korun. Další závazky ve výši kolem miliardy korun plynou pro Chemapol Group z obchodního styku. A korunu všem závazkům dávají dluhy firmy vůči státu: pohledávky finančních úřadů za společností Chemapol Group zřejmě překročily sedm set milionů. Zhruba tolik asi Chemapol Group dluží na daních a na připočteném penále.
Jakkoliv všechna uvedená čísla mohou být zatížena jistou chybou, je z nich zřejmé, že úvěry společnosti Chemapol Group, o kterých se právě v souvislosti s jejím konkursem v tisku hovořilo, podceňují realitu. Splatné finanční závazky firmy nepředstavuje „jen oněch asi pět miliard, ale více než sedm miliard korun. Když velcí bankovní věřitelé Chemapol Group naznačují, že úvěry mají relativně dobře zajištěny, hovoří v této souvislosti zřejmě především o akciích dceřiných firem ze skupiny. Pak ovšem je třeba připomenout, že celá skupina firem Chemapol Group nese na bedrech nesplacené úvěry kolem dvaadvaceti miliard korun, přičemž po pěti miliardách připadá na Investiční a Poštovní banku a na Komerční banku a víc než dvě miliardy na Českou spořitelnu, která je však šikovně přesunula do Konsolidační banky.
